INSTRUKCE | Strategie
Proč v golfu nefunguje móda pozitivního myšlení
Golfová psychologie podle šéfkuchaře Pohlreicha
Nevím, jaký bude svět po odeznění pandemie COVID-19. Každopádně, pokud se týká
světa a chování lidí před pandemií, zaujala mě diagnóza šéfkuchaře Zdeňka Pohlreicha, která byla přesnější než bláboly všech politologů a mentálních koučů. V rozhovoru pro denik.cz Pohlreich řekl: „Současný svět byl hrozně vyhajpovaný. Ke všemu
se přistupuje pozitivně, je móda být pozitivní. Lidi si na všechno vytvořili pozitivní
vidění a přístup a ztratili kontury normálu. A když se něco stane, je z toho obrovský
problém. Jsme pod hrozným tlakem médií a – jak jsme u všeho, ztratili jsme schopnost řešit, co je opravdu důležitý.“
Text: Ondřej Kašina
Už dlouhá léta mě znepokojuje stále
zjevnější skutečnost, že „vyhapjpované“
rady mentálních koučů v golfu zoufale
selhávají – a nikdo se nad tím nepozastavuje, ani nemá odvahu k analýze.
Modlící mlýnek mantry pozitivního myšlení možná zklidní mysl materiálně zajištěných důchodců v kvalitním útulku, ale
pro soutěživého golfistu, byť na amatér-
více než 6 milionů výtisků. A je především známý svými žebříčky úspěšných
lidí a firem.
Vzhledem k tomu, že nejspíše existuje
určitá korelace mezi „vyhajpovanou“ pozitivní generací a touhou po materiálním úspěchu, pak se mi zdá, že časopis
FORBES by mohl být vlivným advokátem
Neuváženě optimistické smýšlení může spustit
sebepoškozující spirálu, obzvlášť u těch, co jsou
náchylní k úzkostem a depresím. Zatímco
opakování pozitivních sebehodnocení může být
přínosné u egoistických lidí, tak u jedinců s nízkým
sebevědomím spíše selhává.
ské úrovni, je to stejně škodlivé jako kokain nebo heroin. Chvíli se může zdát,
že to funguje, ale při delším užívání to
nahlodává přirozenost člověka.
PRO TY OPRAVDU ZATVRZELÉ,
KTEŘÍ NECHTĚJÍ PROHLÉDNOUT
Chápu, že Pohlreich a já možná nejsme
ty správné autority pro některé zatvrzelé adepty „vyhajpovaného“ vnímání
světa a pozitivního myšlení. Pro tyto
„skalní“ případy kovaných pozitivistů
uvádím citát z časopisu FORBES. Ten
vychází ve Spojených státech od roku
1917 a je to globální autorita pro obdivovatele úspěchu. Jeho redakce sídlí
v New Yorku na 5. Avenue. Je jedním
z nejpopulárnějších magazínů o byznysu a celosvětově vychází v nákladu
30 | GOLF
mé teze, že všechno se dá přehnat a vše
může být škodlivé. I pozitivní myšlení.
M. Wildingová v časopise FORBES napsala: „Existuje nespočet teorií, které
tvrdí, že opakováním pozitivních frází
dokážete změnit svůj život k lepšímu.
Že vaše obavy zmizí jednoduše tím,
když si budete pravidelně opakovat, jak
úspěšní a silní jste. I když strávíte touto
recitací klidně 20 minut, ve zbylých hodinách dne pravděpodobně sklouznete
opět k původním opakujícím se myšlenkám, které se vám vryly hluboko do
mysli. Pozitivní prohlášení jsou problematická v tom, že fungují na povrchové
hladině vědomého myšlení. Nejsou tak
schopna prostoupit do podvědomé
mysli, kde se skrývají naše přesvědčení,
která nás limitují.
Pokud si poručíte myslet ,Jsem zdravý
a bohatý‘, zatímco vaše hluboké přesvědčení říká opak, je pravděpodobné, že váš
mozek vyhlásí vnitřní válku. Pokud se sami
sobě snažíte vsugerovat, jak jste úspěšní,
ale zápasíte s nejistotou v návaznosti na
vaše schopnosti a úspěchy, vaše podvědomí vám pravděpodobně připomene
ty momenty, kdy jste se nějak ztrapnili
nebo pochybili. Pravdou je, že přirozené
a zdravé je prožít celou škálu pocitů,
včetně těch méně příjemných jako zklamání, smutek nebo vinu. Není pochyb
o tom, že přemítání nad negativními myšlenkami se může stát toxickým, ovšem
zakrývání vašich nejistot pozitivními myšlenkami je jen dočasným řešením. Neuváženě optimistické smýšlení může spustit
sebepoškozující spirálu, obzvlášť u těch,
co jsou náchylní k úzkostem a depresím.
Zatímco opakování pozitivních sebehodnocení může být přínosné u egoistických
lidí, tak u jedinců s nízkým sebevědomím
spíše selhává.“
PROČ SE POZITIVNÍ MYŠLENÍ
STALO NYNÍ TAK MÓDNÍM?
Odpověď je explicitně vyřčena v citaci
z časopisu FORBES: vsugerování si pozitivního sebehodnocení za každou cenu
je typickým chováním egoistů. A naše
společnost se stala doménou narcisů
a egoistů.
Určitě vás to někdy postihlo, že jste hráli
s jedním egoistou (nedej Bože se dvěma)
ve skupině. Nikdy se nedívají, kam letí
váš míček, málokdy pomáhají hledat, při