INSTRUKCE | Strategie

Proč v golfu nefunguje móda pozitivního myšlení

Golfová psychologie podle šéfkuchaře Pohlreicha

Nevím, jaký bude svět po odeznění pandemie COVID-19. Každopádně, pokud se týká

světa a chování lidí před pandemií, zaujala mě diagnóza šéfkuchaře Zdeňka Pohlreicha, která byla přesnější než bláboly všech politologů a mentálních koučů. V rozhovoru pro denik.cz Pohlreich řekl: „Současný svět byl hrozně vyhajpovaný. Ke všemu

se přistupuje pozitivně, je móda být pozitivní. Lidi si na všechno vytvořili pozitivní

vidění a přístup a ztratili kontury normálu. A když se něco stane, je z toho obrovský

problém. Jsme pod hrozným tlakem médií a – jak jsme u všeho, ztratili jsme schopnost řešit, co je opravdu důležitý.“

Text: Ondřej Kašina

Už dlouhá léta mě znepokojuje stále

zjevnější skutečnost, že „vyhapjpované“

rady mentálních koučů v golfu zoufale

selhávají – a nikdo se nad tím nepozastavuje, ani nemá odvahu k analýze.

Modlící mlýnek mantry pozitivního myšlení možná zklidní mysl materiálně zajištěných důchodců v kvalitním útulku, ale

pro soutěživého golfistu, byť na amatér-

více než 6 milionů výtisků. A je především známý svými žebříčky úspěšných

lidí a firem.

Vzhledem k tomu, že nejspíše existuje

určitá korelace mezi „vyhajpovanou“ pozitivní generací a touhou po materiálním úspěchu, pak se mi zdá, že časopis

FORBES by mohl být vlivným advokátem

Neuváženě optimistické smýšlení může spustit

sebepoškozující spirálu, obzvlášť u těch, co jsou

náchylní k úzkostem a depresím. Zatímco

opakování pozitivních sebehodnocení může být

přínosné u egoistických lidí, tak u jedinců s nízkým

sebevědomím spíše selhává.

ské úrovni, je to stejně škodlivé jako kokain nebo heroin. Chvíli se může zdát,

že to funguje, ale při delším užívání to

nahlodává přirozenost člověka.

PRO TY OPRAVDU ZATVRZELÉ,

KTEŘÍ NECHTĚJÍ PROHLÉDNOUT

Chápu, že Pohlreich a já možná nejsme

ty správné autority pro některé zatvrzelé adepty „vyhajpovaného“ vnímání

světa a pozitivního myšlení. Pro tyto

„skalní“ případy kovaných pozitivistů

uvádím citát z časopisu FORBES. Ten

vychází ve Spojených státech od roku

1917 a je to globální autorita pro obdivovatele úspěchu. Jeho redakce sídlí

v New Yorku na 5. Avenue. Je jedním

z nejpopulárnějších magazínů o byznysu a celosvětově vychází v nákladu

30 | GOLF

mé teze, že všechno se dá přehnat a vše

může být škodlivé. I pozitivní myšlení.

M. Wildingová v časopise FORBES napsala: „Existuje nespočet teorií, které

tvrdí, že opakováním pozitivních frází

dokážete změnit svůj život k lepšímu.

Že vaše obavy zmizí jednoduše tím,

když si budete pravidelně opakovat, jak

úspěšní a silní jste. I když strávíte touto

recitací klidně 20 minut, ve zbylých hodinách dne pravděpodobně sklouznete

opět k původním opakujícím se myšlenkám, které se vám vryly hluboko do

mysli. Pozitivní prohlášení jsou problematická v tom, že fungují na povrchové

hladině vědomého myšlení. Nejsou tak

schopna prostoupit do podvědomé

mysli, kde se skrývají naše přesvědčení,

která nás limitují.

Pokud si poručíte myslet ,Jsem zdravý

a bohatý‘, zatímco vaše hluboké přesvědčení říká opak, je pravděpodobné, že váš

mozek vyhlásí vnitřní válku. Pokud se sami

sobě snažíte vsugerovat, jak jste úspěšní,

ale zápasíte s nejistotou v návaznosti na

vaše schopnosti a úspěchy, vaše podvědomí vám pravděpodobně připomene

ty momenty, kdy jste se nějak ztrapnili

nebo pochybili. Pravdou je, že přirozené

a zdravé je prožít celou škálu pocitů,

včetně těch méně příjemných jako zklamání, smutek nebo vinu. Není pochyb

o tom, že přemítání nad negativními myšlenkami se může stát toxickým, ovšem

zakrývání vašich nejistot pozitivními myšlenkami je jen dočasným řešením. Neuváženě optimistické smýšlení může spustit

sebepoškozující spirálu, obzvlášť u těch,

co jsou náchylní k úzkostem a depresím.

Zatímco opakování pozitivních sebehodnocení může být přínosné u egoistických

lidí, tak u jedinců s nízkým sebevědomím

spíše selhává.“

PROČ SE POZITIVNÍ MYŠLENÍ

STALO NYNÍ TAK MÓDNÍM?

Odpověď je explicitně vyřčena v citaci

z časopisu FORBES: vsugerování si pozitivního sebehodnocení za každou cenu

je typickým chováním egoistů. A naše

společnost se stala doménou narcisů

a egoistů.

Určitě vás to někdy postihlo, že jste hráli

s jedním egoistou (nedej Bože se dvěma)

ve skupině. Nikdy se nedívají, kam letí

váš míček, málokdy pomáhají hledat, při