Page 65
WWW.CASOPISGOLF.CZ
63
holky a pořádné chlapy,“ pronesl už coby
prezident při jednom slavnostním pří-
pitku. „Novináři o něm někdy žertem ří-
kali, že je ‚bláznivý Čech‘, protože kdyby
byl jen obyčejný Brazilec, nikdy by Brasílii
nedostavěl,“ vypráví spisovatelka Ivona
Fričová. Ta v roce 2017 vydala zajímavou
knihu Brasília-město-sen, která obsahuje
umělecké fotografi e architektury hlavního
města a jeho historii.
Sám Juscelino podle dochovaného steno-
grafi ckého zápisu přijal československou
delegaci v roce 1959 slovy: „Podle mínění
mých osobních přátel je to právě díky
vlastnostem, které jsem zdědil po svých
českých předcích, že jsem se pustil do tak
velkolepého díla, jako je přestavba Brazílie
v průmyslový stát.“
Zdá se mi, že my Češi máme morální zá-
vazek město se všemi jeho zvláštnostmi
chápat a akceptovat, protože podíl na-
šeho krajana na jeho vzniku byl opravdu
významný.
Urbanista Lucio Costa podle legend, které
bývají zajímavější a často reálnější než ofi -
ciální historie, vyhrál soutěž o urbanistický
návrh nového města Brasília na poslední
chvíli, krátce před ukončením konkurzu.
Prý se dostavil ne zcela střízlivý a požádal
výběrovou komisi o papír a tužku, že by
jim ten plán načrtnul.
Na stolech komise již ležely desítky
vzorně formálně zpracovaných pro-
jektů jiných architektů, a tak komise
chtěla tohoto divného chlápka vyhodit.
Ale její předseda Oscar Niemeyer měl
asi nějakou vizi, protože tomu zabrá-
nil, a zařídil, že Luciu Costovi dali pa-
pír a tužku. Soutěž pak vyhrál dnes už
světoznámým náčrtem podobným letí-
címu ptákovi.
To ví dnes hodně lidí, ale moc málo jich
ví, že Lucio Costa počítal od prvního oka-
mžiku s golfovým hřištěm jakožto s nepo-
stradatelným urbanistickým prvkem mo-
derního nového města Brazílie.
PROČ SE ŽAKETY STĚHOVALY DO
SAVANY
Existuje hodně knih popisujících budování
a historii města. Podle mého soudu je nej-
zajímavější a také asi nejhůře dostupná
kniha brazilského novináře Manuela Men-
dese O cerrado de casaca. V překladu to
znamená Savana v žaketech, čímž chtěl
autor zdůraznit proces povinného stěho-
vání všech diplomatických misí do Brasília
po jejím dokončení v roce 1960.
Za jeho časů byla image diplomacie spo-
jena s žaketem či frakem. A stěhování
ambasád z Ria de Janeira do Brasília bylo
opravdu povinné, protože brazilská vláda
dala jasně najevo, že když investovala
tak astronomické fi nanční prostředky do
vizionářského nového města v savaně,
nehodlá trpět, aby jakákoliv ambasáda
byla jinde.
V tomto procesu stěhování si stojíme
z pohledu vstřícnosti vůči hostitelské
zemi velmi dobře, protože podle cito-
vané knihy se československé velvysla-
nectví přestěhovalo do Brasília jako třetí
v pořadí. Možná kvůli Kubitschekovi nebo
kvůli tomuto gestu nebo kdoví kvůli čemu
přetrvává pověst našeho národa v Brazílii
velmi dobrá.
Lucio Costa a další duchovní otcové si
však také byli vědomi skutečnosti, že
nové město v savaně budou někteří lidé,
jako například zmíněná brazilská spiso-
vatelka Clarice Lispector, považovat za
umělé monstrum, kde nejsou nároží,
která nikde nekončí a nikde nezačí-
nají, a kde může být děsná nuda. Po-
stavit v savaně město jen tak z ničeho
nic může být i riskantní záměr. Město
není jen odvážná architektura, skutečné
město vzniká tam, kde se lidé také baví,
nejen pracují a bydlí. Asi proto bylo důle-
žitou součástí od počátku projektu gol-
fové hřiště.
Ale pořád se tady mluví o savaně, která
se v Brazílii nazývá cerrado, a dlužím vám
vysvětlení, jak důležitý biom to vlastně
je. Jedná se o biom, neboli určitou ob-
last biosféry, která pokrývá 21 % povrchu
Brazílie a je po Amazonii druhým nej-
důležitějším biomem v zemi. Je jedním
z největších komplexů savan a lesů na
světě s obrovskou druhovou bohatostí
fl óry a fauny. Rozloha brazilské savany činí
okolo 2 milionů km
2
a pro porovnání je to
téměř polovina rozlohy Evropské unie. Ná-
zev cerrado pochází ze starého portugal-
ského výrazu pro „zavřený“ nebo „hustý“,
který se používal pro místa, jež lze jen
obtížně projíždět koňmo.
Cerrado obývá asi přes 190 druhů
savců, z těch větších to jsou jaguár
americký, jelenec pampový, mraveneč-
ník velký, ocelot velký, pásovec velký,
pes hřivnatý a tapír jihoamerický. Dále
lze zde spatřit asi 600 druhů ptáků,
přes 220 druhů plazů a 180 druhů oboj-
živelníků. Zní to dost děsivě, ale z těch
plazů není třeba mít strach, protože
na hřišti v Brasília je nepotkáte. Za to
tam hráče golfu uvítá početná skupina
největších hlodavců světa kapybar, po
Jeden z původních náčrtů plánu
Brasília od Lucia Costy
Kniha M. Mendese Savana v žaketech patří
k těm nejzajímavějším ohledně historie
Brasília včetně jejího golfového hřiště.
Brazílie má celkem šest hlavních biomů.
Cerrado neboli savana pokrývá 21 % území.