holky a pořádné chlapy,“ pronesl už coby
prezident při jednom slavnostním přípitku. „Novináři o něm někdy žertem říkali, že je ‚bláznivý Čech‘, protože kdyby
byl jen obyčejný Brazilec, nikdy by Brasílii
nedostavěl,“ vypráví spisovatelka Ivona
Fričová. Ta v roce 2017 vydala zajímavou
knihu Brasília-město-sen, která obsahuje
umělecké fotografie architektury hlavního
města a jeho historii.
Sám Juscelino podle dochovaného stenografického zápisu přijal československou
delegaci v roce 1959 slovy: „Podle mínění
mých osobních přátel je to právě díky
vlastnostem, které jsem zdědil po svých
českých předcích, že jsem se pustil do tak
velkolepého díla, jako je přestavba Brazílie
v průmyslový stát.“
Zdá se mi, že my Češi máme morální závazek město se všemi jeho zvláštnostmi
chápat a akceptovat, protože podíl našeho krajana na jeho vzniku byl opravdu
významný.
Urbanista Lucio Costa podle legend, které
bývají zajímavější a často reálnější než oficiální historie, vyhrál soutěž o urbanistický
návrh nového města Brasília na poslední
chvíli, krátce před ukončením konkurzu.
Prý se dostavil ne zcela střízlivý a požádal
výběrovou komisi o papír a tužku, že by
jim ten plán načrtnul.
Na stolech komise již ležely desítky
vzorně formálně zpracovaných projektů jiných architektů, a tak komise
chtěla tohoto divného chlápka vyhodit.
Ale její předseda Oscar Niemeyer měl
asi nějakou vizi, protože tomu zabránil, a zařídil, že Luciu Costovi dali papír a tužku. Soutěž pak vyhrál dnes už
Jeden z původních náčrtů plánu
Brasília od Lucia Costy
W W W. C A S O P I S G O L F. C Z
Existuje hodně knih popisujících budování
a historii města. Podle mého soudu je nejzajímavější a také asi nejhůře dostupná
kniha brazilského novináře Manuela Mendese O cerrado de casaca. V překladu to
znamená Savana v žaketech, čímž chtěl
autor zdůraznit proces povinného stěhování všech diplomatických misí do Brasília
po jejím dokončení v roce 1960.
Za jeho časů byla image diplomacie spojena s žaketem či frakem. A stěhování
ambasád z Ria de Janeira do Brasília bylo
opravdu povinné, protože brazilská vláda
dala jasně najevo, že když investovala
tak astronomické finanční prostředky do
vizionářského nového města v savaně,
nehodlá trpět, aby jakákoliv ambasáda
byla jinde.
V tomto procesu stěhování si stojíme
z pohledu vstřícnosti vůči hostitelské
zemi velmi dobře, protože podle citované knihy se československé velvyslanectví přestěhovalo do Brasília jako třetí
v pořadí. Možná kvůli Kubitschekovi nebo
kvůli tomuto gestu nebo kdoví kvůli čemu
přetrvává pověst našeho národa v Brazílii
velmi dobrá.
Lucio Costa a další duchovní otcové si
však také byli vědomi skutečnosti, že
nové město v savaně budou někteří lidé,
jako například zmíněná brazilská spisovatelka Clarice Lispector, považovat za
umělé monstrum, kde nejsou nároží,
která nikde nekončí a nikde nezačínají, a kde může být děsná nuda. Postavit v savaně město jen tak z ničeho
nic může být i riskantní záměr. Město
není jen odvážná architektura, skutečné
město vzniká tam, kde se lidé také baví,
nejen pracují a bydlí. Asi proto bylo důležitou součástí od počátku projektu golfové hřiště.
Ale pořád se tady mluví o savaně, která
se v Brazílii nazývá cerrado, a dlužím vám
vysvětlení, jak důležitý biom to vlastně
je. Jedná se o biom, neboli určitou oblast biosféry, která pokrývá 21 % povrchu
Brazílie a je po Amazonii druhým nejdůležitějším biomem v zemi. Je jedním
z největších komplexů savan a lesů na
světě s obrovskou druhovou bohatostí
flóry a fauny. Rozloha brazilské savany činí
okolo 2 milionů km2 a pro porovnání je to
téměř polovina rozlohy Evropské unie. Název cerrado pochází ze starého portugalského výrazu pro „zavřený“ nebo „hustý“,
který se používal pro místa, jež lze jen
obtížně projíždět koňmo.
Cerrado obývá asi přes 190 druhů
savců, z těch větších to jsou jaguár
americký, jelenec pampový, mravenečník velký, ocelot velký, pásovec velký,
pes hřivnatý a tapír jihoamerický. Dále
lze zde spatřit asi 600 druhů ptáků,
přes 220 druhů plazů a 180 druhů obojživelníků. Zní to dost děsivě, ale z těch
plazů není třeba mít strach, protože
na hřišti v Brasília je nepotkáte. Za to
tam hráče golfu uvítá početná skupina
největších hlodavců světa kapybar, po
Kniha M. Mendese Savana v žaketech patří
k těm nejzajímavějším ohledně historie
Brasília včetně jejího golfového hřiště.
Brazílie má celkem šest hlavních biomů.
Cerrado neboli savana pokrývá 21 % území.
světoznámým náčrtem podobným letícímu ptákovi.
To ví dnes hodně lidí, ale moc málo jich
ví, že Lucio Costa počítal od prvního okamžiku s golfovým hřištěm jakožto s nepostradatelným urbanistickým prvkem moderního nového města Brazílie.
PROČ SE ŽAKETY STĚHOVALY DO
SAVANY
63