holky a pořádné chlapy,“ pronesl už coby

prezident při jednom slavnostním přípitku. „Novináři o něm někdy žertem říkali, že je ‚bláznivý Čech‘, protože kdyby

byl jen obyčejný Brazilec, nikdy by Brasílii

nedostavěl,“ vypráví spisovatelka Ivona

Fričová. Ta v roce 2017 vydala zajímavou

knihu Brasília-město-sen, která obsahuje

umělecké fotografie architektury hlavního

města a jeho historii.

Sám Juscelino podle dochovaného stenografického zápisu přijal československou

delegaci v roce 1959 slovy: „Podle mínění

mých osobních přátel je to právě díky

vlastnostem, které jsem zdědil po svých

českých předcích, že jsem se pustil do tak

velkolepého díla, jako je přestavba Brazílie

v průmyslový stát.“

Zdá se mi, že my Češi máme morální závazek město se všemi jeho zvláštnostmi

chápat a akceptovat, protože podíl našeho krajana na jeho vzniku byl opravdu

významný.

Urbanista Lucio Costa podle legend, které

bývají zajímavější a často reálnější než oficiální historie, vyhrál soutěž o urbanistický

návrh nového města Brasília na poslední

chvíli, krátce před ukončením konkurzu.

Prý se dostavil ne zcela střízlivý a požádal

výběrovou komisi o papír a tužku, že by

jim ten plán načrtnul.

Na stolech komise již ležely desítky

vzorně formálně zpracovaných projektů jiných architektů, a tak komise

chtěla tohoto divného chlápka vyhodit.

Ale její předseda Oscar Niemeyer měl

asi nějakou vizi, protože tomu zabránil, a zařídil, že Luciu Costovi dali papír a tužku. Soutěž pak vyhrál dnes už

Jeden z původních náčrtů plánu

Brasília od Lucia Costy

W W W. C A S O P I S G O L F. C Z

Existuje hodně knih popisujících budování

a historii města. Podle mého soudu je nejzajímavější a také asi nejhůře dostupná

kniha brazilského novináře Manuela Mendese O cerrado de casaca. V překladu to

znamená Savana v žaketech, čímž chtěl

autor zdůraznit proces povinného stěhování všech diplomatických misí do Brasília

po jejím dokončení v roce 1960.

Za jeho časů byla image diplomacie spojena s žaketem či frakem. A stěhování

ambasád z Ria de Janeira do Brasília bylo

opravdu povinné, protože brazilská vláda

dala jasně najevo, že když investovala

tak astronomické finanční prostředky do

vizionářského nového města v savaně,

nehodlá trpět, aby jakákoliv ambasáda

byla jinde.

V tomto procesu stěhování si stojíme

z pohledu vstřícnosti vůči hostitelské

zemi velmi dobře, protože podle citované knihy se československé velvyslanectví přestěhovalo do Brasília jako třetí

v pořadí. Možná kvůli Kubitschekovi nebo

kvůli tomuto gestu nebo kdoví kvůli čemu

přetrvává pověst našeho národa v Brazílii

velmi dobrá.

Lucio Costa a další duchovní otcové si

však také byli vědomi skutečnosti, že

nové město v savaně budou někteří lidé,

jako například zmíněná brazilská spisovatelka Clarice Lispector, považovat za

umělé monstrum, kde nejsou nároží,

která nikde nekončí a nikde nezačínají, a kde může být děsná nuda. Postavit v savaně město jen tak z ničeho

nic může být i riskantní záměr. Město

není jen odvážná architektura, skutečné

město vzniká tam, kde se lidé také baví,

nejen pracují a bydlí. Asi proto bylo důležitou součástí od počátku projektu golfové hřiště.

Ale pořád se tady mluví o savaně, která

se v Brazílii nazývá cerrado, a dlužím vám

vysvětlení, jak důležitý biom to vlastně

je. Jedná se o biom, neboli určitou oblast biosféry, která pokrývá 21 % povrchu

Brazílie a je po Amazonii druhým nejdůležitějším biomem v zemi. Je jedním

z největších komplexů savan a lesů na

světě s obrovskou druhovou bohatostí

flóry a fauny. Rozloha brazilské savany činí

okolo 2 milionů km2 a pro porovnání je to

téměř polovina rozlohy Evropské unie. Název cerrado pochází ze starého portugalského výrazu pro „zavřený“ nebo „hustý“,

který se používal pro místa, jež lze jen

obtížně projíždět koňmo.

Cerrado obývá asi přes 190 druhů

savců, z těch větších to jsou jaguár

americký, jelenec pampový, mravenečník velký, ocelot velký, pásovec velký,

pes hřivnatý a tapír jihoamerický. Dále

lze zde spatřit asi 600 druhů ptáků,

přes 220 druhů plazů a 180 druhů obojživelníků. Zní to dost děsivě, ale z těch

plazů není třeba mít strach, protože

na hřišti v Brasília je nepotkáte. Za to

tam hráče golfu uvítá početná skupina

největších hlodavců světa kapybar, po

Kniha M. Mendese Savana v žaketech patří

k těm nejzajímavějším ohledně historie

Brasília včetně jejího golfového hřiště.

Brazílie má celkem šest hlavních biomů.

Cerrado neboli savana pokrývá 21 % území.

světoznámým náčrtem podobným letícímu ptákovi.

To ví dnes hodně lidí, ale moc málo jich

ví, že Lucio Costa počítal od prvního okamžiku s golfovým hřištěm jakožto s nepostradatelným urbanistickým prvkem moderního nového města Brazílie.

PROČ SE ŽAKETY STĚHOVALY DO

SAVANY

63