Page 70
68
|
GOLF
Před mnoha lety jsem propadl golfu se
vším všudy, hrál jsem, kde to jen šlo,
všude se mi líbilo. Dnes už jsem trochu
vybíravější. Z množiny hřišť, na která se
dá za nevelkých útrap cestovních i fi nanč-
ních dosáhnout, se mi vyloupla skupina
favoritů. Haugschlag do ní určitě patří
a nejspíš nejsem sám, kdo si tady kdykoli
rád zahraje.
Hans Geist v Haugschlagu působí od za-
čátku, byl jedním ze dvou zakládajících
společníků a od té doby tuto roli zastává
dodnes, třebaže se společníci změnili.
Zastihl jsem ho v resortu několik dní poté,
co se vrátil z velkého dobrodružství, bě-
hem probíhajícího Letního týdne golfu.
Z HISTORIE HAUGSCHLAGU
„Čas hrozně letí, už je to dvaatřicet let,
nechce se tomu ani věřit,“ začal náš roz-
hovor Hans a pokračoval, „v Litschau,
sedm kilometrů od Haugschlagu, ale ještě
pořád v zapomenutém koutku Rakouska,
kde do té doby nebylo o turismu ani sle-
chu, jsme s Hermannem Holbachem za-
ložili turistickou vesničku Feriendorf. Ta-
kovou větší skupinu dřevěných domků
s jednoduchým zařízením, restaurací
a koupalištěm. Věřili jsme v rekreační po-
tenciál oblasti.“
Tehdy nastával golfový boom, oba mladí
podnikatelé vytušili, že by stálo za to
podpořit rozvoj turistického ruchu vysta-
věním golfového hřiště. „Viděli jsme to
jako čistě obchodní investici, sami jsme
golf nehráli. Hledali jsme místo a objevili
Haugschlag. A v tu chvíli nám neuvěři-
telně přálo štěstí. Přestože jsme se moc
nevyznali, podařilo se nám zlákat k ná-
vštěvě Davida Leadbettera, který zrovna
putoval po Evropě. Pochválil terén jako
ideální – a bylo rozhodnuto. Roku 1987
jsem založili klub.“
Ovšem tím začaly i problémy, kterým se
vyhne jen málokteré zakládané hřiště. Vy-
hlédnuté pozemky patřily spoustě vlast-
níků, velmi pracně je postupně pronají-
mali. „V roce 1989 jsme otevřeli tříparovou
osmnáctku Litschau těsně u Feriendorfu,
jako vstupní krok, šlo o první veřejné hřiště
v Rakousku. A nastal blázinec, který jsme
mohli jen stěží čekat. Celé léto jsme měli
plné dvoudenních kurzů pro začátečníky,
nemohli jsme přijmout víc než šedesát lidí
za víkend. Zájem vysoce převyšoval kapa-
citu! Boom pronikl i sem.“
Mezitím už se stavělo i v Haugschlagu.
Začalo to osmnáctkou, které se říká
„starší“, správně se jmenuje Haugschlag –
Waldviertel. Terén jako by byl připravený
dopředu – na celé osmnáctce museli po-
kácet jen šest stromů, všechny na odpa-
lišti jedničky!
„Chytili jsme skutečně tu pravou dobu.
V roce 1990 už jsme odehráli plnou se-
zonu, členů raketově přibývalo, brzy
jich byla tisícovka, hlavně z Vídně a je-
jího okolí, kde sice už několik hřišť bylo,
ale naše krajina byla nesrovnatelně
krásnější, nedotčená, příroda opravdo-
vější – i díky vyšší nadmořské výšce jsou
zdejší lesy „poctivější“, a to na zájemce
o členství dobře zabíralo. Dnes má klub
1 500 členů, dalších 700 je v Litschau.“
ŠESTKRÁT EUROPEAN TOUR
Pak to šlo nahoru ještě rychleji – už ne
s počty členů, ale nové hřiště, moderně
postavené a skvěle zapadající do zdejší
lesnaté krajiny, přilákalo pozornost vel-
kých turnajů. „Od roku 1994 se u nás
CESTY ZA GOLFEM | Rakousko
Hans Geist:
Mých dvaatřicet let v Haugschlagu
Haugschlag, golfresort těsně u českých hranic pod Novou Bystřicí, je určitě nejna-
vštěvovanějším rakouským hřištěm, co se českých hráčů týče. Dvě osmnáctky v nád-
herné, civilizací jen málo dotčené lesnaté krajině severního Waldviertelu, rakouská
kvalita hřiště, služby odpovídají, nenucená, přátelská atmosféra.
Viděli jsme to jako čistě obchodní investici, sami
jsme golf nehráli. Hledali jsme místo a objevili
Haugschlag. Přestože jsme se moc nevyznali,
podařilo se nám zlákat k návštěvě Davida
Leadbettera, který zrovna putoval po Evropě.
Pochválil terén jako ideální – a bylo rozhodnuto.
HANS GEIST
V mládí byl aktivním jezdcem rallye, brzy však
přeběhl od volantu do manažerských funkcí, hlavně
u závodního oddělení Fiatu prošel několika rolemi.
Poté dvacet let šéfoval autodromům Formule 1,
účastnil se jejich budování – působil v Zeltwegu,
v Šanghaji, naposled budoval moskevský autodrom.
Haugschlag po tu dobu ovládal víceméně z dálky,
naštěstí na to vždycky byli dva. Po změně vlastnické
struktury už je víceméně stále v Haugschlagu.
Má HCP 18, hraje golf méně, než by chtěl, často
jako doprovod významného hosta resortu nebo na
turnaji, kde nesmí chybět, ale raději hraje jinde, na
cizích hřištích. Důvod je prostý – hrajete-li doma,
sledujete stav hřiště, hledíte na nedostatky, případně
je rovnou telefonicky konzultuje s greenkeepery,
takže se dostatečně nesoustředíte na hru…
Text a foto: Ivo Doušek