Na pohled moc pěkné, ale vyžaduje to

mířit přesně. Typický rukopis Bernharda

Langera.

„Bernhard Langer si s naším hřištěm

vyhrál,“ poznamenal Franz Wittmann

mladší, když jsme spolu stáli před klubovnou. Nazývají jej „Pebble Beach of

the Alps“, a to zcela oprávněně. Kromě

kopečků na hřišti najdeme hodně vodních překážek. „Pět ze šesti tříparů

se hraje přes vodu, a to zdaleka není

všechno, voda je i na dalších devíti jamkách,“ chlubí se Franz. Hřiště není nijak

přehnaně obtížné ani dlouhé, ale vody

vyžadují trochu přemýšlení a strategie.

Všechno je jakoby naleštěné, malebné,

kvalitní, výborně udržované. Dvanáctimilimetrové ferveje výborně běhají, ani

raf není tak vysoký, aby se v něm míček

celý schoval. Vysekáno je i pod stromy

a mezi fervejemi. Hřiště je velmi dobře

průchodné, míček neztratíte, maximálně

jich pár utopíte, ale potřeba to není.

Greeny nejsou přehnaně rychlé, aby

se běžný návštěvník neupatoval. Nad

střechu klubovny přečnívá několik kovových jehlanů, symbolizujících okolní

hory, na nich vlajky sloužící k odhadu

síly a směru větru. Klubovna je moderní,

před 30 lety, kdy ji spolu s celým hřištěm vyprojektovali, byla přímo avantgardní. Samo hřiště je v provozu osmadvacet let.

Ve Schladmingu narazíte na řadu vodních překážek.

NEJTĚŽŠÍ DEVÍTKA

A OSMNÁCTKA

Bernhard Langer vložil nejtěžší jamky na

konec obou devítek. Devítka je dlouhý

Málokterá fervej je rovná, většinou se trošku kroutí,

ze stran do nich zasahují výběžky nízkého rafu. Na

pohled moc pěkné, ale vyžaduje to mířit přesně.

Typický rukopis Bernharda Langera.

čtyřpar, voda doprovází první ránu

z obou stran, po pravé straně pokračuje až ke greenu, který se částečně

schovává za vodu. Podobně si pohrál

s osmnáctkou, která byla už několikrát

Zasazením do lesů Dachsteinských Taur hřiště připomíná Adamstal.

W W W. C A S O P I S G O L F. C Z

zvolena nejkrásnějším pětiparem Rakouska. Odpal do roviny, pak se fervej

rozdělí na dva pruhy oddělené lesíkem,

stoupání a zase klesání, nějaký ten fer-

vejový bankr, poslední rána na ostrov

jde přes relativně velkou vodní překážku, krása.

Důstojné závěry obou devítek, ale

ostatní jamky za nimi v kráse ani obtížnosti o moc nezaostávají. Sváteční zážitek. Celé vás to přijde na 85 euro, ale

s kartou Golf Alpin, kterou vám nabídnou v hotelu nebo na hřištích, celkem

výrazně ušetříte. Bugina není nutná,

hřiště je rovinaté, ovšem moc za ni nechtějí, takže ji lze využít.

Hřiště je členem prestižního sdružení

Leading Golf Courses Austria, jež soustřeďuje čtrnáct nejlepších rakouských

hřišť. Osm kontrol kvality ročně je oficiálních, další jsou tajné. Hrávají se tady

i velké rakouské turnaje, ale největší důraz klade Franz junior se svým týmem

na to, aby si tu zahráli hosté – fíčkaři.

Ti hřiště živí. A z vynikajícího stavu

všech zelených ploch je zřejmé, že ho

živí dobře.

79