Na pohled moc pěkné, ale vyžaduje to
mířit přesně. Typický rukopis Bernharda
Langera.
„Bernhard Langer si s naším hřištěm
vyhrál,“ poznamenal Franz Wittmann
mladší, když jsme spolu stáli před klubovnou. Nazývají jej „Pebble Beach of
the Alps“, a to zcela oprávněně. Kromě
kopečků na hřišti najdeme hodně vodních překážek. „Pět ze šesti tříparů
se hraje přes vodu, a to zdaleka není
všechno, voda je i na dalších devíti jamkách,“ chlubí se Franz. Hřiště není nijak
přehnaně obtížné ani dlouhé, ale vody
vyžadují trochu přemýšlení a strategie.
Všechno je jakoby naleštěné, malebné,
kvalitní, výborně udržované. Dvanáctimilimetrové ferveje výborně běhají, ani
raf není tak vysoký, aby se v něm míček
celý schoval. Vysekáno je i pod stromy
a mezi fervejemi. Hřiště je velmi dobře
průchodné, míček neztratíte, maximálně
jich pár utopíte, ale potřeba to není.
Greeny nejsou přehnaně rychlé, aby
se běžný návštěvník neupatoval. Nad
střechu klubovny přečnívá několik kovových jehlanů, symbolizujících okolní
hory, na nich vlajky sloužící k odhadu
síly a směru větru. Klubovna je moderní,
před 30 lety, kdy ji spolu s celým hřištěm vyprojektovali, byla přímo avantgardní. Samo hřiště je v provozu osmadvacet let.
Ve Schladmingu narazíte na řadu vodních překážek.
NEJTĚŽŠÍ DEVÍTKA
A OSMNÁCTKA
Bernhard Langer vložil nejtěžší jamky na
konec obou devítek. Devítka je dlouhý
Málokterá fervej je rovná, většinou se trošku kroutí,
ze stran do nich zasahují výběžky nízkého rafu. Na
pohled moc pěkné, ale vyžaduje to mířit přesně.
Typický rukopis Bernharda Langera.
čtyřpar, voda doprovází první ránu
z obou stran, po pravé straně pokračuje až ke greenu, který se částečně
schovává za vodu. Podobně si pohrál
s osmnáctkou, která byla už několikrát
Zasazením do lesů Dachsteinských Taur hřiště připomíná Adamstal.
W W W. C A S O P I S G O L F. C Z
zvolena nejkrásnějším pětiparem Rakouska. Odpal do roviny, pak se fervej
rozdělí na dva pruhy oddělené lesíkem,
stoupání a zase klesání, nějaký ten fer-
vejový bankr, poslední rána na ostrov
jde přes relativně velkou vodní překážku, krása.
Důstojné závěry obou devítek, ale
ostatní jamky za nimi v kráse ani obtížnosti o moc nezaostávají. Sváteční zážitek. Celé vás to přijde na 85 euro, ale
s kartou Golf Alpin, kterou vám nabídnou v hotelu nebo na hřištích, celkem
výrazně ušetříte. Bugina není nutná,
hřiště je rovinaté, ovšem moc za ni nechtějí, takže ji lze využít.
Hřiště je členem prestižního sdružení
Leading Golf Courses Austria, jež soustřeďuje čtrnáct nejlepších rakouských
hřišť. Osm kontrol kvality ročně je oficiálních, další jsou tajné. Hrávají se tady
i velké rakouské turnaje, ale největší důraz klade Franz junior se svým týmem
na to, aby si tu zahráli hosté – fíčkaři.
Ti hřiště živí. A z vynikajícího stavu
všech zelených ploch je zřejmé, že ho
živí dobře.
79