TÉMA MĚSÍCE | Golf a umění
Hranice mezi sportem a uměním je velice tenká. Rozdíl mezi golfovým švihem
a básní se vám může zdát nebetyčný, ale
ve skutečnosti se básník i golfista snaží
o stejnou věc: vytvořit něco dokonalého,
čistě vycizelovaného, jedinečného mezi
ostatními básněmi či pohyby.
I úspěch a uspokojení v tvorbě a sportu
jsou dvě strany téže mince. Při obojím
je často potřeba chladný kalkul nahradit
instinktem, ať už skládáte píseň nebo se
chystáte zavěsit osmimetrový pat. Intuice
často funguje lépe než seberychleji šrotující mozek.
Frederik Chopin rád říkával, že při skládání
svých nokturn a preludií jen drží pero, zatímco za samotnou hudbu je zodpovědný
Bůh. Nelze to brát doslova, zřejmě chtěl
s nadsázkou vyjádřit, že ve chvíli tvoření
je jeho vědomá mysl vyřazena, že skládá
intuitivně.
Určitě to znáte i vy – ve sportu se podobný
stav popisuje výrazem „být v zóně“. Chvílemi to nejsem já, kdo je odpovědný za
provedení švihu a pocit důvěry a klidu, je
to právě absence mého vědomého a stále
kalkulujícího já, které často vede k nejlepším ranám. Kde se to ve mně vzalo? Opakovaně přihrávat ze čtyřiceti metrů těsně
k vlajce – to nejde vypočítat, ani náhodou.
A bude to tam i příště? Odpověď znáte.
Ani náhodou. Zmizelo to. Divím se, přemýšlím, kam se to ztratilo, a jak to, že to
minule tak šlo. Když si vzpomínám na ten
svůj den slávy, na to, jak to tam padalo,
je to stejné, jako když skladatel poslouchá kousek hudby, kterou nedávno složil,
a uvědomuje si, že dnes by ji napsat nedokázal. Jak jsem to udělal? Ten proces
popsat nedokážu, snad jen ten pocit.
A už jsme u meritu věci. Když budete
opakovat nějakou aktivitu pořád dokola,
nedosáhnete umělecké či sportovní dokonalosti pokaždé, ale pravděpodobnost dobrého výkonu či úspěchu stoupá
s množstvím času, který jste tomu věnovali. Michelangelo určitě nevytvořil svého
Davida na první ránu.
Znáte ten o pánovi, který se ptal, jak se
může dostat na jeviště Carnegie Hall?
Trénuj, člověče, trénuj! Ať máte v ruce
housle nebo wedžku, úkol je stejný. Cvič,
trénuj znova a znova, dokud pot nenahradíš vyšší kvalitou. Chopin i McIlroy vědí,
10 | GOLF
že zkušenost je velký učitel. Buď pilný
a úspěch se dostaví.
HOLLYWOODSKÉ HVĚZDY
GOLFEM POSEDLÉ
Hollywood leží uprostřed řádky hřišť, která
patří k nejlepším v Americe, ale není to jediný důvod, proč se tolik herců a hereček
zamilovalo do golfu. Společenská prestiž,
setkávání s důležitými lidmi? Samozřejmě.
Relax? Proč ne. Často vstupuje do hry i charita, ale mnoho se jich skutečně chytí na
samotný golf.
Na místě nejčestnějším stojí nejspíš Sean
Connery, nejvíc určitě díky ikonické osmiminutové golfové scéně z Goldfingera. Té,
a samotnému prvnímu agentovi 007, jsme
věnovali odstavec v části o filmech.
MICHAEL DOUGLAS
Hollywoodský veterán byl donedávna jedním z nejhorlivějších hráčů mezi celebritami. Legendární byly jeho každoroční
charitativní turnaje „Michael Douglas &
Friends“ v Las Vegas. V jednom interview
vyprávěl o svých začátcích s manželkou
Catherin Zeta-Jones: „Na prvním rande mi
řekla ‚I love golf’. To mě odrovnalo. Pomyslel jsem si – je krásná, talentovaná, a ještě
navíc hraje golf! Vždycky jsem toužil po
tom, abych trávil víkendy v bugině na golfu
s vlastní ženou…“
Před několika lety však udeřily zdravotní
problémy, Michaelovi, jemuž je dnes 74 let,
se zkrátily rány, golf hraje už jen privátně
a už i jeho legendární turnaj je minulostí.
SAMUEL L. JACKSON
O téhle herecké ikoně je známo, že rád
a často používá slovo „f…“. Ještě častěji
ale můžete potkat hvězdu Pulp Fiction na
hřišti. Kdo s ním jde rundu, musí se připravit na to, že jeho slovník by ve škole pro
jeptišky neprošel. A chodí s ním leckdo.
Zrovna letos nazval při hře prezidenta Donalda Trumpa „Motherf…er“.
S golfem se poprvé setkal, když ho skupina
kamarádů vylákala na driving podfukem,
ale zalíbilo se mu tam tak, že dnes má
coby sedmdesátník hendikep sedm. Rád
vzpomíná na to, když šel s Tigerem a nastřílel 78 ran. Kde že to hráli? Nikde jinde
než v St. Andrews. A jednou zahrál eagle
na pětiparové patnáctce v Augustě… Nevezme kontrakt, v němž by nebylo, že během filmování může hrát golf.
JUSTIN TIMBERLAKE
Málokdo má golf raději než Justin. Tenhle
sonnyboy, zpěvák a herec golfu totálně
propadl, brousí ferveje a greeny každou
volnou minutu. Dokonce prý přemýšlel
o profesionální kariéře, ale tyto sny smazal bleskový vývoj jeho kariéry umělecké,
rychle se stal jedním z nejznámějších
zpěváků současnosti.
Společensky velmi úspěšný Justin golf nejen
hraje, ale angažuje se významně i v pořádání charitativních turnajů. Od roku 2008
do 2012 dokonce stál za turnajem PGA
Tour Shriners Hospital for Children Open.
Jeho HCP se pohybuje mezi 1 a 2.
BILL MURRAY
Stárnoucí, ale stále aktivní komik, mimo
jiné hvězda kultovního filmu Caddyshack,
si libuje v neortodoxním, někdy až velmi
neortodoxním golfovém outfitu a je pevnou součástí světové golfově společenské
scény. Jeho fanatismus nezná hranic. Hrál
snad se všemi světovými hráči posledních
třiceti let, patoval s Barackem Obamou
v oválné pracovně…
Nikdy nechybí na každoročním nejslavnějším Pro-Am sezony AT&T National Pro Am
(turnaj PGA), v roce 2011 jej dokonce ve
dvojici s D. A. Pointsem vyhrál. Byl ozdobou společnosti i na posledním americkém Ryder Cupu v Hazeltine 2016, spolu
se svými bratry vlastní dvě restaurace
jménem Caddyshack. HCP měl ještě nedávno 7,2. Teď v září byl hvězdou britského turnaje EPGA Tour Alfred Dunhill
Links Championship a televize často snímala jeho a Timberlakeův flight.
Bill dokonce napsal o golfu knihu, o tom,
jak golf ovlivnil celý jeho život – s titulem
Cinderella Story: můj život v golfu. Jedna
z nejhumornějších, nejlidštějších knížek
o golfu, o lekcích života z doby, kdy dělával caddyho (jak kouřit, klít, hrát karty
– a ještě důležitější – kdy), až k filozofickému pohledu na golf, na život a jak to
všechno přežít.
CLINT EASTWOOD
Clint, ve svých 88 letech stále držitel
respekt vzbuzujícího hendikepu 14,6
(možná proto, že hraje všechno jiné jen
ne na stablefordové body jako spousta jiných), vybudoval vlastní klub Tehama GC
v Kalifornii. Ještě mu to jde – před třemi
roky odmítl na turnaji celebrit v Pebble