ROZHOVOR | Luděk Eremiáš
Byli jste již předtím v českém golfovém prostředí aktivní?
Já již něco o golfu věděl. Díky chatě nedaleko Štiřína jsem byl
jedním ze zakládajících členů tamního golfového klubu – tenkrát
ještě pod taktovkou Vaška Hrubého. Navíc můj šestiletý syn chodil trénovat k Otu Bártlovi do strahovské nafukovačky, kde se pálilo do sítě a patovalo na koberci. Když jsem to viděl, řekl jsem si,
že dobrý indoor se musí dělat úplně jinak.
Kde jste hledali inspiraci?
Hned na začátku jsme se rozhodli, že nechceme vytvořit indoor
pro omezený počet hráčů jednoho klubu, kde by stála hodina
600 Kč, ale že cílem bude sto a více pravidelných návštěvníků,
kteří budou platit za hodinu dvě tři stovky. A rozhodnutí to bylo
správné. Teď již boom trochu opadl, ale první roky byla návštěvnost obrovská. Full Swing Golf simulátory znamenaly tenkrát
technický vrchol a my byli první, kdo je zde nabídnul. Ostatní už
jen opisovali.
Jak se do Erpetu dostala Česká golfová federace?
Když jsme dovezli simulátory, hledali jsme někoho, kdo nám pomůže s golfovými věcmi, a dostali tip na Karla Vopičku, který
pracoval ve výboru České golfové federace. Já jel tenkrát za nimi
na Strahov, kde sídlili v nedůstojné stavební buňce. Tam jsem se
seznámil s Hanušem Goldscheiderem, dohodli se na budoucím
přesunutí jejich sídla, a tak jsme již v rámci rekonstrukce připravovali spodní patro smíchovské haly způsobem, aby vyhovovalo
federačním potřebám.
Kdy došlo ke stěhování?
Halu jsme otevřeli někdy v říjnu 1994 a Česká golfová federace
se k nám nastěhovala do tří měsíců od otevření. A dávalo to
smysl. Kde jinde by měla federace sídlit než v jediném golfovém
zařízení nejenom v Praze, ale celé republice.
My dali federaci výhodné podmínky, měli dost prostoru pro kanceláře, pro skladování věcí, měli zajištěno stravování, konferenční
centrum… Když se teď federace stěhovala jinam, potěšila mě
slova prezidenta Zdeňka Kodejše, který ukončení vzájemného
soužití komentoval slovy: „Ani jsme netušili, jak jsme se u vás
měli dobře.“
Jak vás vnímalo okolní golfové prostředí?
Jak kdo. Někteří nám říkali posměšně pláteníci, jiní hned pochopili tu nejcennější devizu, kterou jsme přinášeli. Až my jsme naučili veřejnost, že nejlepší čas začít s golfem je v zimně, nebo
když chcete potrénovat, že nemusíte autem někam za Prahu
a kvůli půlhodince s trenérem ztratit skoro celý den. Vše bylo
najednou uprostřed Prahy na jednom místě. A pozitivní byly
i zpětné vazby. Tenkrát jsem hrál nějaký pro-am v Mariánkách
s Jarmo Sandelinem, šestým nebo sedmým hráčem evropského
žebříčku, který přijal pozvání k nám do Erpetu. A líbilo se mu
u nás. Rád vzpomínám na jeho slova, když si Erpet prošel: „Tohle
kdybys měl ve Stokholmu, tak jsi miliardář.“
Postupně jste se stali i nejúspěšnějším golfovým klubem…
Od začátku jsme se věnovali systematické práci s mládeží
a bylo to dobré rozhodnutí. V průběhu uplynulých pětadvaceti
26 | GOLF