UKÁZKA Z KNIHY | Tiger Woods
Merchant má na starosti zpřístupnění
golfu menšinám. Myslel si, že společně
budou moci podniknout zásadní kroky.
Jenže v únoru 1996, hned potom, co
Merchant sehnal peníze pro Tigera, měl
Earl jiné priority. Znovu Merchantovi
zatelefonoval.
„Podívej se,“ řekl mu Earl, „nevím, co
Tiger udělá. Ale pokud se stane profesionálem, chci, aby všechno fungovalo.“
Ta poslední čtyři slova – chci, aby
všechno fungovalo – byla pro
Merchanta signálem, že se už nemusí
starat o stát Connecticut, o USGA nebo
o cokoli jiného. Měl se stát osobním
právníkem Tigera Woodse. Merchant
souhlasil s návrhem, že mezitím bude
dělat právníka Earlovi a připraví půdu
pro Tigerův přechod k profesionálům.
Bylo nasnadě, že Earl nemá peníze na
to, aby Merchantovi vyplácel paušální
honorář. Merchant ale neměl nic proti
tomu, aby dostal zaplaceno později,
až Tiger vstoupí do PGA Tour. V mezidobí bylo třeba udělat spoustu práce:
Tiger bude potřebovat agenta; musí si
najmout finančního poradce; bude potřebovat právníka, který mu pomůže
s majetkovými záležitostmi. Budou se
vyjednávat reklamní smlouvy a podepisovat další kontrakty, bude se kupovat dům. Vlastně dva domy – jeden pro
Tigera a jeden pro Kultidu.
Bylo toho tolik, co musel Earl promyslet, natož aby to zvládl zařídit. Nebyl
finanční a právní expert, aby Tigera
provedl celým tímto procesem. Jednou
z jeho největších starostí bylo zajistit,
aby Tigera neoškubal sportovní agent
Hughes Norton. Ten běžně vyjednával mnohamilionové smlouvy a Tigera
si už pěkných pár let prostřednictvím
Earla usilovně předcházel. Earl nikdy
neřekl Merchantovi o desítkách tisíc
dolarů, které mu posílali Norton a IMG
za „vyhledávání talentů“. Dal však
Merchantovi vědět, že až nastane ten
čas, bude Norton Tigerovým agentem.
„Měl by sis nejdřív promluvit s Hughesem,“ řekl Earl Merchantovi.
„Začni u něj.“
Merchant zatelefonoval Nortonovi, aby
si s ním dojednal osobní schůzku.
Norton se s Merchantem nikdy předtím nesetkal, ale Merchant mu vysvětlil,
42 | GOLF
že je Earlův právník a pomáhá Tigerovi
s přechodem k profesionálům. Dohodli
se, že se sejdou. Než Merchant zavěsil,
měl jednu otázku: „Jen ze zvědavosti,
Hughesi. Jakou provizi si účtujete za lidi
z Tigerova ranku?“
Norton byl dost chytrý na to, aby věděl,
že Merchant je v tomto byznysu úplným
nováčkem. „Naše obvyklá taxa je 25
procent,“ řekl.
„Hughesi, myslím, že nemá smysl, abychom se vůbec setkávali.“
„Cože? Proč?“
„Dovolím si vám něco říct,“ pokračoval
Merchant. „Vy mě neznáte. Já neznám
vás. Ale vy jistě víte, že Lincoln otroky
osvobodil. A já vám nedovolím zotročit
Tigera tou směšnou provizí.“
„Nuže,“ opáčil Norton, „co jste si představoval vy?“
„Ještě jsem o tom moc nepřemýšlel,“
řekl Merchant. „Ale něco kolem pěti
procent.“
Po určitých tahanicích o agentův podíl
ze sponzorské smlouvy přistoupila IMG
na částku, která byla o něco nižší než
v této branži standardních 20 procent.
Vztah mezi mužem, kterého Earl vybral jako Tigerova agenta, a mužem,
kterého vybral jako jeho právníka, začal konfrontačně. Věci běžely přesně
podle plánu. Když se Tiger na jaře 1996
objevil na golfovém šampionátu NCAA
v Honors Course Clubu v těsné blízkosti
Chattanoogy, věděl už, že jako nejlepší univerzitní golfista v zemi získal
cenu Jacka Nicklause. Tigerova přítomnost zcela zastínila vysoce favorizovaný
tým Arizony s jeho suverénně vystupující partou opálených hráčů, kteří kouřili doutníky. Vstupenky na šampionát
si koupilo rekordních 15 tisíc fanoušků
a NCAA vydala 225 novinářských akreditací, čímž překonala dosud platný
rekord 80 akreditací, vydaných o rok
dříve, kdy byl Tiger studentem prvního
ročníku. Ty davy a novináři tam byli
z jediného důvodu – a tím nebyl zájem
o družstvo Arizony.
Tiger nezklamal. Snadno vyhrál individuální šampionát NCAA, což dokázal jako
první golfista Stanfordovy univerzity po
více než 50 letech. Završil tím pozoruhodnou sezonu ve druhém ročníku studia, během níž
• vyhrál šampionát Pac-10 s rekordními
11 ranami pod par a skóre 61 v prvním kole;
• vyhrál turnaj NCAA West Regional;
• na šampionátu NCAA vytvořil rekord
hřiště, když ve druhém kole zahrál pět
ran pod par při skóre 67 úderů; celý
turnaj zakončil se skóre tři rány pod
par;
• měl na konci nejnižší průměrné skóre
ze všech univerzitních golfistů a byl
v čele žebříčku jednotlivců Rolex/
Nicklaus.
Jakkoli si zamiloval život v bublině Palo
Alta, Tiger si uvědomoval, že v golfu nemůže dalším setrváváním na univerzitě
už nic dokázat. Byl suverénně nejlepším
univerzitním hráčem v zemi. I když mu
zbývaly ještě dva roky studia, aby získal
diplom v oboru ekonomie, věděl, že na
něj čeká bohatství, jaké by mu záviděli
i šéfové v Silicon Valley. Nechtěl, aby se
novináři dověděli, na co pomýšlí, ale měl
otce, který se o to postaral.
„Vím, že to prodává noviny a časopisy,“
prohlásil Earl v rozhovoru pro Sports Illustrated přibližně v době konání šampionátu NCAA. Já to rozhodnutí dělat
nebudu. Tiger to rozhodnutí udělá sám,
ale [pokud se rozhodne přejít k profesionálům] bude mi to muset zdůvodnit. Vyrukuju na něj s nejostřejší municí.
Svoji řeč si nacvičuju už půl roku. Budu
chtít slyšet všechna odůvodnění, všechna
opodstatnění, odpovědi na všechny
otázky. A jestli i potom řekne, že se chce
stát profesionálem, budu ho stoprocentně podporovat.“
Earl samozřejmě dělal jen to, co uměl
nejlíp – kecal voloviny. Rozhodnutí už
dávno padlo a on bral s úlevou i nadšením, že Tiger přechází k profesionálům.
Jednou z největších Tigerových starostí
bylo, jak se má postarat o rodiče. S žádostí o radu se obrátil na Merchanta.
„Doporučil jsem mu, kolik by měl platit
matce a kolik otci,“ řekl Merchant.
„Šestimístnou sumu mámě a úvěrovou
kartu bez limitu. Myslím, že táta by
měl dostávat dvakrát tolik co máma.
Takže jestli máma bude dostávat
100 000 dolarů, Earl by měl dostávat
200 000 dolarů.“
Translation © Petr Nosálek, 2019
Copyright © Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2019