INSTRUKCE | Výživa a zdraví

Nezanedbatelné titěrnosti

To, že je něco titěrné, ještě neznamená, že by to na nás nemělo vliv. Tentokrát bude

řeč o velmi zajímavých společnících člověka, o které se až tak moc nezajímáme, nicméně i přes své rozměry zaujímají v rámci lidského těla obrovské místo, a to doslova.

Řeč bude o mikrobiomu.

Text: Magda Jochmanová

Mikrobiom jsou mikroorganismy (bakterie, houby, viry, kvasinky atd.), které se

nacházejí v lidském těle i na něm a mohou člověku jak prospívat, tak škodit.

Záleží, jaké si člověk svým životním stylem, vědomky či nevědomky, „pěstuje“.

To je celkem logické, jelikož žijeme ve

světě, kde nic není jen bílé, nebo černé,

nicméně nad tím dokážeme jakžtakž

držet otěže. Pojmem „jakžtakž“ chápejte tak, že vše souvisí dokonce s typem porodu či kojením. Neméně zajímavé je, že z té spousty buněk, které

nás tvoří, je jen 10 % lidských a zbývajících 90 % buněk představují právě

buňky mikrobiální.

Mikroskopické organismy jsou považovány za orgán a vědci se snaží o jejich

rozklíčování. Tipnete si, kolik už jich

identifikovali? Pouhé 1 %. Číslo je sice

velmi nízké, ale pár informací o těchto

organismech již máme. Zřejmě by člověka ani nenapadlo, že mikrobiom komunikuje s mozkem a může ovlivňovat

naši náladu a psychické funkce, z čehož vznikl nový pojem – psychobiotika,

což jsou probiotika mající schopnost

Konzumace vlákniny, kterou najdete v hojné

míře třeba v lušteninách, hraje důležitou roli.

50 | GOLF

vytvářet neuroaktivní látky a ovlivňovat

činnost mozku.

Tato komunikace probíhá v linii mezi střevem a mozkem. Velmi zjednodušeně

to funguje tak, že trávicí trakt vyšle do

mozku požadavek na určitý typ potraviny. Pokud tělo zrovna vyžaduje zdravý

tuk a my dodáme průmyslově zpracovaný

polotovar s nezdravým tukem (nasycené

mastné kyseliny), tak může být signál vysílán dál, jelikož nebyla dodána požadovaná

potravina se zdravým tukem, a člověk se

láduje dál a dál, aby uspokojil své potřeby,

tudíž může snadno sklouznout do začarovaného kruhu a vyjít tak vstříc nadváze,

obezitě, cukrovce, zánětům, alergiím,

autoimunitním či jiným velmi závažným

onemocněním.

Opět platí, že je příznivé, pokud jsou

mikroorganismy v rovnováze. Jelikož jde

o živé organismy, dochází i mezi nimi

někdy k „bojůvkám“, jindy ke spolupráci, záleží na okolních vlivech. Krom

výše uvedených vlivů na ně negativně

působí užívání antibiotik, hormonální

antikoncepce, kouření, stresy, konzumace velkého množství alkoholu apod.

Prostě všechny aspekty nezdravého životního stylu. Nerovnováha hraje do karet zdraví neprospěšných mikrobů, což

může vyústit v metabolické poruchy,

záněty a kardiovaskulární onemocnění.

Jak si tedy vypěstovat mikrobiom, se

kterým bychom byli fit? Důležitá je

konzumace vlákniny, což můžeme považovat za živnou půdu pro střevní

bakterie. Úžasná posila se také nabízí

ve formě přirozeně kvašených potravin.

Podstatná by při stravování měla být

i pestrost a čerstvost potravin, vyřazení

polotovarů a nepřejídání se.

Říká se pohybem ke zdraví. Platí to

i v tomto případě, neboť stimuluje

pohyb střev a trávící pochody. Avšak

někteří sportovci častokrát sahají po

zdrojích rychlé energie a konzumují potraviny s jednoduchými a rafinovanými

sacharidy. Tím si však nepomáhají. Podstatně lepší, než si dát tyčinku nadupanou bílým cukrem nebo se „posílit“

ionťákem, je zakousnout se třeba do

jablka. Mikrobiom tak jen zaplesá, když

dostane porci vlákniny a vitamínů.

Obzvlášť ti, kdo dávají tělu zabrat, by

měli o svůj mikrobiom velmi pečovat,

jelikož velký fyzický výkon a psychická

zátěž uvolňují katabolické a stresové

hormony a zánětlivé látky. A nemusím

vám nyní, po přečtení článku, vysvětlovat, jakou paseku to může natropit.

Závěrem zmíním novinku na poli klasické

medicíny, kde se razí nová cesta, jak mikrobiom ovlivnit. Jedná se o tzv. transplantaci fekální mikrobioty (TFM) nebo

bakterioterapie nebo transplantaci stolice. Jedná se o přenos fekálních bakterií

jedné osoby do zažívacího traktu jiné

osoby. Tento způsob léčby je však ještě

v plenkách, momentálně probíhají studie u různých onemocnění experimentálně. Prozatím se způsob léčby osvědčil u léčby následků infekce způsobené

klostridiemi a dále se využívá především

u těžkých zánětů, kde není jiné cesty.

Avšak vždy je lepší zjistit příčinu, než

pouze reagovat na následek. A spoléhat

na to, že nás někdo zachrání, když si celý

život děláme z těla popelnici, je scestné.

Tak co, necháme si zdraví, potažmo život řídit mikroorganismy, které nám neprospívají, nebo s nimi zatočíme?