ROZHOVOR | Jan Kruliš

Jan Kruliš:

Pro tým dělám vždy maximum!

Jeho životní příběh by vydal na román. Během profesionální hokejové kariéry se mu

splnilo, o čem jiní jen snili – dostal se do nejvyšší soutěže, nastupoval za reprezentaci. Nejvíce času pak strávil v obraně Poldi Kladno, ale oblékal například dres Komety

Brno. I kvůli své výbušné povaze býval postrachem hokejistů z konkurenčních mužstev, zároveň vždy patřil k oporám svého týmu. A jak sám říká – i když už se neživí

hokejem, tohle se nezměnilo. Týmem jsou mu nyní investiční skupina DRFG a jeho

klienti, kterým radí v oblasti investic.

Kdo by ale čekal, že jeden z nejobávanějších hráčů v historii české extraligy

bude při osobním setkání nahánět hrůzu,

nikdy nebál jít do souboje. Taková byla

moje role v týmu,” vzpomíná na devadesátá léta. „Byla to zlatá éra kladenského

Nastoupil jsem do makléřské společnosti, která se

zabývala pojištěním. Měl jsem na starosti například

pojištění vozidel nebo odpovědnosti majetku

u společností, jako byly Asko nábytek, Mountfield

nebo Deloitte.

Jágr,” jmenuje spoluhráče, které dnes

znají hokejoví fanoušci po celém světě.

„Byla to opravdu neuvěřitelně silná generace a dostat se do A-týmu nebylo vůbec

jednoduché, konkurence byla obrovská.”

Krulišovi se to ale podařilo a v extralize

odehrál za kariéru celkem 581 utkání,

a přestože byl obránce, připsal si 259 kanadských bodů.

JAK TO VŠECHNO ZAČALO

spletl by se. Jan Kruliš naopak působí

velmi milým a vyrovnaným dojmem. „Byla

jiná doba, hrálo se daleko tvrději a já se

hokeje, nastupovali se mnou hráči jako

Patera, Procházka, Eliáš, Židlický, Vokoun,

Kaberle, Plekanec a samozřejmě Jarda

Bývalý reprezentant a dnes úspěšný investiční

konzultant Jan Kruliš radí, jak optimálně nakládat s financemi.

70 | GOLF

Hokej se stal jeho povoláním v osmnácti

letech. „Bylo to ještě za minulého režimu,

takže oficiálně jsem byl zaměstnancem

Poldovky a výplatu nám nosila účetní

v pytlíku, stejně jako dělníkům,” vzpomíná

na dobu, kdy statut profesionálního sportovce neexistoval, a proto se ani jejich

platy zdaleka neblížily těm dnešním.

Mnohokrát si zahrál i za reprezentaci

a kromě kladenské Poldi prošel i několika

dalšími mančafty, včetně zahraničních.

„Po olympiádě v Naganu v roce 1998

jsem hrál rok v Japonsku, kde to bylo

úžasné a fyzicky velmi náročné, přestože

hokej tam nedosahoval takové úrovně

jako tady.” V sezóně 2004/05 hrál také

ve Velké Británii. „To byla zrovna výluka

v NHL, proto tam s námi hrála řada hráčů

ze Severní Ameriky.”

Po návratu do Česka už ale cítil, že se

jeho kariéra zvolna chýlí ke konci. „V roce

2007 jsem hrál v maďarské Budapešti, byl

jsem tam sám bez rodiny. Jednou po zápase jsem ležel v posteli a říkal si, že už