ROZHOVOR | Jan Kruliš
Jan Kruliš:
Pro tým dělám vždy maximum!
Jeho životní příběh by vydal na román. Během profesionální hokejové kariéry se mu
splnilo, o čem jiní jen snili – dostal se do nejvyšší soutěže, nastupoval za reprezentaci. Nejvíce času pak strávil v obraně Poldi Kladno, ale oblékal například dres Komety
Brno. I kvůli své výbušné povaze býval postrachem hokejistů z konkurenčních mužstev, zároveň vždy patřil k oporám svého týmu. A jak sám říká – i když už se neživí
hokejem, tohle se nezměnilo. Týmem jsou mu nyní investiční skupina DRFG a jeho
klienti, kterým radí v oblasti investic.
Kdo by ale čekal, že jeden z nejobávanějších hráčů v historii české extraligy
bude při osobním setkání nahánět hrůzu,
nikdy nebál jít do souboje. Taková byla
moje role v týmu,” vzpomíná na devadesátá léta. „Byla to zlatá éra kladenského
Nastoupil jsem do makléřské společnosti, která se
zabývala pojištěním. Měl jsem na starosti například
pojištění vozidel nebo odpovědnosti majetku
u společností, jako byly Asko nábytek, Mountfield
nebo Deloitte.
Jágr,” jmenuje spoluhráče, které dnes
znají hokejoví fanoušci po celém světě.
„Byla to opravdu neuvěřitelně silná generace a dostat se do A-týmu nebylo vůbec
jednoduché, konkurence byla obrovská.”
Krulišovi se to ale podařilo a v extralize
odehrál za kariéru celkem 581 utkání,
a přestože byl obránce, připsal si 259 kanadských bodů.
JAK TO VŠECHNO ZAČALO
spletl by se. Jan Kruliš naopak působí
velmi milým a vyrovnaným dojmem. „Byla
jiná doba, hrálo se daleko tvrději a já se
hokeje, nastupovali se mnou hráči jako
Patera, Procházka, Eliáš, Židlický, Vokoun,
Kaberle, Plekanec a samozřejmě Jarda
Bývalý reprezentant a dnes úspěšný investiční
konzultant Jan Kruliš radí, jak optimálně nakládat s financemi.
70 | GOLF
Hokej se stal jeho povoláním v osmnácti
letech. „Bylo to ještě za minulého režimu,
takže oficiálně jsem byl zaměstnancem
Poldovky a výplatu nám nosila účetní
v pytlíku, stejně jako dělníkům,” vzpomíná
na dobu, kdy statut profesionálního sportovce neexistoval, a proto se ani jejich
platy zdaleka neblížily těm dnešním.
Mnohokrát si zahrál i za reprezentaci
a kromě kladenské Poldi prošel i několika
dalšími mančafty, včetně zahraničních.
„Po olympiádě v Naganu v roce 1998
jsem hrál rok v Japonsku, kde to bylo
úžasné a fyzicky velmi náročné, přestože
hokej tam nedosahoval takové úrovně
jako tady.” V sezóně 2004/05 hrál také
ve Velké Británii. „To byla zrovna výluka
v NHL, proto tam s námi hrála řada hráčů
ze Severní Ameriky.”
Po návratu do Česka už ale cítil, že se
jeho kariéra zvolna chýlí ke konci. „V roce
2007 jsem hrál v maďarské Budapešti, byl
jsem tam sám bez rodiny. Jednou po zápase jsem ležel v posteli a říkal si, že už