Page 42
UKÁZKA Z KNIHY | Tiger Woods
40
|
GOLF
musel podepsanou kopii odfaxovat
do NCAA.
Tiger měl NCAA plné zuby, ale pone-
chal na rodičích, aby se s touto situací
vypořádali. Kultida se znovu obrátila na
Johna Stregea z deníku Orange County
Register. „Tohle není fér ke klukovi, kte-
rej se snaží dávat příklad děckám, co
chtějí být jako on, a zůstává na škole,“
řekla. „Oni ho chtějí ze školy vyštvat.“
Earl zašel ještě dál a zkritizoval NCAA
i univerzitu. „Tohle je pro Tigera skvělá
příležitost, aby řekl ‚Polibte mi šos‘ a ode-
šel ze školy,“ prohlásil. „Každý by to po-
chopil. Oni [NCAA a Stanford] prostě pře-
kročili mez. Ironií je, že Tiger má Stanford
opravdu rád a chce na univerzitě zůstat.
Byl by na nejlepší cestě vydělat ne
méně než 25 milionů dolarů [z reklam-
ních smluv],“ pokračoval Earl. „Tiger
opravdu nepotřebuje NCAA a nepotře-
buje Stanford. Mohl by odejít a být na
tom nekonečně líp. Zní mi to jako ob-
těžování. Ten kluk moc chce dodržo-
vat pravidla, ale někdy těm pravidlům
nerozumí.“
Zásah Tigerových rodičů a zájem mé-
dií o něj znovu způsobily, že to, co by
jinak zůstalo v soukromí, se stalo velmi
veřejnou záležitostí. Dne 20. října 1995
– den poté, co Kultida zatelefonovala
Stregeovi kvůli Tigerově večeři s Arnol-
dem Palmerem – se v Orange County
Registeru objevil titulek „Vráží NCAA
klín do Woodsovy univerzitní kariéry?“.
Okamžitě ho převzaly další zpravo-
dajské kanály. Zpráva pronikla do mé-
dií v době, kdy šel Tiger za vítězstvím
v rozstřelu na turnaji Savane College
All-America Golf Classic v El Pasu. Když
se jeden novinář zeptal, jestli by ho vy-
šetřování NCAA mohlo přimět k před-
časnému odchodu ze školy, Tiger vyslal
decentní vzkaz.
„Myslím, že ne,“ řekl. „Ale člověk nikdy
neví. Je to otravné.“
Byl víc než jen otrávený – měl už po
krk hrozeb, že dostane distanc za
něco tak nevinného, jako byla večeře
s Arnoldem Palmerem. Poté co dal
svou nelibost najevo, netrvalo dlouho
a Stanford i NCAA ustoupily.
„Všechno se vyjasnilo,“ řekl Good-
man Registeru. „K zastavení činnosti
nedojde.“
Tiger měl na Stanfordu velmi rád to,
že ho univerzita chránila před veřej-
ností a umožňovala mu nerušeně pra-
covat na své hře. Škola mu poskytla
výsadu neomezeného přístupu do mo-
derní posilovny a také na tréninkovém
hřišti mohl pobývat, kdy a jak dlouho
chtěl. Trénování věnoval víc času než
všichni ostatní členové týmu dohro-
mady. Kromě toho mohl kdykoli za-
volat Butchi Harmonovi. Když se mu
jednoho dne nedařilo zvládnout nový
úder, který chtěl přidat do svého rejst-
říku, zatelefonoval Harmonovi, řekl mu
o svém marném snažení a požádal ho
o radu.
Harmon se zasmál. „Jsi na Stanfordu,“
řekl. „Co, kurva, děláš na tréninko-
vým hřišti a třískáš do golfových míčů,
místo abys honil holky?“
Tiger byl zběhlý v mnoha věcech –
v hraní videoher, recitování hlášek ze
seriálu Simpsonovi, matematice –, ale
navazování vztahů s dívkami k nim roz-
hodně nepatřilo. Od ukončení jediného
smysluplného vztahu s dívkou, který
kdy měl, si s žádnou jinou nezačal. Nej-
sebevědomější muž na golfovém hřišti
byl nemožný tanečník, neobratný řeč-
ník a beznadějný ňouma ve společnosti
žen.
S Butchem Harmonem svou situaci
Tiger příliš neprobíral. Ale během dru-
hého ročníku se začal svěřovat Jai-
memu Diazovi. V té době se s Diazem
znali už skoro sedm let a byli si natolik
blízcí, že se Tiger nemusel před Dia-
zem přetvařovat.
„Nešukám žádnou číču,“ řekl Diazovi.
Řekl to tak arogantně, že se to Diazovi
vrylo hluboko do paměti. „Mluvil o tom
takhle,“ poznamenal Diaz. „Snažil se
zlehčovat, že to se ženskými neumí, že
není pro ženy atraktivní. Dělal si z toho
legraci.“
Diaz znal z dřívějška Earla dost dobře
na to, aby rozpoznal, že Tiger začíná
mluvit jako jeho otec. „Byl v tom pro-
stě Earlův machistický přístup k že-
nám,“ vysvětloval Diaz. „Opícháš jich
tolik, kolik můžeš, a pak je necháš.“
Jednou z věcí, o níž Tiger s Diazem ne-
jednou diskutoval, bylo to, že mu ros-
toucí sláva zajišťovala přízeň mnohem
většího počtu žen. Kdekoli se objevil
– na turnajích, v restauracích, na letiš-
tích –, ženy šly po něm, nebo aspoň
k němu. Studentky, přítelkyně soupeřů,
vdané ženy – všechny typy. Chtěly
se s ním vyfotit. Chtěly jeho podpis.
Chtěly se ho dotknout, aby se mohly
chlubit, že si sáhly na Tigera Woodse.
Vešel do country klubu a největší kra-
savice v místnosti – ta s rudě nalakova-
nými nehty, se zlatem na krku i na zá-
pěstí a s velikým diamantem na prstu
– z něj nemohla spustit oči. V jeho
věku nevyvolával žádný jiný golfista ta-
kový zájem u žen.
„Nemusím na tom vůbec pracovat,“
řekl Tiger Diazovi. „Nemusím to s nimi
vůbec umět.“
„Dávej si bacha,“ varoval ho Diaz s po-
ťouchlým výrazem.
„Buď v klidu,“ řekl Tiger. „Nasazuju dvě
gumy.“
Diaz nebyl žádný puritán, ale nemohlo
mu uniknout, že Tiger mluví o ženách
a o svém mužství stále obhroubleji.
„Bylo to jen samé vojíždění ženských
a předvádění svého chlapáctví,“ vzpo-
mínal Diaz. „Ale ne že by to dělal. On
o tom jen mluvil. Věděl, že to přijde.“
Jednoho lednového dne v roce 1996
seděl Earl, unavený věčnými starostmi,
jak vyjít s penězi, v ošoupaném křesle
ve svém stísněném obýváku. Tužkou
sepsal na kus papíru do dvou sloupců
seznam turnajů, které musí Tiger v ná-
sledujícím roce odehrát, a předpoklá-
dané cestovní a jiné související výdaje:
Finálový turnaj NCAA (Chattanooga,
Tennesee) 1 710 $
US Open (Detroit, Michigan) 2 480 $
Northeast Amateur (Rumford, Rhode Is-
land) 1 230 $
Scottish Open (Skotsko) 5 850 $
Western Amateur (Benton Harbor,
Michigan) 2 970 $
Tak to chodilo pořád dokola. Podle Ear-
lových propočtů se hrálo více než de-
set zásadně důležitých turnajů a bylo
na něm, aby vymyslel, kde vezme pe-
níze. Další rok na Stanfordu zname-
nal další rok jarmarečních výstupů na
turné po country klubech, aby se se-
hnaly peníze na pokračování v jízdě
na amatérské dráze. Situaci by hrozně
usnadnilo, kdyby se Tiger prostě stal
profesionálem. Kdyby se to stalo, v tu