Psal jsem tento fejeton v neděli 15. listopadu 2020, krátce po skončení 84. ročníku
turnaje Masters v Augustě, takže jsem nevěděl, zda budou u nás doma Vánoce na
blátě. Každopádně však lze říci, že 84. „covidový“ ročník Masters byl odehrán na blátě, přinejmenším jeho první tři dny. Nezvyklé datum a nezvyklý stav hřiště byly pravděpodobně významnější změnou než absence diváků.
Text: Ondřej Kašina, foto: Globe Media/Reuters
Nemějte strach, nebudu psát o tom, jak
Tiger Woods utrpěl desítku na tříparu na
dvanácté jamce. Je toho hodně, o čem
nebudu psát, protože jsem si jist, že se
těmto zavádějícím tématům budou věnovat jiní. Budiž jim to přáno. Každé zboží
má svého kupce…
Zpět k neobvyklému datu Masters
a k tomu, jaký vliv to mělo na hřiště. Moje
generace vyrostla, stejně jako ty dvě předešlé, pod vlivem toho, že hřiště, které
vybudoval v Augustě Bobby Jones a které
se stalo arénou nejdůležitějšího turnaje
naší planety, je navždy definováno tvrdými a rychlými greeny. Bohatě tvarovaná
a jedovatě zrádná jamkoviště v Augustě
se stala v hlavách několika golfových generací příkladem, jak rozdílné musejí být
herní strategie.
Někde, kde mají greeny chlupaté jako
kožich beskydského bači, prostě můžete
hrát drze a atakovat jamky z větší dálky.
V Augustě se tradičně hrávalo s velkým
respektem a její vítězové se obvykle
rekrutovali z golfistů, kteří byli mistry
wedží a patrů.
Letošní rozmoklá Augusta ničím nepřipomínala paradigma, ve kterém svět žil tolik
let. Zkušeným hráčům to dělalo náramný
zmatek v hlavách. Měkké hřiště, kde se
míčky po dopadu zabořily, způsobilo některé příběhy pozitivní a některé méně
šťastné. Jednou z obětí se stal Bryson DeChambeau, který zjevně na mokrém povrchu postrádal potřebnou stabilitu pro jeho
švih vyzývající hranice fyzikálních zákonů.
Abych byl spravedlivý, musím ještě dodat,
že jej o lepší výsledek připravila rovněž
ledabylá práce personálu hřiště, který mu
neuhlídal míček zabořený do rozměklé
půdy. A možná ještě více hysterie médií,
která již dlouhé týdny před Masters do
omrzení blábolila, jak Bryson naprosto
rozstřílí Augustu. Dotyčný americký golfista se tím nechal zmanipulovat a snažil
W W W. C A S O P I S G O L F. C Z
se být na výši této hysterie. A tentokrát
této fámě podlehl.
Avšak zcela nezvykle měkké hřiště způsobilo i příběhy šťastné. Bernhard Langer
se stal ve věku více než 63 let nejstarším
hráčem, který prošel cutem. Můžeme být
k sobě i k němu upřímní a konstatovat, že
v dobách, kdy byla Augusta nejtvrdší, by
to nebylo možné. V tomto ročníku mohl
typu fejd a šlo mu to krásně. Teď adepti
golfu budou toužit po tom, naučit se hrát
fejd jako Dustin Johnson!“ napsal Jack Nicklaus na svém facebookovém profilu.
Tato moudrá slova golfisty, který má na
svém kontě nejvíce vítězství v Masters,
byla pro mne velkou satisfakcí. Už jen
těžko bych spočítal články pro tento časopis, ve kterých jsem za dvacet let pře-
Jack Nicklaus, vyslovil obdiv nad tím, jak skvěle
Dustin Johnson patoval a pochválil jeho spolehlivou
hru železy a wedžemi. Co však legendární Nicklaus
obzvláště zdůraznil, byla skutečnost, že Johnson
vyhrál v Augustě s drajvy, které se všechny stáčely
zleva doprava.
onen obdivuhodný golfista hrát trojku
dřevo a zastavovat ji, jako za normálních
podmínek fungují v Augustě wedge. Přejme to Langerovi, hrál skvěle a jeho výkon
je důležitou inspirací pro lidi jeho věku
a starší. A ještě důležitějším vzkazem
pro mladé narcisy, kteří lidi nad 60 let
podceňují.
Je nutno vyslovit uznání vítězi, protože
Dustin Johnson vyhrál ve velkém stylu
a s rekordním výsledkem -20 ran pod par.
Myslím, že největší výpovědní hodnotu
má hodnocení tohoto výkonu od majitele největšího počtu zelených sak. Jack
Nicklaus, který Masters vyhrál šestkrát,
vyslovil obdiv nad tím, jak skvěle Dustin
Johnson patoval a pochválil jeho spolehlivou hru železy a wedžemi. Co však legendární Nicklaus obzvláště zdůraznil,
byla skutečnost, že Johnson vyhrál v Augustě s drajvy, které se všechny stáčely
zleva doprava neboli z pohledu praváka
dokázal zvítězit, když soustavně používal
s drajvrem stranovou křivku fejd.
„Hřiště Augusta National obvykle zvýhodňuje hráče, kteří používají stranovou rotaci míčku zprava doleva neboli dró. Dustin vyhrál s obrácenou stranovou rotací
svědčoval rekreační golfisty, že každý
z nás má jednu přirozenou či vrozenou
stranovou rotaci ran. A že fejd není horší
nežli dró. Nyní se mojí teorii dostalo jak
praktického ověření díky Johnsonovi, tak
i odborného „posvěcení“ od Nicklause.
Psal jsem tento fejeton v Brasília, kde
jsem již podruhé, protože jsem se během života stal shodou různých okolností specialistou na oblast Iberoameriky.
Z tohoto úhlu pohledu mne zaujal nástup kvalitních hráčů z Latinské Ameriky
do nejvyšších pater golfového soutěžení.
O účast v těchto Masters bohužel přišel nadějný chilský mladík Joaquín Niemann, který měl v Augustě hrát, ale nemohl kvůli covidu. Ale určitě o něm zase
brzy uslyšíme.
Zastoupili ho Sebastián Muñoz z Kolumbie, Abraham Ancer z Mexika a Abel Gallegos z Argentiny. Zapomeňte navždy na
hloupé pořekadlo, že „historie si pamatuje
jenom vítěze“. Výkony Abrahama Ancera
z Mexika (dělené 13. místo) a Sebastiána
Muñoze z Kolumbie (dělené 19. místo)
v 84. Masters nebudou zapomenuty
a v jejich zemích se stanou motivací pro
další adepty golfu.
13