GOLF

Časopis Golf vychází od roku 1993, nyní v nákladu 12 000 kusů. Zaměřuje se na informace o domácím i světovém golfu, reportáže, rozhovory a profily, testy vybavení, informace o novinkách a cestování za golfem. Spolupracuje s prestižním britským titulem Golf Monthly a je smluvním partnerem české Profesionální golfové asociace.

Page 65

WWW.CASOPISGOLF.CZ
63
a odpočívat v hamace ve společnosti te-
iú-guaçú, jacuguaçu a občas i plachých
vačic, které nosí na zádech celou svoji ro-
dinu. Ale moji zvědavost samozřejmě při-
tahovalo golfové hřiště Terravista. Z Tran-
cosa se tam jede hlinitou cestou podél
pobřeží necelých osm kilometrů.
Měl jsem velké štěstí, že jsem tam do-
jel zrovna v úterý odpoledne, kdy hřiště
zelo prázdnotou. A tak ředitel, který se
o hřiště stará, pan Glauco Doebell, měl na
mne čas. Zpočátku jsem mu řekl, že bych
se jen tak sám prošel, že to asi snadno
obejdu. Glauco na mne pohlédl se smě
údivu a zšení, kterou lze vyjádřit poře-
kadlem: „Nespadl jsi náhodou z višně?“
istavil elektrický vozík a vyrazili jsme sv-
ným tempem k odpališti jedničky. Už bě-
hem jízdy podél ferveje první jamky jsem
začínal chápat, jak naivní byla má myšlenka
krátké procházky. Hřiště je dlouhé z mis-
trovských odpališť 7 212 yardů (6 595 me-
trů). Na vysvětlenou dodávám, že v La-
tinské Americe se vše okolo golfu měří
v yardech pod vlivem Severní Ameriky.
Kromě objektivně úctyhodné délky nutí
golfi sty na hřišti Terravista k užívání elek-
trických bugin rovněž skutečnost, že celý
projekt byl zaměřen na postupné prodá-
vání parcel a výstavbu domů okolo jamek.
To si vynutilo dodatečné prostory a od-
stupy, takže hřiště je nejen rozměrné, ale
občas jsou odpaliště poněkud vzdálená.
Takže pěšky se tam prostě nechodí.
Pan ředitel mi s hrdostí objasňoval historii
iště. Rozkládá se na 300 hektarech na
náhorní rovině, kterou z jedné strany le-
mují útesy spatřené v roce 1500 mořeplav-
cem Cabralem. Golfi sté se dívají z výšky
na moře směrem, odkud Cabral připlul.
Výstavba hřiš začala v roce 2002 a ote-
vřeno bylo v roce 2004.
ipomněl, že během zemních prací při
jeho budování bylo nutné uskutečnit po-
vinný archeologický průzkum. Ten odhalil
velmi staré zbytky sídlišť původních oby-
vatel z kmenů Tupí-Guaraní a Aratu poblíž
současných jamek 14 a 15. Napadlo mne,
že to vlastně ani nebylo překvapivé. Ná-
horní roviny na útesech poblíž dnešního
Trancosa musely být dobrým útočišm,
které poskytovalo nejen dostatek zvěře
a ovoce, ale navíc i magické pohledy na
moře do dálek, které musely inspirovat
i domorodé šamany.
Hřiště navrhl architekt Dan Blankenship
z USA, který měl to štěstí, že se učil
u jednoho z nevětších golfových archi-
tektů historie jménem Pete Dye. V Bra-
zílii Blankenship postavil rovněž golfová
iště Comandatuba Ocean Course,
Quinta da Baronesa, Aphaville Graciosa
a další. Pro osetí fervejí zvolil trávu tif-
ton 419 z rodiny trav typu bermuda.
Je odolná a vyhovuje přímořskému kli-
matu. Pro greeny bylo použito moderní
osivo bermuda tifeagle.
Využil jsem ochoty pana Glauka a vystou-
pil jsem na každém odpališti a poté vždy
v místě, kde bych očekával, že budu hrát
moji další ránu. Je to nejlepší způsob, jak si
ověřit práci architekta. Již jsem zdůraznil,
že Terravista je hřiště dlouhé a podrobná
prohlídka jednotlivých jamek mi potvr-
dila, že to je hřiště náročné a pestré smi
výzvami. Avšak architekt odvedl dobrou
práci a hřiště není zapleveleno nesmysl-
nými překážkami. I průměrný gol sta má
vždy, i při první hře, povědomí, co se od
něj očekává, kam by měla směřovat bez-
pečná rána a kde číhá nebezpečí.
Rozlehlost hřiště způsobuje, že je roz-
leno mezi dvě mikroklimata. Jamky první
devítky jsou umístěny v prostředí atlan-
tického lesa, zatímco druhá devítka vede
hráče směrem k moři na útesy vysoko se
tyčí nad mem. Meziekážky první
devítky tak patří četné stromy a vyšší vlh-
kost a teplota. Druhá devítka pak vystaví
golfi sty silnému přímořskému větru a čtyři
z jejích jamek vedou přímo po okraji útesů.
Za signature hole je považována jamka
číslo 14. Je to třípar, kde například z mis-
trovských odpališť je nutno přehrát pro-
past mezi útesy o délce 216 yardů (196
metrů). Útesy dosahují výšky přes 40 me-
trů. Samoej, že se tu chce kdý vy-
fotografovat. Přemýšlel jsem u toho, že
rybáři, kteří brzy zrána vyplouvají z míst
v hloubi pod touto jamkou, si asi mohou
vyleovat výsledky rybolovu srem gol-
fových míčků, které nedoletěly z jednoho
útesu na druhý.
Stáli jsme na odpališti charismatické čtr-
ctky a já jsem se snažil kromě fotogra-
fování si také vrýt ten pohled do duše.
Díval jsem se směrem, odkud se objevily
přesně před 520 lety lodě mořeplavce
Pedra Álvarese Cabrala, a přemýšlel, co
echno se pro Brazílii od chvíle jejího
„objevu“ změnilo.
Ale pak jsem si vzpomněl na knihu Sapi-
ens, ve které izraelský historik Juval Noach
Harari mimo jiné poukázal na nepřes-
nost konceptu jednoho zcela původního
obyvatelstva a „objevů“. Před příjezdem
Cabrala zde žili lidé Tupí-Guaraní a další
kmeny. Ale ta určitě ji lidé před nimi.
A najednou jsem si uvědomil, jak směšné
je mít strach z nedohrání nebo přehrání
oné obtížné rány přes propast mezi
útesy. Drama lidského soupeření a soužití
na této planetě se z dávných rituálních
míst kmene Tupí-Guaraní poblíž 14. jamky
zdálo být v tu chvíli srozumitelnější a tím
i tíživější.
Glauco přerušil můj poněkud zasmušilý po-
hled na moře připomínkami, kdo všechno
ze známých osobností měl tu čest si v Ter-
ravista zahrát. Zvláště si toto místo oblí-
bil Roger Waters, baskytarista legendární
skupiny Pink Floyd. Dále například princ
Andrew z britské královské rodiny nebo
slavný brazilský závodník formule 1 Rubens
Barrichelo. V roce 2009 zařadil americký
časopis Golf Digest hřiště mezi 100 nejlep-
ších na naší planetě.
Cestou zpátky ještě ředitel dodal, že je
plně zavlažované a má přes 1 200 zavla-
žovacích bodů. Při pohledu na prázdné
ferveje toho skvostu mne napadlo, že
náklady na jeho údržbu, která se ve chvíli
mé návštěvy zdála bezchybná, musejí
t značné. Není mi jasné, jak se je daří
pokvat, když návštěvníci odjinud platí
za 18 jamek green fee 375 brazilských
reálů (1 560 Kč) a majitelé nemovitostí
na hřišti jen 235 reálů (978 Kč). Pro tu-
risty existuje zvýhodněný balíček tří her
na 18 jamkách včetně zapůjčení buggy
za 1 050 reálů (4 368 Kč). Pak vás jedno
kolo v Terravista včetně jízdy ve vozíku
vyjde jen 1 456 Kč korun, což opravdu
vypadá jako přitažlivá cena.
Zajímavé je, že v Terravista se nelze stát
členem. Pokud jste místní a nemáte ne-
movitost v rozlehlém areálu hřiště, pak
je nejlepší cestou nákup 10 green fee
včetně vozíku za 3 100 reálů (12 896 Kč)
nebo ještě výhodnější roční balíčky. Ma-
jitelé domů okolo hřiště musejí povinně
přispívat na údržbu hřiště, avšak celá tato
částka se jim refunduje formou her a tré-
ninku zdarma. Ředitel dále uvedl, že tyto
GOLF