PORTRÉT | Bryson DeChambeau

Jeho ohromující délky a agresivní styl

drajvů kamkoliv směrem ke greenu, jen

co nejdál, s tím, že krátké železo zblízka

míček na green celkem s jistotou dopraví, rozdělilo golfové fanoušky i jeho

konkurenty na dva tábory. Jedni říkají,

že Bryson ničí krásu a barvitost golfu

(a mají pravdu), druzí obdivují jeho nový

jednoduchý styl, který má jednu zásadní

výhodu – funguje! A mají taky pravdu…

Je jedno, jestli patříte k těm nebo

oněm, Bryson drtí každé hřiště, na které

vstoupí, z nedrajvovatelných jamek dělá

drajvovatelné, a když se mu daří, v podstatě není k poražení. Dokázal, že tréninkem síly se svaly dají posílit natolik,

že dokáže výrazně přehrát kohokoli.

Teď s tímtéž opatrně koketuje Rory McIlroy, klterý byl už dříve jedním z nejdelších, ale Bryson mu ukázal, že limity se

dají ještě o hodně posunout.

Buďme konkrétnější. Ve statistikách

PGA Tour v délce odpalů se DeChambeau svými výkony v roce 2020 vyhoupl

na první místo všech dob s průměrnou

délkou drajvu 323,8 yardu (296 metrů), proti předchozímu roku se zlepšil

o 20 yardů. Ale průměrné délky říkají jen

málo o tom, jak daleko tenhle silák dokáže skutečně odpálit.

Když je fervej dostatečně dlouhá a Bryson

se může naplno opřít, přehrává 350 metrů, občas se dostane i za 400 yardů

(366 m). Nejdelší ránu mu naměřili

388 metrů. Nedávno začal používat drajvr se sklonem jen 5,5°, to bylo dosud

vyhrazeno jen specialistům v soutěžích

o nejdelší drajv. Trénuje i s drajvrem s delším šaftem, než standardně používá, pro

Masters vyhlásil přípravný program obsahující mimo jiné 2000 drajvů…

I čistě sportovně se přerod ze štíhlého

studentíka fyziky ve svalovce vyplatil. Jako

první přesvědčivě demonstruje, že se

dá v profigolfu vyhrávat i čirou silou. Po

znovuzahájení sezony 2020 třetí, osmý,

šestý, pak vyhrál Rocket Mortgage Classic.

Čtvrté místo na PGA Championship, kde

v průběhu finálového kola chvílemi vedl,

znamenalo jeho zdaleka nejlepší umístění

na některém ze čtyř majorů.

A pak US Open, první vítězství na majoru a výhra o propastných 6 úderů

na hřišti, které hráčům skutečně nic

W W W. C A S O P I S G O L F. C Z

neodpouštělo – Bryson jako jediný zahrál pod par, a to právě o šest ran,

druhý v pořadí Matthew Wolff zahrál

turnaj v paru. Ve finálové rundě se naplno prosadil, nově nabyté síly se nebál

uplatnit, předvedl třeba na pětisetmetrové devítce drajv + wedž + pat = eagle,

jinde pálil na 350 metrů dlouhé jamce

na green, dva metry za vlajku, eagle…!

Od znovuzahájení sezony byla jeho nová

figura středem zájmu. Údajně jen během koronapauzy přibral cca 18 kilo

svalů: denně kvůli tomu – vedle speciálního silového tréninku – spořádal 3 000

až 4 000 kilokalorií, jako horník. Protože

jeho „normální“ dieta složená z vajec,

steaků, špeku, chleba a brambor nestačila, pil k tomu šest až sedm proteinových šejků.

Při výšce 185 cm dnes DeChambeau

váží kolem 110 kilo. Samozřejmě musel

změnit i šatník, do ničeho z původního

oblečení se nevejde. Pro srovnání: Rory

McIlroy, platící za jednoho z nejlepších

a nejdelších střelců Tour, váží při výšce

175 cm jen kolem 70 kg. DeChambeau,

který se na internetu rád předvede

i „nahoře bez“, je proti ostatním hráčům

o tolik svalnatější, že rychle dostal přezdívku Hulk – připomíná totiž populárního obřího filmového hrdinu.

Pomohla mu spolupráce s Američanem

Gregem Roskopfem, propagátorem exkluzivní techniky Muscle Activating Training (MAT), cíleně ji spolu zaměřili na

posílení svalových skupin důležitých pro

golfový švih, na silové otočení těla a stabilitu při švihu. Během nucené pauzy

absolvoval Bryson tři ostré tréninky

denně, a nijak se se svými metodami neskrýval, pověsil svá cvičení i na web.

„Je to bláznivé, šílené, jednoduše neuvěřitelné“, vyprávěl Rory McIlroy po finálovém kole Schwab Challenge, které šel

s Brysonem. „Položil jsem drajv v protivětru na 288 metrů, a pak přijde Bryson

a pošle to na 343 metrů. Jen jsme se na

sebe s caddym ohromeně podívali a oba

zároveň řekli: to mě po…“

DeChambeau má na zahradě přístroje

na analýzu švihu. Už v dubnu si naměřil rychlost míčku 203 mil/h. Průměr PGA Tour je 170 mil/h, dosud

nejlepší Cameron Champ měl 190

(to je 306 km/h!). Měřívají mu i rychlost

hlavy hole, tam je u 139 mil/h, průměr

PGA Tour činí 115 mil/h.

„Bryson předvádí zcela jiný způsob,

jak se taky dá hrát golf, úplně nám ho

mění,“ trvdí americký rutinér Kevin Kisner. A mluví o tom i sám DeChambeau,

který je na svůj pokrok velice pyšný:

„Nejdůležitější je, že jsem lidem ukázal

nové cesty, jakými se taky dá jít. Určitě

se tím směrem vydá řada dalších. Ale

odhaduju, že to bude trvat celou další

generaci, než se golf jako takový díky

tomu změní.“

A už se přihlásil první adept – Tony Finau, který se nechal Brysonem zřetelně

inspirovat. Vyhlásil, že v blízké budoucnosti bude na některých fervejích bušit

do míčku naplno, ne na 70 % jako dosud. A že leccos dokáže, předvedl na videu. Bouchl pořádně, měřič ukázal rychlost míče 206 mil/h!

Budeme zanedlouho na velkých turnajích skutečně pozorovat jen svalovce,

kteří hřiště rozcupují na kousky a zredukují víc než šestikilometrová turnajová

hřiště na příhru a pat? Snad ne, Američan Colin Morikawa (175 cm, 70 kg) dokázal na majoru PGA Championship, že

hřiště s úzkými fervejemi a hustým rafem až ke greenu upřednostňují preciznost a přesnost před samotnou délkou.

Ale DeChambeau se nenechává svést

ze své cesty – víc hmoty, víc svalů, delší

rány. V interview, které uveřejnil New

York Times, sdělil, že chce nabrat ještě

víc svalové hmoty, jeho cílem je 118 kg

a dosažení rychlosti míčku 210 mil/h

(338 km/h), aby dostřeloval běžně za

400 yardů.

BRYSON DECHAMBEAU

Narodil se 16. září 1993 v kalifornském Modestu.

Platí za nejvíc experimentujícího borce ze všech

současných profesionálů. Nosí čepici bekovku,

používá neortodoxní patovací styl a střídá při

něm zvlášť upravený exotický patr SIK a Odyssey

Exo. Je tváří firem Cobra a Puma, hraje drajvr,

dřeva 2 a 5 Cobra Speedzone, železa Cobra stejné

délky s gripem maximální komerčně prodejné

tloušťky, wedže prototypy Artisan 47, 52 a 58. Má

zvlášť rozvinutý technicko-analytický přístup ke

všemu, k čemu jej lze v golfu uplatnit – u bývalého

studenta fyziky se není čemu divit.

17