PORTRÉT | Bryson DeChambeau
Jeho ohromující délky a agresivní styl
drajvů kamkoliv směrem ke greenu, jen
co nejdál, s tím, že krátké železo zblízka
míček na green celkem s jistotou dopraví, rozdělilo golfové fanoušky i jeho
konkurenty na dva tábory. Jedni říkají,
že Bryson ničí krásu a barvitost golfu
(a mají pravdu), druzí obdivují jeho nový
jednoduchý styl, který má jednu zásadní
výhodu – funguje! A mají taky pravdu…
Je jedno, jestli patříte k těm nebo
oněm, Bryson drtí každé hřiště, na které
vstoupí, z nedrajvovatelných jamek dělá
drajvovatelné, a když se mu daří, v podstatě není k poražení. Dokázal, že tréninkem síly se svaly dají posílit natolik,
že dokáže výrazně přehrát kohokoli.
Teď s tímtéž opatrně koketuje Rory McIlroy, klterý byl už dříve jedním z nejdelších, ale Bryson mu ukázal, že limity se
dají ještě o hodně posunout.
Buďme konkrétnější. Ve statistikách
PGA Tour v délce odpalů se DeChambeau svými výkony v roce 2020 vyhoupl
na první místo všech dob s průměrnou
délkou drajvu 323,8 yardu (296 metrů), proti předchozímu roku se zlepšil
o 20 yardů. Ale průměrné délky říkají jen
málo o tom, jak daleko tenhle silák dokáže skutečně odpálit.
Když je fervej dostatečně dlouhá a Bryson
se může naplno opřít, přehrává 350 metrů, občas se dostane i za 400 yardů
(366 m). Nejdelší ránu mu naměřili
388 metrů. Nedávno začal používat drajvr se sklonem jen 5,5°, to bylo dosud
vyhrazeno jen specialistům v soutěžích
o nejdelší drajv. Trénuje i s drajvrem s delším šaftem, než standardně používá, pro
Masters vyhlásil přípravný program obsahující mimo jiné 2000 drajvů…
I čistě sportovně se přerod ze štíhlého
studentíka fyziky ve svalovce vyplatil. Jako
první přesvědčivě demonstruje, že se
dá v profigolfu vyhrávat i čirou silou. Po
znovuzahájení sezony 2020 třetí, osmý,
šestý, pak vyhrál Rocket Mortgage Classic.
Čtvrté místo na PGA Championship, kde
v průběhu finálového kola chvílemi vedl,
znamenalo jeho zdaleka nejlepší umístění
na některém ze čtyř majorů.
A pak US Open, první vítězství na majoru a výhra o propastných 6 úderů
na hřišti, které hráčům skutečně nic
W W W. C A S O P I S G O L F. C Z
neodpouštělo – Bryson jako jediný zahrál pod par, a to právě o šest ran,
druhý v pořadí Matthew Wolff zahrál
turnaj v paru. Ve finálové rundě se naplno prosadil, nově nabyté síly se nebál
uplatnit, předvedl třeba na pětisetmetrové devítce drajv + wedž + pat = eagle,
jinde pálil na 350 metrů dlouhé jamce
na green, dva metry za vlajku, eagle…!
Od znovuzahájení sezony byla jeho nová
figura středem zájmu. Údajně jen během koronapauzy přibral cca 18 kilo
svalů: denně kvůli tomu – vedle speciálního silového tréninku – spořádal 3 000
až 4 000 kilokalorií, jako horník. Protože
jeho „normální“ dieta složená z vajec,
steaků, špeku, chleba a brambor nestačila, pil k tomu šest až sedm proteinových šejků.
Při výšce 185 cm dnes DeChambeau
váží kolem 110 kilo. Samozřejmě musel
změnit i šatník, do ničeho z původního
oblečení se nevejde. Pro srovnání: Rory
McIlroy, platící za jednoho z nejlepších
a nejdelších střelců Tour, váží při výšce
175 cm jen kolem 70 kg. DeChambeau,
který se na internetu rád předvede
i „nahoře bez“, je proti ostatním hráčům
o tolik svalnatější, že rychle dostal přezdívku Hulk – připomíná totiž populárního obřího filmového hrdinu.
Pomohla mu spolupráce s Američanem
Gregem Roskopfem, propagátorem exkluzivní techniky Muscle Activating Training (MAT), cíleně ji spolu zaměřili na
posílení svalových skupin důležitých pro
golfový švih, na silové otočení těla a stabilitu při švihu. Během nucené pauzy
absolvoval Bryson tři ostré tréninky
denně, a nijak se se svými metodami neskrýval, pověsil svá cvičení i na web.
„Je to bláznivé, šílené, jednoduše neuvěřitelné“, vyprávěl Rory McIlroy po finálovém kole Schwab Challenge, které šel
s Brysonem. „Položil jsem drajv v protivětru na 288 metrů, a pak přijde Bryson
a pošle to na 343 metrů. Jen jsme se na
sebe s caddym ohromeně podívali a oba
zároveň řekli: to mě po…“
DeChambeau má na zahradě přístroje
na analýzu švihu. Už v dubnu si naměřil rychlost míčku 203 mil/h. Průměr PGA Tour je 170 mil/h, dosud
nejlepší Cameron Champ měl 190
(to je 306 km/h!). Měřívají mu i rychlost
hlavy hole, tam je u 139 mil/h, průměr
PGA Tour činí 115 mil/h.
„Bryson předvádí zcela jiný způsob,
jak se taky dá hrát golf, úplně nám ho
mění,“ trvdí americký rutinér Kevin Kisner. A mluví o tom i sám DeChambeau,
který je na svůj pokrok velice pyšný:
„Nejdůležitější je, že jsem lidem ukázal
nové cesty, jakými se taky dá jít. Určitě
se tím směrem vydá řada dalších. Ale
odhaduju, že to bude trvat celou další
generaci, než se golf jako takový díky
tomu změní.“
A už se přihlásil první adept – Tony Finau, který se nechal Brysonem zřetelně
inspirovat. Vyhlásil, že v blízké budoucnosti bude na některých fervejích bušit
do míčku naplno, ne na 70 % jako dosud. A že leccos dokáže, předvedl na videu. Bouchl pořádně, měřič ukázal rychlost míče 206 mil/h!
Budeme zanedlouho na velkých turnajích skutečně pozorovat jen svalovce,
kteří hřiště rozcupují na kousky a zredukují víc než šestikilometrová turnajová
hřiště na příhru a pat? Snad ne, Američan Colin Morikawa (175 cm, 70 kg) dokázal na majoru PGA Championship, že
hřiště s úzkými fervejemi a hustým rafem až ke greenu upřednostňují preciznost a přesnost před samotnou délkou.
Ale DeChambeau se nenechává svést
ze své cesty – víc hmoty, víc svalů, delší
rány. V interview, které uveřejnil New
York Times, sdělil, že chce nabrat ještě
víc svalové hmoty, jeho cílem je 118 kg
a dosažení rychlosti míčku 210 mil/h
(338 km/h), aby dostřeloval běžně za
400 yardů.
BRYSON DECHAMBEAU
Narodil se 16. září 1993 v kalifornském Modestu.
Platí za nejvíc experimentujícího borce ze všech
současných profesionálů. Nosí čepici bekovku,
používá neortodoxní patovací styl a střídá při
něm zvlášť upravený exotický patr SIK a Odyssey
Exo. Je tváří firem Cobra a Puma, hraje drajvr,
dřeva 2 a 5 Cobra Speedzone, železa Cobra stejné
délky s gripem maximální komerčně prodejné
tloušťky, wedže prototypy Artisan 47, 52 a 58. Má
zvlášť rozvinutý technicko-analytický přístup ke
všemu, k čemu jej lze v golfu uplatnit – u bývalého
studenta fyziky se není čemu divit.
17