ROZHOVOR | Michael Jon
Během turnajů LET se Michael Jon potkával i s Klárou Spilkovou, která si letos vyzkouší zámořskou LPGA Tour.
fajn. Sem tam někdo zmínil, že ponechávání tyče v jamce povede k diskusím
mezi hráči a bude to zdržovat. To rozhodně můžu vyvrátit. Nic takového na
hřišti neprobíhalo. Fourbally jsme končili
naprosto stejně jako vloni, tedy vysoko
přes limit, což je ovšem dáno především
designem obou hřišť. Ale u Pro-Am jsme
pozorovali bez výraznějších zásahů do
tempa hry skutečné zrychlení. Dřív jsme
hrávali obě hřiště něco přes pět hodin,
letos jsme se vešli do intervalu čtyři patnáct až čtyři padesát.
Jak vidíte nová pravidla vy osobně?
Mnoho věcí mi na nich přijde naprosto
super. Jenže… Moc rád bych viděl dropování od kolene jako minimální a nikoliv přesně stanovenou výšku. A hodně
mi vadí, jakým způsobem a proč došlo k totální změně výkladu a aplikace
právě pravidla zakazujícího míření
hráče kedíkem nebo partnerem. To mi
vadí opravdu mimořádně. Ale pocitově
32 | GOLF
z edice 2019 mám, aspoň prozatím,
opravdu radost.
VZPOMÍNKY NA PRAVIDLA
BÝVALÁ
Pracujete jako profesionál pro dva
subjekty organizující turnaje. S vaším vytížením asi o pravidlové historky nebude nouze. Jaký byl třeba
váš nejdelší ruling?
Bezesporu Čína, Xiamen v roce 2017. Situace na dvanáctce s Pamelou Pretswell.
Šlo o kombinaci těžké situace na rozhodování jako takové a jazykovou bariéru.
Celá ta věc až do konečného verdiktu zahrnovala puštění jednoho flightu a zabrala
přesně dvacet dva minut. Nejvíc času šlo
na překlady z angličtiny do čínštiny a následné zpětné ověřování, že si všichni rozumíme. Ve hře byla jedna trestná, nebo
dvě trestné a návrat na odpaliště. Takže
bylo potřeba dát tomu čas. Jak říká David
Rickman – „rychlost je fajn, ale přesnost je
nade vše“.
Jaký byl nejkratší?
Těch byla fůra! Přijedete, hráčka nebo
hráč se zeptá, jestli je k dispozici nějaký
volný drop a vy řeknete jenom „ne.“ Kolik to může být? Vteřina? No, po pravdě,
takhle vystupovat a jednat s hráčem nebo
hráčkou můžete jen za určitých situací.
Základní podmínkou je, že se znáte. A že
se znáte v dobrém.
Udělal jste vůbec někdy nějakou
chybu?
No jéje! Hned v prvním turnaji někdy před
dvaceti lety! A bylo jich pak víc. Naštěstí
jejich frekvence a význam ubývaly. Poslední opravdovou ránu jsem si odbyl na
Zbraslavi při týmech EGA. Na turnajích
PGAE se mi zatím „podařilo“ udělat jen
jednu, opravdu drobnou a bez následků
na férovost pro všechny účastníky. A zatím, zaplať bůh, žádnou na turnajích LET.
Ale uvidíme, jak to bude vypadat, až mi
začne dosluhovat mozek. A taky s mojí
znalostí nových pravidel…