AKTUÁLNÍ TÉMA | Pravidla

Foto: Globe Media/Reuters

v době platnosti starých pravidel. Významná část z nich si vždy uměla najít

nějakou šikovnou záminku k úlevě a po

dlouhém smlouvání pak oficiální rozhodčí byl tak nějak „k dohodnutí“. Takže

s výjimkou patování do praporkové tyče

nebudou změny v pravidlech ve vrcholovém profesionálním golfu tak dramatické.

Osobně vidím tu největší a nejzajímavější

revoluci na úrovni golfu rekreačního.

Chápu cíle, které vedly nejvyšší golfové

autority ke změně pravidel, a za sebe

neúmyslný pohyb míčku nebo neúmyslný kontakt s tělem či výstrojí.

Prostě se mi nová pravidla líbí a považuji je za důležitý krok doprovázející

dobu a vývoj za předpokladu, že golfisté jsou normální a čestní lidé. A většinou jsou. Nová pravidla neuberou golfu

na noblese vlastní dobrovolné disciplíny,

pokud lidé, kteří hrají golf, budou na

úrovni této noblesy.

Každý z nás jsme však zažili i jiné golfisty. Každý z nás už někdy hrál ve skupině se sociopatem, který jako sup číhal

Nová pravidla neuberou golfu na noblese vlastní

dobrovolné disciplíny, pokud lidé, kteří hrají golf,

budou na úrovni této noblesy.

I Rory McIlroy si už v roce 2019

musel vyzkoušet dropování míče

podle nově platných pravidel.

A tak jsem počátkem roku 2019 zíral překvapeně na první profesionální turnaje

v televizi, kde golfisté patovali do praporkových tyčí, dropovali snadno a příjemně

z výšky kolene a vůbec si počínali, jako

by golf měl být zábava, a nikoliv proces,

jehož průběh poskytuje mstivým sociopatům příležitost týrat ostatní prostřednictvím zachvění lístku či jiného minimálního

nechtěného pochybení.

Abych byl spravedlivý, oni se ti nejlépe placení profíci nedali moc týrat ani

W W W. C A S O P I S G O L F. C Z

vřele souhlasím. Prvním cílem modernizace bylo podle ČGF pravidla přepracovat tak, aby byla pro hráče i funkcionáře celkově srozumitelnější. Druhým,

poměrně těsně svázaným cílem, bylo

celkové zjednodušení pravidel. To zahrnovalo jak sjednocení používaných postupů (ideálním příkladem je postup při

spouštění míče), tak třeba i odstranění

některých menších trestů za neúmyslné prohřešky (třeba trefení vlastního

bagu aj.).

Třetím, neméně důležitým cílem

bylo zohlednění aktuálních problémů

a trendů hry. Sem patří třeba možnost

označit červenými kolíky prakticky libovolné území (ne nutně jenom vodní překážku, ale třeba i křoví nebo les), zkrácení časového limitu na hledání míče

nebo doporučení hrát tzv. „ready golf“,

protože tempo hry je zásadním problémem dnešního golfu.

Pro nás vcelku normální lidi je modernizace pravidel skvělým důkazem, že náš

krásný sport je schopen vývoje a dokáže

reflektovat nové požadavky doby, má

schopnost sebe-zdokonalení.

Já osobně sice nebudu například patovat do praporkové tyče v případě

vzdáleností menších než jeden metr,

protože jsem viděl Adama Scotta, jak

to může být zrádné, ale bude mi ulehčením a potěšením využít zjednodušeného dropování a nebude se mi

stýskat po trestných úderech za vícenásobný neúmyslný kontakt s míčkem,

na příležitost, kdy nachytá spoluhráče

při nějakém přestupku. A s oporou

skvělé znalosti pravidel pak takoví sociopati šťastně své oběti oznamovali:

„A máš dvě trestné!“

Co ti chudáci teď budou dělat? Nová

pravidla natolik straní rychlému a čistému golfu, že mám obavu, že tihle samozvaní „soudci z lidu“ budou teď mít

nepříjemný abstinenční třes.

Pro ty, kteří ještě odmítají uvěřit v realitu, že žijeme se sociopaty a psychopaty (v běžném evropském prostoru

podle MUDr. Františka Koukolíka 4,4 %,

v Norsku až 13,5 %), bych teď rád připomněl historický vědecký experiment,

který s hořkou pravdivostí prokázal,

nakolik se lidské bytosti dokáží nechat

ovlivnit tím, že mají – byť i zdánlivě –

právo někoho šikanovat, že jsou gestory

pravidel.

V lidové moudrosti českého a moravského lidu je hluboce zakořeněno povědomí, že i když se dá trochu více moci

třeba domovnici, končívá to špatně.

Lidé mají nebezpečné sklony přeceňovat pravomoci a nelidsky přehrávat role,

které jim daly nějaký kontrolní mechanismus a pocit, že mohou vynucovat.

Nejsrozumitelněji to prokázal tzv. Stanfordský vězeňský experiment, který

uskutečnil americký profesor Philip

Zimbardo, aby podložil své tvrzení, že

se lidé mohou vlivem vnějších okolností chovat krutě, nebo se naopak stát

5