AKTUÁLNÍ TÉMA | Pravidla
Foto: Globe Media/Reuters
v době platnosti starých pravidel. Významná část z nich si vždy uměla najít
nějakou šikovnou záminku k úlevě a po
dlouhém smlouvání pak oficiální rozhodčí byl tak nějak „k dohodnutí“. Takže
s výjimkou patování do praporkové tyče
nebudou změny v pravidlech ve vrcholovém profesionálním golfu tak dramatické.
Osobně vidím tu největší a nejzajímavější
revoluci na úrovni golfu rekreačního.
Chápu cíle, které vedly nejvyšší golfové
autority ke změně pravidel, a za sebe
neúmyslný pohyb míčku nebo neúmyslný kontakt s tělem či výstrojí.
Prostě se mi nová pravidla líbí a považuji je za důležitý krok doprovázející
dobu a vývoj za předpokladu, že golfisté jsou normální a čestní lidé. A většinou jsou. Nová pravidla neuberou golfu
na noblese vlastní dobrovolné disciplíny,
pokud lidé, kteří hrají golf, budou na
úrovni této noblesy.
Každý z nás jsme však zažili i jiné golfisty. Každý z nás už někdy hrál ve skupině se sociopatem, který jako sup číhal
Nová pravidla neuberou golfu na noblese vlastní
dobrovolné disciplíny, pokud lidé, kteří hrají golf,
budou na úrovni této noblesy.
I Rory McIlroy si už v roce 2019
musel vyzkoušet dropování míče
podle nově platných pravidel.
A tak jsem počátkem roku 2019 zíral překvapeně na první profesionální turnaje
v televizi, kde golfisté patovali do praporkových tyčí, dropovali snadno a příjemně
z výšky kolene a vůbec si počínali, jako
by golf měl být zábava, a nikoliv proces,
jehož průběh poskytuje mstivým sociopatům příležitost týrat ostatní prostřednictvím zachvění lístku či jiného minimálního
nechtěného pochybení.
Abych byl spravedlivý, oni se ti nejlépe placení profíci nedali moc týrat ani
W W W. C A S O P I S G O L F. C Z
vřele souhlasím. Prvním cílem modernizace bylo podle ČGF pravidla přepracovat tak, aby byla pro hráče i funkcionáře celkově srozumitelnější. Druhým,
poměrně těsně svázaným cílem, bylo
celkové zjednodušení pravidel. To zahrnovalo jak sjednocení používaných postupů (ideálním příkladem je postup při
spouštění míče), tak třeba i odstranění
některých menších trestů za neúmyslné prohřešky (třeba trefení vlastního
bagu aj.).
Třetím, neméně důležitým cílem
bylo zohlednění aktuálních problémů
a trendů hry. Sem patří třeba možnost
označit červenými kolíky prakticky libovolné území (ne nutně jenom vodní překážku, ale třeba i křoví nebo les), zkrácení časového limitu na hledání míče
nebo doporučení hrát tzv. „ready golf“,
protože tempo hry je zásadním problémem dnešního golfu.
Pro nás vcelku normální lidi je modernizace pravidel skvělým důkazem, že náš
krásný sport je schopen vývoje a dokáže
reflektovat nové požadavky doby, má
schopnost sebe-zdokonalení.
Já osobně sice nebudu například patovat do praporkové tyče v případě
vzdáleností menších než jeden metr,
protože jsem viděl Adama Scotta, jak
to může být zrádné, ale bude mi ulehčením a potěšením využít zjednodušeného dropování a nebude se mi
stýskat po trestných úderech za vícenásobný neúmyslný kontakt s míčkem,
na příležitost, kdy nachytá spoluhráče
při nějakém přestupku. A s oporou
skvělé znalosti pravidel pak takoví sociopati šťastně své oběti oznamovali:
„A máš dvě trestné!“
Co ti chudáci teď budou dělat? Nová
pravidla natolik straní rychlému a čistému golfu, že mám obavu, že tihle samozvaní „soudci z lidu“ budou teď mít
nepříjemný abstinenční třes.
Pro ty, kteří ještě odmítají uvěřit v realitu, že žijeme se sociopaty a psychopaty (v běžném evropském prostoru
podle MUDr. Františka Koukolíka 4,4 %,
v Norsku až 13,5 %), bych teď rád připomněl historický vědecký experiment,
který s hořkou pravdivostí prokázal,
nakolik se lidské bytosti dokáží nechat
ovlivnit tím, že mají – byť i zdánlivě –
právo někoho šikanovat, že jsou gestory
pravidel.
V lidové moudrosti českého a moravského lidu je hluboce zakořeněno povědomí, že i když se dá trochu více moci
třeba domovnici, končívá to špatně.
Lidé mají nebezpečné sklony přeceňovat pravomoci a nelidsky přehrávat role,
které jim daly nějaký kontrolní mechanismus a pocit, že mohou vynucovat.
Nejsrozumitelněji to prokázal tzv. Stanfordský vězeňský experiment, který
uskutečnil americký profesor Philip
Zimbardo, aby podložil své tvrzení, že
se lidé mohou vlivem vnějších okolností chovat krutě, nebo se naopak stát
5