ROZHOVOR | Michael Jon
Nějaký opravdu nezapomenutelný
ruling ve sbírce máte?
Dneska už jich je mnoho. Hned moje
první European Tour tady v Čechách, na
Čeladné, přinesla slavnou situaci na osmnáctce, kde jsem hráče navigoval do drop
zóny na ferveji. Půlka Evropy a celé Čechy!
Všichni díky přímému přenosu žili v přesvědčení, že jsem udělal děsivou chybu,
protože drop zóna nebyla v TV viditelná.
Můj historicky první ruling na majoru, kterým bylo Women’s British Open v Royal
Birkdale. Můj jakýkoliv první ruling s velkými jmény, počínaje třeba The Dame
Laurou Davies. Jednou jsem kdesi řekl, že
jestli jednou budu dělat ruling s Natalií
Gulbis, můžu jít rovnou do důchodu. Stalo
se. Opět na britském majoru, v Turnberry
2015. Přehodnotil jsem to. A každý rok si
fakt užijeme s česky mluvícími hráčkami,
ať už jsou to přímo Češky nebo Jessica
či Nelly Korda nebo Sandra Gal. A jsou
STRUČNÁ VIZITKA
MICHAEL JON
Pracoval pro ČGF jako předseda regionální komise
STK a také jako předseda komise pro hřiště. V květnu
roku 2006 poprvé rozhodoval jako hlavní rozhodčí
turnaj Czech PGA Tour. Ve stejném roce jich spolu
s Petrem Tučkem, který bohužel následující rok zemřel na devastující onemocnění mozku, zvládli 6.
Dále spolupracoval v tandemu s Jiřím Kubelíkem.
Společně až do konce roku 2013 odřídili 59 turnajů
Czech PGA, respektive PU Czech PGA Tour, včetně
dvou turnajů s přímým přenosem.
V roce 2012, kdy měl za sebou, jako hostující rozhodčí, několik turnajů European Tour, Challenge
a Senior Tour, ale také EPD (dnes Pro Golf) a Alps
Tour, dostal pozvání do sousedního Německa jako
člen turnajového týmu Ladies European Tour.
O rok později poprvé pomáhal s řízením European
Championship pro PGA’s of Europe. V průběhu
posledních let celkem patnáctkrát působil jako turnajový ředitel Tour School LET v Maroku. V lednu
roku 2017 se stal turnajovým ředitelem PGA’s
of Europe.
NEJVÝZNAMNĚJŠÍ STATISTIKY
Celkový počet profesionálních turnajů:
Major turnaje (WBO a EVIAN):
Solheim Cup:
Junior Solheim Cup:
LET:
PGA’s of Europe:
European Tour:
European Challenge Tour:
European Senior Tour:
R&A (Local Qualifier The Open):
Olympijské hry:
34 | GOLF
188
9
1
1
58
27
7
8
4
1
0
i takové chvíle, kdy se nemůžete udržet
smíchy nebo naopak máte slzy v očích.
Například…
Slzy do očí mi na vteřinu vlétly na Solheimu v roce 2015, když si o moji pomoc
řekla na ferveji osmičky Sandra Gal česky.
vždycky. Pokud to bude na úlevu, tak
dám nůžky a prohraju. Pokud ne, dám papír a ona bude hrát míč, jak leží. Děsně
se tomu řehtáme ještě teď. Víte, mě ta
práce fakt hrozně baví. A tak jsem rád
za to, že i hráčky a hráči mi pomáhají si
ji užít. Nebo třeba jazyk obecně. Jdete
Německo, šéfka komise hráček mává na patnáctce,
já přijedu, zeptám se, jak můžu pomoct. Ona mi
ukáže, kde leží míč. Já jí říkám, že dáme kámen
nůžky, papír, a když vyhraje, tak jí drop dám. Ona
dá kámen, já papír, říkám sorry a odjedu.
Před stovkou vzápětí naprosto zkamenělých diváků a překvapenou parťačkou
Catrionou Matthews. V první chvíli jsme
se oba jen smáli. Pak jsem přešel do oficiální angličtiny, protože se přiblížily Stacey
Lewis a Lizette Salas, soupeřky z amerického týmu. A na ferveji další jamky mi
při přechodu došlo, co se vlastně právě
stalo. A tak jsem polknul a dvakrát se
zhluboka nadechnul a všechno bylo zase
v pořádku.
A jak s tou legrací? Víte, já mám za
to, že rozhodčí jsou vždycky mimořádně seriózní.
Ale no tak! Všichni jsme jenom lidi.
A práce přece vždycky jde lépe od ruky,
když ji člověk dělá uvolněně a baví se
u toho. Takhle se snažím přistupovat
k práci rozhodčího od samého začátku,
kdy mě a Jirku Kubelíka jeden z turnajových ředitelů ET, Gary Tait při Challenge
Tour na Ypsilonce vedl přesně tímhle směrem. Stoprocentní soustředění a precizní
a vynikající výkon ještě neznamenají, že
se u toho nemůžete bavit. Takže. Německo, šéfka komise hráček mává na patnáctce, já přijedu, zeptám se, jak můžu
pomoct. Ona mi ukáže, kde leží míč. Já
jí říkám, že dáme kámen nůžky, papír,
a když vyhraje, tak jí drop dám. Ona dá
kámen, já papír, říkám sorry a odjedu.
Ona zahraje ránu, jako kdyby se nechumelilo, její spoluhráčky scéna zanechá
v absolutním šoku.
Vážně?
No jasně! Celou tuhle věc jsme domluvili
už večer před kolem v restauraci na oficiálním hotelu. S tím, že ona dá kámen
tzv. course walk před Women’s British
Open. Všichni rozhodčí pohromadě. Na
osmičce promluvíte s Jess. Většina lidí ví,
kde jsou její kořeny a kdo je Petr Korda.
Někdo je překvapený, někdo ne. Jenže
o dvě jamky dál potkáte Sandru. Tu mají
všichni za Němku. A tak vedete další
krátký dialog v češtině a ona se najednou začne smát. Otočíte se a za vámi
je pětadvacet vašich kolegů v půlkruhu
a všichni mají pootevřenou pusu nebo
vykulené oči. Nebo obojí. Je toho děsně
moc a většina těch věcí je pozitivní. I když
často jste tím pošťákem, co nese hodně
špatné zprávy.
I to k tomu patří. Jaké máte, v souvislosti s vaší poslední větou, nehezké vzpomínky?
Všechny diskvalifikace, ať už byly z jakéhokoliv důvodu. Nebo když vezete do
klubovny zraněnou hráčku, která není
schopná dokončit turnaj.
Vypadá to, že vás vaše práce neskutečně baví. Je na ní něco, co vás dokáže naštvat?
Jasně. Nejvíc, když někdo okázale lže.
Myslím o situaci, která je v šetření. Nebo
když nějaký relativně vyšší orgán má tendenci – a to jakoukoliv cestou a v jakékoliv
fázi – přizpůsobit finální verdikt nějakému
jinému zadání, než je fair play. Taková
věc naštěstí nemá místo ani na PGAE
ani na LET.
O PRÁCI, SNECH ČI MOTIVACI
Kolik turnajů ročně zvládáte?
Těch velkých, profi, trvajících týden, bývá
tak dvacet. Vloni jich bylo celkem dvacet