ROZHOVOR | Michael Jon

Nějaký opravdu nezapomenutelný

ruling ve sbírce máte?

Dneska už jich je mnoho. Hned moje

první European Tour tady v Čechách, na

Čeladné, přinesla slavnou situaci na osmnáctce, kde jsem hráče navigoval do drop

zóny na ferveji. Půlka Evropy a celé Čechy!

Všichni díky přímému přenosu žili v přesvědčení, že jsem udělal děsivou chybu,

protože drop zóna nebyla v TV viditelná.

Můj historicky první ruling na majoru, kterým bylo Women’s British Open v Royal

Birkdale. Můj jakýkoliv první ruling s velkými jmény, počínaje třeba The Dame

Laurou Davies. Jednou jsem kdesi řekl, že

jestli jednou budu dělat ruling s Natalií

Gulbis, můžu jít rovnou do důchodu. Stalo

se. Opět na britském majoru, v Turnberry

2015. Přehodnotil jsem to. A každý rok si

fakt užijeme s česky mluvícími hráčkami,

ať už jsou to přímo Češky nebo Jessica

či Nelly Korda nebo Sandra Gal. A jsou

STRUČNÁ VIZITKA

MICHAEL JON

Pracoval pro ČGF jako předseda regionální komise

STK a také jako předseda komise pro hřiště. V květnu

roku 2006 poprvé rozhodoval jako hlavní rozhodčí

turnaj Czech PGA Tour. Ve stejném roce jich spolu

s Petrem Tučkem, který bohužel následující rok zemřel na devastující onemocnění mozku, zvládli 6.

Dále spolupracoval v tandemu s Jiřím Kubelíkem.

Společně až do konce roku 2013 odřídili 59 turnajů

Czech PGA, respektive PU Czech PGA Tour, včetně

dvou turnajů s přímým přenosem.

V roce 2012, kdy měl za sebou, jako hostující rozhodčí, několik turnajů European Tour, Challenge

a Senior Tour, ale také EPD (dnes Pro Golf) a Alps

Tour, dostal pozvání do sousedního Německa jako

člen turnajového týmu Ladies European Tour.

O rok později poprvé pomáhal s řízením European

Championship pro PGA’s of Europe. V průběhu

posledních let celkem patnáctkrát působil jako turnajový ředitel Tour School LET v Maroku. V lednu

roku 2017 se stal turnajovým ředitelem PGA’s

of Europe.

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ STATISTIKY

Celkový počet profesionálních turnajů:

Major turnaje (WBO a EVIAN):

Solheim Cup:

Junior Solheim Cup:

LET:

PGA’s of Europe:

European Tour:

European Challenge Tour:

European Senior Tour:

R&A (Local Qualifier The Open):

Olympijské hry:

34 | GOLF

188

9

1

1

58

27

7

8

4

1

0

i takové chvíle, kdy se nemůžete udržet

smíchy nebo naopak máte slzy v očích.

Například…

Slzy do očí mi na vteřinu vlétly na Solheimu v roce 2015, když si o moji pomoc

řekla na ferveji osmičky Sandra Gal česky.

vždycky. Pokud to bude na úlevu, tak

dám nůžky a prohraju. Pokud ne, dám papír a ona bude hrát míč, jak leží. Děsně

se tomu řehtáme ještě teď. Víte, mě ta

práce fakt hrozně baví. A tak jsem rád

za to, že i hráčky a hráči mi pomáhají si

ji užít. Nebo třeba jazyk obecně. Jdete

Německo, šéfka komise hráček mává na patnáctce,

já přijedu, zeptám se, jak můžu pomoct. Ona mi

ukáže, kde leží míč. Já jí říkám, že dáme kámen

nůžky, papír, a když vyhraje, tak jí drop dám. Ona

dá kámen, já papír, říkám sorry a odjedu.

Před stovkou vzápětí naprosto zkamenělých diváků a překvapenou parťačkou

Catrionou Matthews. V první chvíli jsme

se oba jen smáli. Pak jsem přešel do oficiální angličtiny, protože se přiblížily Stacey

Lewis a Lizette Salas, soupeřky z amerického týmu. A na ferveji další jamky mi

při přechodu došlo, co se vlastně právě

stalo. A tak jsem polknul a dvakrát se

zhluboka nadechnul a všechno bylo zase

v pořádku.

A jak s tou legrací? Víte, já mám za

to, že rozhodčí jsou vždycky mimořádně seriózní.

Ale no tak! Všichni jsme jenom lidi.

A práce přece vždycky jde lépe od ruky,

když ji člověk dělá uvolněně a baví se

u toho. Takhle se snažím přistupovat

k práci rozhodčího od samého začátku,

kdy mě a Jirku Kubelíka jeden z turnajových ředitelů ET, Gary Tait při Challenge

Tour na Ypsilonce vedl přesně tímhle směrem. Stoprocentní soustředění a precizní

a vynikající výkon ještě neznamenají, že

se u toho nemůžete bavit. Takže. Německo, šéfka komise hráček mává na patnáctce, já přijedu, zeptám se, jak můžu

pomoct. Ona mi ukáže, kde leží míč. Já

jí říkám, že dáme kámen nůžky, papír,

a když vyhraje, tak jí drop dám. Ona dá

kámen, já papír, říkám sorry a odjedu.

Ona zahraje ránu, jako kdyby se nechumelilo, její spoluhráčky scéna zanechá

v absolutním šoku.

Vážně?

No jasně! Celou tuhle věc jsme domluvili

už večer před kolem v restauraci na oficiálním hotelu. S tím, že ona dá kámen

tzv. course walk před Women’s British

Open. Všichni rozhodčí pohromadě. Na

osmičce promluvíte s Jess. Většina lidí ví,

kde jsou její kořeny a kdo je Petr Korda.

Někdo je překvapený, někdo ne. Jenže

o dvě jamky dál potkáte Sandru. Tu mají

všichni za Němku. A tak vedete další

krátký dialog v češtině a ona se najednou začne smát. Otočíte se a za vámi

je pětadvacet vašich kolegů v půlkruhu

a všichni mají pootevřenou pusu nebo

vykulené oči. Nebo obojí. Je toho děsně

moc a většina těch věcí je pozitivní. I když

často jste tím pošťákem, co nese hodně

špatné zprávy.

I to k tomu patří. Jaké máte, v souvislosti s vaší poslední větou, nehezké vzpomínky?

Všechny diskvalifikace, ať už byly z jakéhokoliv důvodu. Nebo když vezete do

klubovny zraněnou hráčku, která není

schopná dokončit turnaj.

Vypadá to, že vás vaše práce neskutečně baví. Je na ní něco, co vás dokáže naštvat?

Jasně. Nejvíc, když někdo okázale lže.

Myslím o situaci, která je v šetření. Nebo

když nějaký relativně vyšší orgán má tendenci – a to jakoukoliv cestou a v jakékoliv

fázi – přizpůsobit finální verdikt nějakému

jinému zadání, než je fair play. Taková

věc naštěstí nemá místo ani na PGAE

ani na LET.

O PRÁCI, SNECH ČI MOTIVACI

Kolik turnajů ročně zvládáte?

Těch velkých, profi, trvajících týden, bývá

tak dvacet. Vloni jich bylo celkem dvacet