Page 28
SVĚTOVÝ GOLF | Zajímavosti
26
|
GOLF
v Royal Birkdale, na hřišti s parem 70 to
měl lehčí. Třiašedesátka je už infl ační, tu
zahrála spousta golfi stů.
Celkově nejnižší čtyřdenní skóre ze
všech majorů drží Henrik Stenson ze
skotského Royal Troon (par 71) z roku
2016 – 264 ran, dvacet pod par. Číslo
264 zbavil kouzla výjimečnosti o dva
roky později Brooks Koepka, vyrovnal
ho při své třetí výhře na majoru na PGA
Championshipu v Bellerive CC v Mis-
souri. Dvacet pod par zahrál na majoru
už v roce 2015 Jason Day na Whistling
Straits, kde byl celkový součet díky vyš-
šímu paru hřiště vyšší.
Rekordy Masters držel od svého prv-
ního startu v roce 1997 Tiger Woods:
270 ran, -18, náskok 12 ran. Málem jej
ve svém nejlepším roce 2015 překonal
tehdy jednadvacetiletý Jordan Spieth, na
patnáctce už byl na -19, ale nepromě-
něný pat na závěrečné jamce znamenal
„pouhé“ vyrovnání Tigerova rekordu -18.
Největšího odstupu od druhého hráče
dosáhl Tiger Woods na 100. US Open
2000 na Pebble Beach – 15 ran. Překo-
nal odstup 13 ran Toma Morrise staršího
z roku 1862, tehdy se ovšem hrálo jen
36 jamek a můžeme hádat, jak velký
odstup by získal, pokud by se hrálo
na 72 jamek. Zajímavý je rekord Paula
Lawrieho z Open 1999, tehdy dohnal ve
fi nálovém kole ztrátu deseti ran a vyhrál
v play-off.
Na už zmíněném „pátém majoru“ – Pla-
yers Championship v TPC Sawgras na
Floridě – ještě nikdo nezahrál všechna
kola bez bogey. Na ostrovní sedmnáctce
padá rekordů spousta. Čtyři berdíky ve
čtyřech kolech tam předvedli jen Paul
Azinger (1987) a Kyle Stanley (2017).
V roce 2015 tady zazářil Rickie Fowler
– dal tři birdie během posledního kola
– při hře a dvakrát v play-off – a vyhrál.
Green měří v nejširším místě 24 metrů,
Tiger na něm v roce 2001 zavěsil do bir-
die ze vzdálenosti 18,3 metru.
RYDER CUP
Nejpilnější je Phil Mickelson, 12 účastí
a 47 utkání, Nick Faldo za ním zaostává
v obou statistikách jen nepatrně – 11
a 46. Nejvíc bodů nasbíral Sergio Gar-
cía (25,5), Faldo na něho ztrácí jen půl
bodíku. Největší úspěšnost z Evropanů
ale vykazuje Ian Poulter, při šesti účas-
tech vybojoval 14 vítězství, čtyřikrát
zápas půlil a jen čtyřikrát prohrál, díky
tomu se pyšní 72% úspěšností. Singl ne-
prohrál ani jednou a oprávněně ho pře-
zdívají Mr. Ryder Cup.
U Američanů je na tom ještě lépe žák
Bena Hogana Gardner Dickinson – z de-
seti utkání jich devět vyhrál, ve dvo-
jici s Arnoldem Palmerem měli skóre
pět výher z pěti, nejlepší pár dějin
amerického týmu.
Z Evropanů dlouho tvořili nejlepší pár
Ballesteros s Olázabalem – 11 výher,
2 porážky a 2 remízy. Pak ale přišlo
v roce 2018 duo zvané Moliwood – Moli-
nari s Fleetwoodem, kteří vyhráli všechny
tři své duely, Molinari přidal ještě další
dva body a je s 5 body z pěti utkání ev-
ropským rekordmanem. A vyhrával suve-
rénně – žádný z jeho duelů nedospěl ani
na 17. jamku. Pět z pěti vyhrál na straně
USA Larry Nelson v roce 1979.
Asi největší souboj rydercupové histo-
rie sehráli García s Mickelsonem v roce
2016. Šli jako poslední dvojice, oba za-
hráli úžasných 63 ran, Sergio 9 birdie
bez bogey, Phil 10 berdíků a jedno bo-
gey – rozešli se smírně. Vtírá se otázka –
jak dobře musí člověk hrát, aby vstoupil
do golfových dějin? Proklatě dobře…
Z JINÉHO SOUDKU
Těm nejlepším jde o slávu, to v první
řadě, ale v téže první řadě jsou jak pub-
likem, tak samotnými aktéry sledovány
peníze. Ty v posledních dvou desetile-
tích raketově rostly – díky, Tigere.
Milionovou hranici v kariéře překonal
jako první Arnold Palmer v roce 1967. To
je z dnešního pohledu malé nic – v sou-
časnosti má vyděláno nad milion víc než
500 hráčů. Prvním, kdo uhrál milion za
rok, byl Curtis Strange (1988) – v roce
2018 už to bylo 114 golfi stů. Podle ča-
sopisu Forbes vydělal Tiger Woods jako
nejúspěšnější sportovec světa už do
roku 2009 miliardu dolarů – něco na vý-
hrách, ale hlavně od sponzorů. Nejvyš-
šího výdělku na výhrách za rok dosáhl
Jordan Spieth v roce 2015 – těsně nad
23 milionů dolarů.
KURIÓZNÍ ČÍSLA
Nejdelší rána, jaká byla zahrána a zazna-
menána na hřišti za regulérních podmí-
nek, patří bývalému hráči baseballu Mike
Dobbynovi – 504 metrů. Nejdelší ránu
na turnaji, ale ne tak úplně regulérní,
však zahrál Carl Hooper v roce 1992.
Trefi l cestu, míč po ní běžel dlouho
z kopce, až ho po 719 metrech zastavil
plot. Carl potřeboval tři rány, aby se do-
stal zpět na green. Při US Senior Open
1974 zahrál čřyřiašedesátiletý Mike Aus-
tin 471 metrů a přestřelil green o 55
metrů – do zad mu foukal silný vítr.
Třicetimetrový pat zavěsil v roce 1927
Bobby Jones na Old Course během
Open, což dodnes na majoru nikdo ne-
překonal. Ale tamtéž zahrál ve fourballu
na Pro-Amu v roce 1976 Bob Cooks pat
o délce 42,74 metru.
Fyzicky skvěle vybavený amatér Steve
Purdy (HCP 13) odpálil v Cambridgi za
12 hodin 7 917 míčků, jeden co šest vte-
řin. Podmínkou bylo, aby míčky letěly
obloukem a doletěly minimálně do sto-
metrové vzdálenosti. Napřed hrál čtyř-
kou železem, pak dřevem trojkou a po-
sledních pětadvacet minut odpaloval
drajvrem.
Novozélanďan Brad Luiten (HCP 11) je
zjevně také velmi zdatný. Na 5 500 me-
trů dlouhém hřišti Helensville GC v Au-
cklandu zahrál 237 jamek – 13 komplet-
ních kol a tři jamky navíc. Ozbrojen jen
šestkou železem urazil přibližně 100 ki-
lometrů. Průměrné skóre 99,6 ran na
kolo, nejlepší kolo za 84.
Největší úspěšnost z Evropanů vykazuje Ian
Poulter, při šesti účastech vybojoval 14 vítězství,
čtyřikrát zápas půlil a jen čtyřikrát prohrál. Singl
neprohrál ani jednou a oprávněně ho přezdívají
Mr. Ryder Cup.