Page 80
78
|
GOLF
NEVĚŘTE MÝTŮM
O NEHYBNÉ HLAVĚ
Ve všech oborech mezilidské komuni-
kace existuje nebezpečí, které lze de-
fi novat slovy: Nezáleží na tom, co vy
říkáte, ale na tom, jak to ostatní slyší.
Tento problém vždy kontaminoval gol-
fovou výuku a bylo a je jen málo tre-
nérů schopných žákům předávat přesně
tu myšlenku, kterou sdělit chtěli a měli.
A asi ještě méně těch, kteří jsou nato-
lik svědomití, že soustavně ověřují, zda
žačka či žák chápou správně jejich slova.
Jedním z nejhorších nedorozumění v po-
měru mezi verbálním sdělením a koneč-
ným efektem je doporučení, že v golfu
musí hlava zůstat nehybná. V podstatě je
to totiž pravda, ale...
Jsem přesvědčen, že není většího škůdce
golfového švihu než vychýlení hlavy
z ideálního centrálního postavení zleva
nebo doprava, od míčku nebo k míčku.
Jakýkoliv takový stranový pohyb stačí na
zničení švihu. Tím spíše, když se při tom
golfi sta přestane dívat na míček, nebo
dokonce zavře oči. Na základě této ob-
jektivní skutečnosti je často adeptům
golfu dávána instrukce, že hlava musí být
nehybná. A to je kolosální nesmysl.
Úplně nehybná hlava, pokud nejste fa-
kíři, dokáže do značné míry zablokovat
a omezit potřebnou rotaci v průběhu
švihu. Hlava se totiž hýbat musí. Ale je to
pouze mírné otáčení okolo osy páteře.
Jack Nicklaus patřil ve své generaci k nej-
lepším v délce ran. V této kategorii i ně-
jaký čas absolutně dominoval. Mimo jiné
díky tomu, jak využíval energii z nohou,
a rovněž kvůli tomu, že si dokázal vy-
tvořit techniku švihu založenou na před-
stavě solidní osy švihu.
Tou osou byla páteř a Jackie si během
švihu přestavoval, že když dokáže udr-
žet tuto osu dokonale stabilní, může vy-
užít maximum dynamiky. Hlavu si před-
stavoval jako vrchol této osy a logicky
se hlava během plného backswingu
a downswingu otáčela trochu s touto
osou. Jenže bez jakýchkoliv pohybů
dopředu, dozadu či do stran. Tak se
mu dařilo nebýt strnulý, dopracovat se
k dynamickému švihu a současně za-
chovávat potřebnou stabilitu a přesnost
zásahu.
CO JE NEJDŮLEŽITĚJŠÍ
VLASTNOSTÍ GOLFOVÝCH ŽELEZ
Zahraniční tisk nedávno zveřejnil zají-
mavý rozhovor s Tomem Kitem, který
v 70. až 90. letech minulého století
patřil k nejlepším a roku 1992 vyhrál
i US Open. Je to nejen golfi sta velmi
nadaný, ale rovněž přemýšlivý a vy-
nalézavý. Asi nevíte, že byl první, kdo
v profesionálním golfu začal používat
wedge s loftem 60°.
Tuto hůl začal užívat v turnajích v roce
1980 a ostatní profesionálové nad tou
„extravagancí“ nevěřícně kroutili hlavou,
protože až do té doby bývala hůl s nej-
větším loftem standardně wedge 56°.
Jenže krátce nato se Kite stal hráčem
s největšími výdělky a po 175 týdnů se
nepřetržitě umisťoval v top 10.
Jedním z témat, které Tom v onom roz-
hovoru zmínil, je nepřesné chápání sku-
tečné úlohy různých holí v bagu. Rekre-
ační golfi sté často propadají naivní touze
po stále větších délkách se všemi holemi,
ale to je nesmysl. Co nejdelší by měl být
drajvr a rovněž dřevo 3 je holí, která je
povětšině užívána s cílem maximální
délky. Nicméně nejdůležitější úlohou že-
lez je co největší spolehlivost a opakova-
telnost přesně stejných délek.
Firma Wilson už v roce 1978 uvedla na
trh model žezel zvaný Refl ex. Ta měla
zvýšenou pružnost odrazové plochy
díky výřezu patrnému na fotografi i. Jak
však konstatuje Kite, přineslo to také
nové problémy. Když byl míček zasa-
žen přesně středem hole, zvýšená pruž-
nost vedla k delší ráně. Ale u ran, které
byly poněkud mimo střed, tento efekt
DRIVING | Zamyšlení Ondřeje Kašiny
Čipy
Vzpomněl jsem si opět na šikovný formát několika kratších zamyšlení, který jsem
před časem používal pod názvem „Čipy“. A opět se k němu vracím.
Text a foto: Ondřej Kašina
Jsem přesvědčen, že není většího škůdce golfového
švihu než vychýlení hlavy z ideálního centrálního
postavení zleva nebo doprava, od míčku nebo
k míčku. Jakýkoliv takový stranový pohyb stačí na
zničení švihu.