DRIVING | Móda a životní styl
efekt jako u předchozí varianty, límec je
doslova „přilepený“ ke košili.
Častěji vídaným, avšak mylně interpretovaným je tzv. frakový límec, který se
kvůli neznalosti dostal do smokingu. Frakový límec je tvořen stojáčkem s ohnutými malými rožky dopředu. K fraku se
nosí bílý motýlek, ke smokingu černý,
tmavě modrý nebo bordó. Tmavé motýlky vytvářejí na krku „efekt obojku“,
což nevypadá dobře. Více než špatný
je výsledek u mužů, kteří mají široký
krk a zátylek, kde vzniká „buldočí krk“
s obojkem.
U košil vnímáme tři důležité aspekty slušivosti. Použitý materiál, adekvátní střih
a vhodná barva. Je dost dobře možné,
že tyto aspekty můžeme v uvedeném
pořadí seřadit i podle důležitosti.
Pokud by košile měla jen vhodnou barvu
a střih i použitý materiál by nositeli nevyhovoval, je košile k ničemu včetně její
barvy. Pokud bychom ke skvělé krásné
barvě přidali vynikající střih přesně podle
postavy nositele, byla by košile na pohled atraktivní.
Pohled však nestačí. Nevhodný materiál
by z na pohled nesmírné košile udělal
košili nefunkční, a tudíž opět reálně k ničemu. Až v případě, že jsou všechny tři
aspekty kvalitní košile splněny, máme co
do činění se setkáním „třetího druhu“.
Materiál je motor vaší košile. Dělá rozdíl
mezi průměrnou a nadprůměrnou košilí. Každý muž si zaslouží jen ty nejlepší
košile z velmi dobré bavlněné tkaniny.
Vynikajícími bavlnami jsou americký Sea
Island a egyptská bavlna z oblasti Gízy.
Jedná se o dlouhovlákenné bavlny, které
tvoří jemnější a pevnější přízi. Čím jemnější je příze, tím více spojů mezi útky
a osnovou může tkací stroj na palci
čtverečním, tradiční textilní míře, vytvořit. Čím jemnější je použitá příze,
DANIEL ŠMÍD
DANI
Vizí autora
au tohoto článku je zlepšit
chování a oblékání lidí kolem něj.
chová
Daniel Šmíd
Š je lektor a mentor,
přednáší o korektním
pře
chování a vztazích, soudobé
ch
sspolečenské a obchodní
etiketě a tématech spojených s moudrým oblékáním. Více
o něm na www.danielsmid.cz.
W W W. C A S O P I S G O L F. C Z
tím pevnější, lehčí a hladší je výsledná
tkanina. Takový materiál je jako vánek,
a přesto je neprůhledný. Má jemný až
hedvábný lesk a po oblečení takové košile už žádnou jinou nechcete.
K dokonalosti jsou tyto košile dovedeny
způsobem tkaní, kdy namísto běžné
vazby, kde se kříží útek s osnovou po
jednom kroku, útek přeskakuje dvě až
pět osnovních přízí a dochází ke keprové či atlasové vazbě. Látka je pevnější, jemnější na dotek a lépe odráží
světelné paprsky. Tento druh vazby se
také snáze žehlí a oproti běžné košili jde
o propastné rozdíly.
Někteří výrobci se snaží své zákazníky
právě na snadné žehlení nalákat a podnítit ke koupi. Na košile vyrobené z podřadné bavlny nebo bavlny špatné kvality připevňují výrazné štítky NON IRON
nebo EASY IRON. Možná proto, že košile
pro muže velmi často nakupují ženy,
proti čemuž „bojuji“, avšak zatím s malým výsledkem. Důležité je, aby se muži
naučili obstarat si vlastní oblečení sami.
Shora uvedená označení jsou vždy velkým varováním a prosím, abyste košile
takto označené ani nekupovali. Nemůžete si být jistí, zda není do materiálu
vpraven formaldehyd, což je, jak známo
karcinogen. Formaldehyd se z košile nekontrolovaně uvolňuje a dochází tím
k přímému ohrožení vašeho zdraví.
Funkci snadného žehlení, avšak jen po
několik málo vyprání, zajišťuje druhá
varianta, křemík, tedy silikon, kterým
jsou příze napuštěny. Silikon se snadno
a rychle vypere a z košile se stává velmi
těžko žehlitelná košile, noční můra
všech, kteří žehlí.
Třetím způsobem, jak zajistit snadné
žehlení je příměs syntetického materiálu, nejčastěji polyesteru. To je přímo
zabiják každé košile. Žmolkuje se, zapáchá a nositel se v košili výrazně potí.
Každý muž je jiný. Spolehnout se na
to, že konfekční košile z obchodu bude
zrovna vám sedět podle velmi nepřesného označení S, M, L či XL, je naivní
a od výrobců nezodpovědné. Nejpřesnější označení nese klasické evropské
konfekční číslování, které se buď odvíjí
od obvodu krku (velikosti 36 až 46),
nebo velikosti oděvní, pro které jsou
typická čísla pro běžné mužské postavy
48, 50, 52 a u robustnějších mužů 54
až 58.
Každá košile ušitá do obchodu je však
vzhledem k vaší postavě směsí kompromisů, které musíte přijmout. Každou konfekční košili, která vám sedí
v těch zásadních parametrech, tedy
obvod krku, délka rukávů a délka košile,
je nutné upravit v krejčovství. Zúžení
v pase nebo úprava obvodu rukávů jsou
pro švadleny maličkost. Srovnáním mezi
zakázkovým šitím a nákupem z ramínka
jsem se z pohledu obleků na těchto
stránkách už věnoval, nebudu se proto
opakovat.
Velikost límce, tedy vnitřní obvod zapnutého límce, by měl být relativně
blízký vašemu obvodu krku. Snadnou
pomůckou jsou naše prsty. Zapněte si
košili u krku. Mezi krk a límec košile by
se měly vlézt pohodlně dva vaše prsty,
které tam vsunete. Pokud tam dáte pohodlně čtyři prsty, je vám košile velká
a bude odstávat a vytvářet efekt chomoutu. Navíc utažená kravata způsobí
vrásky, které opravdu nevypadají dobře.
Rukáv by měl dosahovat při svěšené
paži až ke kořeni palce na ruce. Manžeta
by měla na ruku sednout jako „klobouček“ a v oblasti lokte vytvořit na látce
několik málo záhybů pro volný pohyb
paží. Délka košile se odvíjí od vaší tělesné výšky a je přesně tak dlouhá, jako
je váš trup. Košile by měla krýt celý váš
sed, což vyzkoušíte snadno tak, že si
v košili nezastrčené do kalhot sednete.
Zadní část košile by se měla dotýkat plochy, na které vzpřímeně sedíte. Takto
dlouhá košile se při běžném pohybu
nevytahuje.
Původně jsem měl v plánu napsat o košilích dva články. Nyní, na konci toho
druhého vím, že jsem se nezmínil o doplňcích, které některé košile mají, tedy
kapsy, výložky či poutka na ohrnuté rukávy, a jak si rukávy ohrnovat správně.
Vím také, že jsem vám nepodal návod,
jak podle švů poznáte kvalitní košili,
a rozpoznáte také tu, kterou není radno
kupovat. A to nemluvím o tom, že jsme
neprošli základní vzory košilových materiálů a psychologii barev. Nezbývá než
napsat třetí díl.
85