INSTRUKCE | Strategie
většinou neznají přesné délky svých ran
v celém setu, ale zejména si neuvědomují, že každá hůl (především železa
a wedge) má hrát ne méně, a zejména
ne více, než je její úloha.
OMEZENÉ MOŽNOSTI NEVADÍ,
KDYŽ SE JE NAUČÍME PŘESNĚ
VYUŽÍVAT
Patřím plně do kategorie rekreačních
golfistů. To mi dává morální právo analyzovat omyly a chybné motivace i víry
a obsese této skupiny „občanů zeleného
světa“. Většinu vašich pochybení a nesprávných postupů už jsem vyzkoušel,
takže mohu s klidným svědomím apelovat na starou českou moudrost, že z napravených pytláků bývají dobří hajní.
Přes hranici dvou milénií vás sleduji,
moji milí spoluhráči v rekreační kategorii. Mění se ideologie, mění se klima, padají říše, vznikají nové, ale vy – jste stále
stejní. Stále stejně neochotní přijmout
limity vyplývající z vaší fyzické kondice,
z nedostatku času na trénink, z eventuálních problémů v oblasti ortopedie
a věku, z mezer v herní technice.
Já vám samozřejmě přeji co nejvíce radosti a uspokojení ze hry. A vy – mí
přátelé rekreanti – jste vlastně jediná
skupina v celé golfové výkonnostní hierarchii, která si to objektivně může
opravdu svobodně užít. Jenomže aby
vám to dělalo skutečnou radost, musíte se vyhnout situacím, kdy zahrajete
čtyři drahé míčky po sobě do jezírka,
protože nemáte jasno o svých spolehlivých délkách. Svůj věk nezměníte, herní
techniku jen obtížně. Ale zmapování
přesných délek je reálné, navíc to není
ani složité.
Vyzkoušel jsem možná všechny omyly
rekreačních golfistů. Počínaje příliš tvrdými násadami u holí, přes příliš nízký
loft drajvru až po falešnou víru, že jsem
schopen hrát dál, než opravdu dokážu.
Ale v určitém okamžiku jsem pochopil
zcela jasné paralely mezi rekreačním
golfem a dalšími obory lidského snažení,
tvoření a podnikání. Přiznal jsem si své
omyly a své reálné možnosti.
I s omezeným potenciálem lze dosáhnout velkého úspěchu, pokud si dokážeme přesně definovat své komparativní
W W W. C A S O P I S G O L F. C Z
výhody a nevýhody i reálné limity. Historie zná mnoho lidí bez formálního akademického vzdělání, kteří z ničeho dosáhli velkých úspěchů. Jen měli jasno, co
chtějí, jak na to, a tvrdě na tom pracovali. Přeloženo do „golfštiny“ = je úplně
jedno, že hrajete poměrně krátké rány,
jen si musíte udělat pořádek v svých
délkách.
Hlavně mi neříkejte, že je vám jedno,
kolik hrajete ran. Už o tom, prosím,
Když byl týmu Matta Boveeho svěřen
úkol vyvinout nový set želez pro Woodse, myslel si šéf týmu, že to bude
celkem lehký úkol, protože Tiger hraje
železy typu blade neboli žiletka, což je
nejjednodušší typ profesionálních holí,
bez dutin, bez komplikací.
Omyl. Tiger kladl na vývojový tým tak
vysoké nároky, že celkově museli vyvinout devět prototypů setů želez P7TW,
než byl prominentní zákazník spokojen
I s omezeným potenciálem lze dosáhnout velkého
úspěchu, pokud si dokážeme přesně definovat své
komparativní výhody a nevýhody i reálné limity.
Historie zná mnoho lidí bez formálního
akademického vzdělání, kteří z ničeho dosáhli
velkých úspěchů.
nebudeme mluvit. Pravda, v dávné historii, kdesi v úplném počátku 80. let minulého století jsem znal milého člověka,
dentistu Vladimíra, který se přiblížil ke
golfu, protože – řečeno jeho slovy – je
to spanilý sport.
Onen milovník našeho spanilého sportu
postrádal průpravu z jakéhokoliv jiného sportu, což se projevovalo na jeho
skóre. Když nějakou jamku dokončil
patem s celkovým součtem 18 ran,
tak řekl: „To jsem si hezky zatrénoval.“ Ponechme menšině z nás, které
by vyhovoval tento přístup, právo na
jejich světonázor. Ale zkusme dosáhnout lepších výsledků s našimi omezenými možnostmi. Docela příhodně to
říká ikona golfu Gary Player: „Čím více
trénuji a lépe se připravuji, tím častěji
mívám štěstí.“
MÉNĚ JE MÁLO,
ALE VÍCE NENÍ VÍCE!
Nedávno se Matt Bovee z vývojového
oddělení firmy TaylorMade svěřil americkému golfovému tisku, jakou kalvárii prožil jeho tým, když vyvíjeli železa
P7TW pro Tigera Woodse. Asi tušíte, že
vrcholoví profesionální golfisté nehrají
holemi z regálu místního obchodu. Největší světové firmy se předhánějí v tom,
aby jim nabídli vývoj každé hole v setu
přesně na míru a podle jejich specifických požadavků.
se všemi vlastnostmi oněch nástrojů.
Woods byl schopen rozpoznat i ty
nejmenší rozdíly v charakteristikách želez, v úhlech, v umístění těžiště, ve složení oceli. Jeho konečným cílem bylo,
aby železa v setu vytvářela přesně odstupňované, předvídatelné a opakovatelné délky ran. Každé železo muselo při jeho standardním švihu mít
absolutní přesnost v délce. Ne méně,
a zejména ne více.
Poučte se z tohoto přístupu. Když si vybavíte improvizovanou statistiku toho,
jak vypadá terén před greeny a za greeny, asi vás trkne, že ve významné většině případů se za greenem nachází
podstatně horší problém než před greenem. Z toho zcela logicky vyplývá závěr,
že být o pět metrů delší než obvykle
není výhra, ale potenciální problém.
Na druhou stranu je častěji k vidění, že
rekreační hráči z jakési zvrácené pýchy
přeceňují délky svých ran. Stále je k vidění v rekreačním golfu ona tragikomická scéna, kdy hráči považují za zdroj
pýchy a hrdinství, když někdo dokáže
zahrát míček na green kratší holí než
ostatní.
Zkuste opustit tento omyl a držte se
zásady Sama Sneada, který zdůrazňoval nevšímat si toho, co dělají ostatní,
a držet se své vlastní hry podle vlastních možností. Protože ve skutečnosti
37