CESTY ZA GOLFEM | Rakousko
Golfový ráj ve Schladmingu
„Přestěhoval jsem se do ráje,“ tvrdí Franz Wittmann junior, manažer klubu G&CC Dachstein Tauern. Jeho ráj leží jen tři kilometry od známého lyžařského střediska Schladming v údolí Ennstal, proto ani hřišti neřekne nikdo jinak než Schladming.
byl v rallye vicemistr Rakouska. Teď
mě nejvíc berou vzdušné sporty, parašutismus a padákové létání, tady jsou
k tomu ideální podmínky. S padákem jezdím i v zimě na sjezdovkách, natáčíme
spoustu videí.
A co golf?
Na hřišti jsem z 95 % pracovně, hraju jednou týdně, když to vyjde. Bez tréninku se
člověk moc vysoko nedostane, ještě nedávno jsem měl hendikep 19, teď jsem na
třinácti nebo čtrnácti.
Jak vnímáte vaše hřiště?
Já v něm vidím příjemného univerzála.
Problémy na něm najde i nejlepší borec,
ale je průchodné i pro seniory a začínající hráče. Designoval ho Bernhard Langer
a hodně si s ním vyhrál, každý metr je
pečlivě vymodelován. Typické jsou mírné
kopečky kolem fervejí, které sečeme
hodně nakrátko, aby vracely míčky zpátky
na fervej.
Franz Wittmann mladší nezastírá, že má rád výzvy.
Jak jste se ocitl tak daleko od rodného Adamstalu?
Před několika lety naše rodina koupila
schladmingské hřiště od stárnoucího majitele, který se už nechtěl o provoz starat. Naši jsou vázáni Adamstalem, mladší
bratr hraje golf profesionálně, tak na mne
padla logická volba. A jsem spokojen. Můj
nový ráj není jen golf: kolem samé hory,
spousta lanovek, cyklostezky, řeka…
70 | GOLF
Říká se o vás, že jste sportovní
všeuměl.
To je možná přehnané, ale mám toho
víc. První byla samozřejmě auta, po tátovi. (Pozn. red.: Franz Wittmann starší
je známý rallye závodník.). V jedenácti
jsem v zimě driftoval autem na dvoře,
máma se dívala oknem a myslela si, že
se táta dočista zbláznil, ale za volantem jsem byl já... O něco později jsem
To je určitě příjemné, ale máte tam
i dost vody.
To je fakt, ale ta přijde do hry až později.
První jamky jsou příjemné na rozehrání,
podle nejlepších tradic. První dvě jdou
tam a zpět, sice trochu úzké, ale krátké
čtyřpary, bez překážek, pokud nezapočítám les lemující dvojku, kam padají šlajsy.
Pokračuje to pětiparem, širokým a s obrovským greenem, zase snadná jamka.
Ještě čtyřka je lehká, třípar z kopce podél
konce hřiště. Ale musím zdůraznit, že jde
o náš jediný třípar bez vody.
To vypadá dobře. Kdy začíná zmiňovaná voda?
Už teď. Pětka je první těžší jamka, kopečky, fervej se mezi nimi vine, green
těsně přiléhá k jezeru. A šestka, třípar, se
hraje přes jezero zpátky, přes sto metrů