INSTRUKCE | Strategie
je zdržovat příliš dlouhým „hraním si“
s laserem a také obvykle nelze z jednoho místa odehrát třeba deset dalších
ran k ověření vaší průměrné délky.
Jednou z nejefektivnějších, i když ne
snadno dostupných metod, je zajít sám
na hřiště velmi brzy ráno. Osobně miluji takové chvíle za rozednění nebo za
soumraku, kdy je člověk s hřištěm sám.
V takových vzácných okamžicích intimního kontaktu je hřiště sdílnější a také
vy se toho dozvíte více o své hře.
Několik takových měřících seancí za kuropění vám poskytne dostatek statistických údajů o vašich délkách. Doporučuji si u každé hole stanovit maximální
délku, když jste „ve šlágu“, a zejména
nejkratší vzdálenost, kterou jste schopni
vyprodukovat i pod tlakem a ve stavu
únavy (rozdíly bývají podstatné). K souboru znalostí vlastních délek rovněž patří zkušenost, jak si počínat při hře proti
silnému větru, kolik holí přidat.
Velmi důležité je mít jasno zejména
u želez, jaké jsou vaše spolehlivé vzdálenosti „carry“ (let míčku vzduchem)
a jaké jsou průměrné doběhy ran.
My rekreanti totiž například se středními a delšími železy nedokážeme dát
míčkům takovou zpětnou rotaci jako
profesionálové, takže si nesmíme nalhávat, že třeba ránu s pětkou železem dokážeme na greenu zastavit na
jednom metru.
Při stanovení osobních „carry“ vzdáleností doporučuji zdravý pesimismus.
Většina rekreačních golfistů by ráda
věřila, že jsou delší, než ve skutečnosti
jsou. Buďte k sobě upřímní. Stanovte si
své spolehlivé „carry“ délky tak, abyste
je mohli dosahovat klidným, opakovatelným švihem, aniž byste museli „vyskakovat z bot“.
Vzhledem k tomu, že v golfu hráváme
různé formáty, je rovněž užitečné znát
své maximální možnosti. Konzervativní
přístup a sebekritičnost v odhadu délek jsou vhodné ve hře na rány a rovněž v převládajícím formátu stableford. Ovšem také občas hráváme hru
na jamky, což je podle mě ten nejhezčí
a nejvíce vzrušující formát. A jamkovka
vyžaduje odlišnou strategii.
W W W. C A S O P I S G O L F. C Z
Na našich „polních“ hřištích často hráváme na tvrdé greeny. A ve formátu hry
na jamky se občas dostanete do situace,
kdy vás soupeř dostane pod tlak tím, že
se štěstím umístí míček na green nedaleko od jamky. Váš laserový měřič řekne,
že míček leží například 145 metrů od
jamky, která je ovšem umístěna za bankrem a green vypadá, že míčky nedrží.
Vaše spolehlivá „carry“ rána na tuto
vzdálenost je se šestkou železem, ale vy
tušíte, že trajektorie bude nedostatečně
strmá a míček na greenu nezastavíte.
V takové chvíli je dobré znát rovněž
své krajní možnosti. V jamkovce se totiž vyplatí zariskovat a zkusit třeba vyšší
ránu sedmičkou, i když to není už vaše
„zóna komfortu“. Jen musíte vědět, zda
to vůbec je ve vašich možnostech, byť
jde o extrém.
Nicméně při hře na rány a ve stablefordu vždy dávejte přednost statisticky
spolehlivým délkám, které jsou plně ve
vašich možnostech. Mějte na paměti,
že jediným skutečně vědecky ověřeným
principem ekonomiky a přírody obecně
je „regression to the mean“ neboli návrat zpět ke střední hodnotě. To znamená, že vše má tendence se vracet
k průměru. Proto se nestyďte za své
průměrné délky, protože právě ony jsou
důvěryhodné.
Rovněž mějte na paměti, že v kategorii
rekreačních golfistů, zvláště u seniorů,
kolísá fyzický stav organismu a s ním se
mohou rovněž měnit délky. Mějte proto
vědeckého přístupu investovat do vašeho golfu. Odmění se vám za to.
PSYCHOLOGICKÁ DIMENZE
PŘESNÉ ZNALOSTI VLASTNÍCH
DÉLEK
Pokud si opravdu dáte tu práci a zmapujete přesně všechny délky ran, zaručuji
vám, že se významně změní vaše prostorové vnímání golfového hřiště. Snáze
dokážete dlouhé nebo tvarově komplikované jamky rozpitvat na části, které jsou
pro vás dobře zvládnutelné, i když délky
vašich ran jsou třeba už seniorské. Bude
pro vás snazší si přihrát tak, aby další
rána vyhovovala vaší oblíbené a spolehlivé vzdálenosti. Golfové hřiště se pro vás
stane čímsi podobným skládačce, kterou
lze snadno rozložit na díly.
A možná vůbec nejdůležitější je korelace mezi dobrou znalostí vlastních spolehlivých délek a tím, co probíhá ve vaší
mysli mimovolně během přípravy na
ránu a při švihu. Asi není golfista, který
by někdy neslyšel pořekadlo, že golf se
ve skutečnosti hraje v prostoru mezi
našima ušima. Neboli v našem mozku.
A ten má různé programy a tajné komnaty včetně těch, které pracují bez
našeho vědomí, ovšem dokážou nám
značně zkomplikovat život.
Jak můžete pozorovat při přenosech
z PGA Tour, i ti nejlepší z nejlepších občas udělají chybný švih a „spáchají“ nějakou zhůvěřilost hodnou amatérů, třeba
shank. Takže vám nebudu nalhávat,
Laserové měřiče jsou při správném použití
přesnější, protože vám dají konkrétní vzdálenost
od míčku až k vlajce. Přístroje GPS často měří na
okraj greenu nebo s ještě menší přesností.
v záloze „druhou kategorii“ vašich délek
pro dny, kdy se cítíte bez energie nebo
prostě „jako po koťatech“.
Také pamatujte na vztah mezi teplotou vzduchu a fyzikálními vlastnostmi
míčků. Když hrajete na počátku zimy
v pěti stupních, je nutno si uvědomit,
že vaše průměrné délky budou kratší
než v červenci při dvaatřiceti stupních.
Je to věda, ale není to konstrukce vesmírných lodí. A určitě se vyplatí trochu
že díky přesné znalosti délek ran už budete vždy hrát jen perfektní rány. Nadále sem tam uděláte hodně špatný
švih. Ale s vysokou pravděpodobností
vám přesná znalost délek spolu s přesným změřením rány, která vás čeká,
u většiny ran sníží psychický tlak a zvýší
sebedůvěru během švihu. A sebedůvěra
během přípravy k ráně a při jejím provedení je možná to nejdůležitější v celé
naší spanilé hře.
40