ROZHOVOR | Sára Kousková
Jo, to jo, ale je tady Sára. Bylo to takové
úsměvné. Jsem ráda za to, jak mě holky
vzaly mezi sebe, byť jsem tam vstoupila
náhle a uprostřed sezony.
Neměla jste obavy, že na tour povládne větší řevnivost? Přece jen hraje
se o karty na LET, o lepší peníze…
Překvapilo mě to hodně, ale také jsem do
toho nešla s nějakým očekáváním, že by
to mělo být tak nebo jinak.
Můžu se opřít
o víru ve své
schopnosti
a trpělivost
Jak reagovaly ostatní hráčky, když
v polovině sezony vlétne na tour
jako uragán hráčka, která byla ještě
nedávno amatérkou?
Musím říct, že to prostředí bylo ohromně
přátelské a kamarádské. To mě moc překvapilo, byť všechny jsme bojovaly o výsledky, o kartu a o peníze, které nejsou
zase až tak velké. Na to, aby si člověk vydělal na turnaje, musí končit pravidelně
v top 5. Proto mě to moc překvapilo.
A jak vás braly po vašich třech
výhrách?
Braly. To bylo vlastně občas i docela
vtipné. Třeba na turnaji ve Švýcarsku přišla Ana Magnusson, která nakonec skončila na posledním postupovém místě
a také získala kartu na LET, po dohrání
kola do skóre zóny. Ten den šla dvě rány
pod, ale to bylo kolo, ve kterém jsem zahrála pět pod par. Ona to věděla, a když
jí Klára Kuchařová u scoringu pochválila,
že zahrála hezké kolo, řekla na to jen:
W W W. C A S O P I S G O L F. C Z
Už jste se zmínila, že výhra ve Španělsku byla vydřená, druhá ve Švédsku lepší. Zkuste všechny tři turnajová vítězství srovnat?
J ště upřesním
Ještě
upře
ře
to, proč byla ve Španělsku
vydřená. M
Musela jsem být strašně trpělivá,
aby to př
ři
přineslo
nějaký výsledek. V podstatě
mi to i ta
takk trochu spadlo do klína. Netušila
jsem, že bych
b
mohla útočit na vítězství,
ale tam m
mi pomohlo i to, že mi to ostatní
hráčky ta
a trochu přenechaly a vysekaly se.
tak
Takže ostatní
oss
hrály mnohem hůř?
Mnohem hůř to ne. Mně se ale povedlo
poslední kolo a v kombinaci s tím, že se
na hřišti m
moc neskórovalo, to dopadlo
takhle. Bermuda,
Bee
která tam rostla, značně
ztěžovalaa číst paty a krátkou hru. Taky mi
tam nepa
a
nepadlo
tolik patů, kolik bych chtěla,
ale na dr
u
druhou
stranu jsem se tam cítila
dobře, pr
r
protože
mi prostředí připomínalo
Texas. I to
o teplo bylo podobné.
do birdie a na čtrnáctce jsem si přihrála na
neuvěřitelný eagle asi metr od jamky. V tu
chvíli jsem to překlopila na svou stranu
a dotáhla do konce. Poslední bogey na
osmnáctce už naštěstí nic neměnilo.
A třetí výhra ve Švýcarsku?
Tam to bylo ohromně příjemné, takový
hezký golfový den. Byla jsem tam i s Kubou a doslova jsme si to užívali. Hrála jsem
uvolněný golf. Nechci říct, že už o nic
nešlo, ale dvě výhry mi zajistily dobrou
pozici. Věděla jsem, že už nemusím vyhrát další třeba dva tři turnaje. Navíc jsem
byla v situaci, že jen týden předtím jsem
vyhrála turnaj ve Švédsku, takže jsem ani
nečekala, že bych to mohla zopakovat
a vyhrát znova. Sama sebe jsem překvapila. Hrálo se mi s lehkostí, ale samo to samozřejmě nepřišlo. Před posledním kolem
jsem vedla o dvě rány, na třetí jamce jsme
se ale srovnaly. Věděla jsem ale, že jsem
předtím měla lepší závěry obou devítek,
hlavně té druhé. A fungovalo to opět.
Skoro to vypadá, že vstup do LETAS
byla taková bezstarostná jízda. Bylo
něco, s čím jste se musela po přestupu
mezi profesionálky poprat? Něco, co
by se dalo nazvat léčba šokem?
Léčba šokem asi úplně ne, ale překvapilo
mě, jak velkou část profesionálního golfu
zabírá cestování. Na univerzitě v Texasu
jsme to měli značně usnadněné tím, že
Možná i díky tomu, že mi ty počty až tolik nejdou
a tuhle stránku jsem pustila z hlavy, to nakonec vyšlo.
Prostě jsem hrála, řekla jsem si, že to zkusím a buď
výsledky přijdou, nebo ne. Ale upřímně řečeno,
nemyslela jsem si, že to půjde až takhle hladce.
A co druhá výhra ve Švédsku?
Tam jsem byla už v dobré pozici po druhém kole a záleželo na tom, jak zvládnu
poslední kolo. Hřiště relativně skórovací
bylo, takže se očekávalo, že se bude hrát
dost pod par. Tak tři čtyři rány, abych si pozici udržela. A to i přesto, že jedna Norka
tam zahrála i sedm pod par. Řekla bych,
že ve Švédsku to bylo vybojované, protože
kolem dvanácté jamky jsem byla v pozici,
kdy už to bylo jen o jednu ránu a trochu
mi začalo téct do bot. I proto, že už jsem
předtím vedla o tři nebo o čtyři rány. Naštěstí hned na třináctce jsem doklepávala
všechno řešil někdo jiný a spousta lidí mě
varovala, že už nebudu mít ty lidi, co zajišťovali letenky. To jsem samozřejmě věděla, ale i tak mě překvapil ten podíl času,
který strávím na cestách. Ale taky mě to
bavilo a brala jsem to tak trochu jako dobrodružství. Občas však bylo únavné tahat
všechny ty kufry, a hlavně travel bag s holemi. Není to úplně sranda. Ale cestování
nebylo jediné, co mě trochu zaskočilo.
Co ještě?
Je jasné, že se snažíme, abych byla vidět,
abych se dostala do povědomí. A je za tím
39