ROZHOVOR | Sára Kousková

Jo, to jo, ale je tady Sára. Bylo to takové

úsměvné. Jsem ráda za to, jak mě holky

vzaly mezi sebe, byť jsem tam vstoupila

náhle a uprostřed sezony.

Neměla jste obavy, že na tour povládne větší řevnivost? Přece jen hraje

se o karty na LET, o lepší peníze…

Překvapilo mě to hodně, ale také jsem do

toho nešla s nějakým očekáváním, že by

to mělo být tak nebo jinak.

Můžu se opřít

o víru ve své

schopnosti

a trpělivost

Jak reagovaly ostatní hráčky, když

v polovině sezony vlétne na tour

jako uragán hráčka, která byla ještě

nedávno amatérkou?

Musím říct, že to prostředí bylo ohromně

přátelské a kamarádské. To mě moc překvapilo, byť všechny jsme bojovaly o výsledky, o kartu a o peníze, které nejsou

zase až tak velké. Na to, aby si člověk vydělal na turnaje, musí končit pravidelně

v top 5. Proto mě to moc překvapilo.

A jak vás braly po vašich třech

výhrách?

Braly. To bylo vlastně občas i docela

vtipné. Třeba na turnaji ve Švýcarsku přišla Ana Magnusson, která nakonec skončila na posledním postupovém místě

a také získala kartu na LET, po dohrání

kola do skóre zóny. Ten den šla dvě rány

pod, ale to bylo kolo, ve kterém jsem zahrála pět pod par. Ona to věděla, a když

jí Klára Kuchařová u scoringu pochválila,

že zahrála hezké kolo, řekla na to jen:

W W W. C A S O P I S G O L F. C Z

Už jste se zmínila, že výhra ve Španělsku byla vydřená, druhá ve Švédsku lepší. Zkuste všechny tři turnajová vítězství srovnat?

J ště upřesním

Ještě

upře

ře

to, proč byla ve Španělsku

vydřená. M

Musela jsem být strašně trpělivá,

aby to př

ři

přineslo

nějaký výsledek. V podstatě

mi to i ta

takk trochu spadlo do klína. Netušila

jsem, že bych

b

mohla útočit na vítězství,

ale tam m

mi pomohlo i to, že mi to ostatní

hráčky ta

a trochu přenechaly a vysekaly se.

tak

Takže ostatní

oss

hrály mnohem hůř?

Mnohem hůř to ne. Mně se ale povedlo

poslední kolo a v kombinaci s tím, že se

na hřišti m

moc neskórovalo, to dopadlo

takhle. Bermuda,

Bee

která tam rostla, značně

ztěžovalaa číst paty a krátkou hru. Taky mi

tam nepa

a

nepadlo

tolik patů, kolik bych chtěla,

ale na dr

u

druhou

stranu jsem se tam cítila

dobře, pr

r

protože

mi prostředí připomínalo

Texas. I to

o teplo bylo podobné.

do birdie a na čtrnáctce jsem si přihrála na

neuvěřitelný eagle asi metr od jamky. V tu

chvíli jsem to překlopila na svou stranu

a dotáhla do konce. Poslední bogey na

osmnáctce už naštěstí nic neměnilo.

A třetí výhra ve Švýcarsku?

Tam to bylo ohromně příjemné, takový

hezký golfový den. Byla jsem tam i s Kubou a doslova jsme si to užívali. Hrála jsem

uvolněný golf. Nechci říct, že už o nic

nešlo, ale dvě výhry mi zajistily dobrou

pozici. Věděla jsem, že už nemusím vyhrát další třeba dva tři turnaje. Navíc jsem

byla v situaci, že jen týden předtím jsem

vyhrála turnaj ve Švédsku, takže jsem ani

nečekala, že bych to mohla zopakovat

a vyhrát znova. Sama sebe jsem překvapila. Hrálo se mi s lehkostí, ale samo to samozřejmě nepřišlo. Před posledním kolem

jsem vedla o dvě rány, na třetí jamce jsme

se ale srovnaly. Věděla jsem ale, že jsem

předtím měla lepší závěry obou devítek,

hlavně té druhé. A fungovalo to opět.

Skoro to vypadá, že vstup do LETAS

byla taková bezstarostná jízda. Bylo

něco, s čím jste se musela po přestupu

mezi profesionálky poprat? Něco, co

by se dalo nazvat léčba šokem?

Léčba šokem asi úplně ne, ale překvapilo

mě, jak velkou část profesionálního golfu

zabírá cestování. Na univerzitě v Texasu

jsme to měli značně usnadněné tím, že

Možná i díky tomu, že mi ty počty až tolik nejdou

a tuhle stránku jsem pustila z hlavy, to nakonec vyšlo.

Prostě jsem hrála, řekla jsem si, že to zkusím a buď

výsledky přijdou, nebo ne. Ale upřímně řečeno,

nemyslela jsem si, že to půjde až takhle hladce.

A co druhá výhra ve Švédsku?

Tam jsem byla už v dobré pozici po druhém kole a záleželo na tom, jak zvládnu

poslední kolo. Hřiště relativně skórovací

bylo, takže se očekávalo, že se bude hrát

dost pod par. Tak tři čtyři rány, abych si pozici udržela. A to i přesto, že jedna Norka

tam zahrála i sedm pod par. Řekla bych,

že ve Švédsku to bylo vybojované, protože

kolem dvanácté jamky jsem byla v pozici,

kdy už to bylo jen o jednu ránu a trochu

mi začalo téct do bot. I proto, že už jsem

předtím vedla o tři nebo o čtyři rány. Naštěstí hned na třináctce jsem doklepávala

všechno řešil někdo jiný a spousta lidí mě

varovala, že už nebudu mít ty lidi, co zajišťovali letenky. To jsem samozřejmě věděla, ale i tak mě překvapil ten podíl času,

který strávím na cestách. Ale taky mě to

bavilo a brala jsem to tak trochu jako dobrodružství. Občas však bylo únavné tahat

všechny ty kufry, a hlavně travel bag s holemi. Není to úplně sranda. Ale cestování

nebylo jediné, co mě trochu zaskočilo.

Co ještě?

Je jasné, že se snažíme, abych byla vidět,

abych se dostala do povědomí. A je za tím

39