Page 48
46
|
GOLF
ROZHOVOR | Tomáš Gryc
zahraničního trenéra a říct: tohle je je-
diný správný názor a vy všichni ostatní
v Česku nemáte pravdu. Což se bohužel
někdy děje…
V českém golfu jste vy a také
Česká golfová federace. Jak to jde
dohromady?
Nejvyšším orgánem v českém golfu je fe-
derace. My jsme asociace, která je jejím
členem. V ideálním stavu by obě orga-
nizace měly hodně úzce spolupracovat
tak, aby přechod amatérských hráčů mezi
profesionály byl plynulý a obě strany by
měly mít co největší zájem o růst a rozvoj
českého golfu, kam patří i vzdělávání tre-
nérů, výchova nových a kvalitních hráčů.
V golfu zkrátka platí, že hráč musí projít
amatérskou fází a poté případně přestou-
pit mezi profesionály. To těžko můžeme
oddělit.
Jak se za dobu vašeho působení
změnil systém vzdělávání a na-
kolik zasahují do výuky nové
technologie?
Technologie zasahují do každého sportu
a golf není výjimkou. Snažíme se většinu
z nich aplikovat do výuky. O to se sta-
rám osobně, protože k tomu mám hodně
blízko. Řekněme, že ze sta hodin výuky
ve druhém a ve třetím ročníku je zhruba
dvacet hodin věnováno práci s moderními
technologiemi. To u nás převážně zna-
mená chytré telefony, tedy práci s video-
analýzou, a radarová zařízení, v golfu na-
příklad Trackman. Plus něco navíc, což je
diagnostika jako celek – ať už pro hodno-
cení kondiční připravenosti hráčů, úroveň
jejich herních dovedností či jak sestavovat
mechanismy pro růst golfové výkonnosti.
Právě díky technologiím může trenér
zcela objektivně přesvědčit hráče, že se
může zlepšit v patování či jiné činnosti.
Takže technologie zásadně promě-
nily golfový trénink?
To ano, ale zásadní změna s využitím
technologií nastala už dřív, především
v zámoří v USA, v Anglii a v dalších tra-
dičních golfových zemích. U nás jsme
trend zpočátku tak zcela nezachytili
a zavedení technologií bylo trochu po-
malejší. Někdy byly limitující i fi nance,
protože špičkové technologie nejsou
úplně levnou záležitostí. Ale ještě se vrá-
tím k předchozí otázce, jak se změnil sys-
tém vzdělávání. Zásadní změna je v tom,
že byli povoláni specialisté na dané čin-
nosti pro výuku členů. Neučím já jako
ředitel vzdělávání, já se starám o hladký
chod a jsem členem lektorského sboru
v daných oblastech. Na výuku máme spe-
ciální trenéry na patování, krátkou hru,
plný švih a samozřejmě odborníky z UK
na výuku odborných předmětů, jakými
jsou anatomie a další.
Tak trochu evergreenem českého
golfu je spolupráce, možná spíš ne-
spolupráce federace a PGA. Zazna-
menal jste nějaký posun?
Řekl bych, že spolupráce má tvar sinu-
soidy. Létá to nahoru a dolů. Hodně závisí
na tématu, které se právě řeší. Pokud bu-
deme hovořit o oblasti vzdělávání, o kom-
petencích, tak v některých částech jsme
navázali perfektní spolupráci. Dokázali
jsme zařadit vzdělávání trenérů federace
do našeho systému a k oboustranné spo-
kojenosti. Za to jsem rád.
A funguje stále?
Nedávno jsme byli osočeni, že to, že
nemáme hráč na tour, je dané tím, že
nemáme kvalitní trenéry, že nemáme
kvalitní tréninkový systém. Pokud tohle
ale chce někdo tvrdit, tak ať mi předloží
objektivní data. Žádná taková nejsou.
Ale i tohle se vyjasnilo. V zásadě jsme
dokázali vysvětlit zástupcům federace,
že systém je nastavený dobře, že pro-
dukuje profesionály, ale to, jestli se do-
stane na nejvyšší úroveň, ať už jako hráč
nebo trenér, záleží nejen na tom, jaký
je on sám, ale také k jakému lidskému
„materiálu“ má přístup. Přirovnal bych
to k situaci, kdy někdo právě dokončil
studia na VŠE ekonomického směru
a šel rovnou řídit ČEZ. Všichni na to ne-
mají. Všichni trenéři splnili kritéria, mají
předpoklady být kvalitními trenéry, ale
z mého pohledu každý na něco jiného.
Máme trenéry vynikající pro děti, pro
začátečníky v golfu, protože je rychle
naučí základy a hrát golf, ale oni sami se
necpou do výuky elitních hráčů. Dostat
se tam vyžaduje zkušenost, třeba i spo-
lupráci se zahraničním trenérem. Do bu-
doucna nám rostou velmi dobří trenéři,
bohužel musí bojovat se zakořeněným
názorem, že ti čeští trenéři jsou slabší
než ti zahraniční.
Trenér PGA a trenér ČGF, jaký je
v tom rozdíl?
Profesionální trenér, typicky člen české
PGA, je držitelem vázané živnosti pro vý-
uku golfu a je jediným, kdo je oprávněný
učit golf samostatně. Trenér ČGF by ne-
měl mít stejnou možnost, pokud nedo-
končí úplné vzdělávání. To znamená uhrát
dané výsledky, složit zkoušky a získat živ-
nostenský list.
Jak a kde může trénovat
trenér ČGF?
Může fungovat například v rámci větší
skupiny, kterou vede jako hlavní kouč
profesionál a má k sobě několik asistentů,
na které dohlíží, metodicky zaštiťuje
a vede tak, aby byl tréninkový proces
v pořádku. Má k tomu asistenty, a to jsou
trenéři ČGF.
To znamená, že mají také nějakou
trenérskou licenci?
Znamená to, že jsou minimálně tzv. Tre-
néři golfu ČGF 3. třídy, což je nutné mi-
nimum, aby mohli asistovat při výuce
golfu. Jednotlivé kvalifi kace jsou pak spe-
cifi kovány v Kvalifi kačním řádu pro trenéry
golfu ČGF. Samostatně nesmějí trénovat,
a když, tak pod dohledem profesionála.
Realita je ale bohužel leckdy jiná.
Co se s tím dá dělat?
Amatérský status hovoří jasně – amatér-
ský golfista nesmí brát žádné odměny
za dávání instrukcí golfu. Pokud není
zařazen do oficiálního projektu dané
národní federace. U nás by se typicky
jednalo o tréninková centra mládeže
s tím, že by tam měl být profesionál,
Zatím jsme nedokázali najít takový systém, kdy by
nám dala federace peníze a chtěla za to
odvedenou práci. Je to zvláštní. Ve většině
evropských zemí spolupráce funguje.