Page 42
40
|
GOLF
ROZHOVOR | Sára Kousková
strašně moc práce a úsilí mimo hřiště. Hle-
dání kontaktů, práce s médii, všechno, co
s tím souvisí. Prostě i tohle je důležitá sou-
část profesionálního golfu, ale už se o nich
tolik nemluví. Nejčastěji jsem slyšela: musíš
hrát dobře golf, dobře se kondičně připra-
vit, srovnat si hlavu, pak nějaký ten roz-
hovor, doletíš na turnaj, odehraješ ho. Sa-
mozřejmě platí, že golf je ta nejdůležitější
součást, ale celek tvoří všechny jmeno-
vané a neméně důležité segmenty.
Proto je asi velice důležité mít
kolem sebe tým lidí, kteří zajistí
vše potřebné, a na vás zůstane to
hlavní, tedy hraní golfu.
Rozhodně ano. Jsem šťastná, že mám
k sobě Kubu. Jinak bych tohle všechno
kolem sebe nedokázala zvládnout na ta-
kové úrovni, a ani tak rychle. Na začátku
byla podpora mých rodičů, které už bě-
hem amatérské kariéry doplnil Kuba. Za-
čali jsme se připravovat na přestup mezi
profesionálky, a i díky tomu jsem se cítila
připravená. V podstatě to byl jen plynulý
přesun. Nebyl to nějaký skok.
Takže dnešní tým tvoří rodiče
a Jakub?
Rodiče to je mnohem víc osobní. Bě-
hem studia v Americe jsem od nich byla
daleko, takže jsem ráda, že jsem zase
zpátky a mohu si rodinu užívat a na chvíli
odběhnout od golfu. I když s taťkou se
stejně bavíme rádi hodně o golfu. Kuba
je mou velkou oporou. Jsem ale zpátky
doma i u svého trenéra Pavla Niče mlad-
šího a znovu jsme navázali spolupráci
s kondičním trenérem Milanem Mojžíšem.
Zkuste specifi kovat roli Jakuba
Mejzlíka?
Jakub je manažer, caddie, mediální pod-
pora, tiskový mluvčí. Takže je takový mul-
tifunkční. (smích)
Kartu na LET jste vlastně získala
dvakrát. Na konci roku jste zvládla
Q-school, ale zůstala amatérkou,
teď při druhém pokusu znovu hned
na poprvé. Utvrzuje vás to v tom, že
jste na „první ligu“ připravená?
(po chvíli váhání…) Jestli mě to v něčem
utvrzuje, to nevím, ale přála bych si to.
Utvrdilo mě to v tom, že jsem schopná
kartu na LET uhrát. Q-school byla ob-
rovská zkušenost, i když jsme do toho
od začátku v podstatě šli s tím, že po-
kud nám neudělí nějakou výjimku, tak
kartu nebudu moct přijmout. Trochu
jsme doufali, že výjimku dostanu, ale ne-
stalo se tak. Už tam jsem viděla, že jsem
schopná s hráčkami té úrovně hrát. I pod
tím tlakem dostat se skrz síto, které není
až tak propustné. Obrovská škola byla
i LETAS. Naučila jsem se tam, jak cestovat
a hrát na tour, byť je to o maličko menší
formát než LET.
Nehlodá vám teď v hlavě červíček,
že jste si nasadila laťku hodně vy-
soko a všechny překážky zvládla
suverénně. Jste připravená i na to,
že to na LET nepůjde až tak hladce
a skvěle?
Určitě jsem připravená na to, že tam bude
prostředí mnohem víc konkurenční. Vím
to i podle toho, že už jsem pár turnajů LET
hrála. Letos třeba v Berouně a v Německu.
Určitě přijdou okamžiky, kdy neudělám
cuty, ale pokud budeme systematicky pra-
covat tak, jak pracujeme, a zlepšovat se,
myslím, že mám šanci obstát.
Vyberte jednu věc, schopnost či
vlastnost, o kterou jste mohla v se-
zoně vždycky opřít?
Myslím, že to byla víra v mé schopnosti
a tím pádem trpělivost. Mívám občas
pomalejší starty, ale i tak jsem věřila dál,
že to ve mně je a že to přijde v dalším
průběhu kola a turnaje. A většinou taky
přišlo. O to jsem se mohla opřít. Věděla
jsem, že když zůstanu v klidu a budu věřit
ve své schopnosti, že to dopadne dobře.
Jestli se nepletu, tak tahle vlastnost
vás provázela i během Q-school. Ani
tam se vám začátek ani trochu ne-
povedl. Mnozí by se tím „odstřelili“
z turnaje…
Málem jsem tam ani neprošla do závě-
rečných kol kvalifi kace. Začala jsem fakt
hrozně, ale nakonec jsem to zvládla
a kartu získala. Jo, ano, myslím, že máte
pravdu.
A je něco, na čem budete usilovně
pracovat, než vypukne nová sezona?
Pro mě bude fajn, až si všechno sedne.
Je to dané i tím, že jsem mezi pro-
fesionálky nastoupila v půlce sezony
a všechno bylo tak trochu narychlo.
Takže budeme pracovat na tom, aby si
všechno sedlo. Platí to i pro partnerské
vztahy. Když všechny tyhle věci dáme do
kupy a budeme vědět, co a jak, myslím,
že to přinese i klid do hry.
Jak náročné je fi nančně si zajistit se-
zonu, abyste především do začátku
měla tzv. krytá záda?
Těžké to je. Nejdřív nám to trochu ztí-
žil covid, takže řada fi rem a partnerů se
z toho ještě do dneška zotavuje nebo
zkrouhli marketing. Ani teď není situace
nejlepší. Podmínky nejsou ideální. To, co
nám moc pomohlo, to byla letošní sezona
a moje výsledky, které se dobře prodá-
vají. A podle toho určitě sestavíme nějaký
budget na sezonu.
Máte představu, jaký bude? Ještě
před pár lety se dal rok na Chal-
lenge Tour odehrát za milion korun.
To už asi neplatí?
To ví mnohem líp Kuba. A taky ví, co
bych měla říkat. (smích) Ano je to o tro-
chu víc. Povylezlo to. Navíc na LET je
hodně cestování, jsou tam i turnaje
v Austrálii, Asii a Americe, takže si mys-
lím, že se rozpočet pohybuje kolem
dvou a půl až tří milionů.
Jak se hraje obrazně řečeno s ta-
kovým břemenem na zádech, když
víte, že musíte?
V tomhle směru jsem opravdu šťastná
za Kubu. A budu to omílat asi pořád do-
kola. Nastavili jsme si to tak, abych mohla
v klidu hrát. Ne bezstarostně. Chce, abych
věděla o všech těchto věcech, ale abych
díky navázané spolupráci s partnery
mohla podávat ty nejlepší výkony, kterých
jsem schopná. I díky tomu, že mám čis-
tou hlavu. Vím o tom, jsem toho součástí,
ale nemusím si při hře říkat: ježíš, když
nedám teď tenhle pat, tak nepojedu na
příští turnaj. Tohle nehrozí.
Určitě přijdou okamžiky, kdy neudělám cuty, ale pokud
budeme systematicky pracovat tak, jak pracujeme,
a zlepšovat se, myslím, že mám šanci obstát.