ROZHOVOR | Sára Kousková

strašně moc práce a úsilí mimo hřiště. Hledání kontaktů, práce s médii, všechno, co

s tím souvisí. Prostě i tohle je důležitá součást profesionálního golfu, ale už se o nich

tolik nemluví. Nejčastěji jsem slyšela: musíš

hrát dobře golf, dobře se kondičně připravit, srovnat si hlavu, pak nějaký ten rozhovor, doletíš na turnaj, odehraješ ho. Samozřejmě platí, že golf je ta nejdůležitější

součást, ale celek tvoří všechny jmenované a neméně důležité segmenty.

Proto je asi velice důležité mít

kolem sebe tým lidí, kteří zajistí

vše potřebné, a na vás zůstane to

hlavní, tedy hraní golfu.

Rozhodně ano. Jsem šťastná, že mám

k sobě Kubu. Jinak bych tohle všechno

kolem sebe nedokázala zvládnout na takové úrovni, a ani tak rychle. Na začátku

byla podpora mých rodičů, které už během amatérské kariéry doplnil Kuba. Začali jsme se připravovat na přestup mezi

profesionálky, a i díky tomu jsem se cítila

připravená. V podstatě to byl jen plynulý

přesun. Nebyl to nějaký skok.

Takže dnešní tým tvoří rodiče

a Jakub?

Rodiče to je mnohem víc osobní. Během studia v Americe jsem od nich byla

daleko, takže jsem ráda, že jsem zase

zpátky a mohu si rodinu užívat a na chvíli

odběhnout od golfu. I když s taťkou se

stejně bavíme rádi hodně o golfu. Kuba

je mou velkou oporou. Jsem ale zpátky

doma i u svého trenéra Pavla Niče mladšího a znovu jsme navázali spolupráci

s kondičním trenérem Milanem Mojžíšem.

(po chvíli váhání…) Jestli mě to v něčem

utvrzuje, to nevím, ale přála bych si to.

Utvrdilo mě to v tom, že jsem schopná

kartu na LET uhrát. Q-school byla obrovská zkušenost, i když jsme do toho

od začátku v podstatě šli s tím, že pokud nám neudělí nějakou výjimku, tak

kartu nebudu moct přijmout. Trochu

jsme doufali, že výjimku dostanu, ale nestalo se tak. Už tam jsem viděla, že jsem

schopná s hráčkami té úrovně hrát. I pod

tím tlakem dostat se skrz síto, které není

až tak propustné. Obrovská škola byla

i LETAS. Naučila jsem se tam, jak cestovat

a hrát na tour, byť je to o maličko menší

formát než LET.

Nehlodá vám teď v hlavě červíček,

že jste si nasadila laťku hodně vysoko a všechny překážky zvládla

suverénně. Jste připravená i na to,

že to na LET nepůjde až tak hladce

a skvěle?

Určitě jsem připravená na to, že tam bude

prostředí mnohem víc konkurenční. Vím

to i podle toho, že už jsem pár turnajů LET

hrála. Letos třeba v Berouně a v Německu.

Určitě přijdou okamžiky, kdy neudělám

cuty, ale pokud budeme systematicky pracovat tak, jak pracujeme, a zlepšovat se,

myslím, že mám šanci obstát.

Vyberte jednu věc, schopnost či

vlastnost, o kterou jste mohla v sezoně vždycky opřít?

Myslím, že to byla víra v mé schopnosti

a tím pádem trpělivost. Mívám občas

pomalejší starty, ale i tak jsem věřila dál,

že to ve mně je a že to přijde v dalším

Určitě přijdou okamžiky, kdy neudělám cuty, ale pokud

budeme systematicky pracovat tak, jak pracujeme,

a zlepšovat se, myslím, že mám šanci obstát.

Zkuste specifikovat roli Jakuba

Mejzlíka?

Jakub je manažer, caddie, mediální podpora, tiskový mluvčí. Takže je takový multifunkční. (smích)

Kartu na LET jste vlastně získala

dvakrát. Na konci roku jste zvládla

Q-school, ale zůstala amatérkou,

teď při druhém pokusu znovu hned

na poprvé. Utvrzuje vás to v tom, že

jste na „první ligu“ připravená?

40 | GOLF

průběhu kola a turnaje. A většinou taky

přišlo. O to jsem se mohla opřít. Věděla

jsem, že když zůstanu v klidu a budu věřit

ve své schopnosti, že to dopadne dobře.

Jestli se nepletu, tak tahle vlastnost

vás provázela i během Q-school. Ani

tam se vám začátek ani trochu nepovedl. Mnozí by se tím „odstřelili“

z turnaje…

Málem jsem tam ani neprošla do závěrečných kol kvalifikace. Začala jsem fakt

hrozně, ale nakonec jsem to zvládla

a kartu získala. Jo, ano, myslím, že máte

pravdu.

A je něco, na čem budete usilovně

pracovat, než vypukne nová sezona?

Pro mě bude fajn, až si všechno sedne.

Je to dané i tím, že jsem mezi profesionálky nastoupila v půlce sezony

a všechno bylo tak trochu narychlo.

Takže budeme pracovat na tom, aby si

všechno sedlo. Platí to i pro partnerské

vztahy. Když všechny tyhle věci dáme do

kupy a budeme vědět, co a jak, myslím,

že to přinese i klid do hry.

Jak náročné je finančně si zajistit sezonu, abyste především do začátku

měla tzv. krytá záda?

Těžké to je. Nejdřív nám to trochu ztížil covid, takže řada firem a partnerů se

z toho ještě do dneška zotavuje nebo

zkrouhli marketing. Ani teď není situace

nejlepší. Podmínky nejsou ideální. To, co

nám moc pomohlo, to byla letošní sezona

a moje výsledky, které se dobře prodávají. A podle toho určitě sestavíme nějaký

budget na sezonu.

Máte představu, jaký bude? Ještě

před pár lety se dal rok na Challenge Tour odehrát za milion korun.

To už asi neplatí?

To ví mnohem líp Kuba. A taky ví, co

bych měla říkat. (smích) Ano je to o trochu víc. Povylezlo to. Navíc na LET je

hodně cestování, jsou tam i turnaje

v Austrálii, Asii a Americe, takže si myslím, že se rozpočet pohybuje kolem

dvou a půl až tří milionů.

Jak se hraje obrazně řečeno s takovým břemenem na zádech, když

víte, že musíte?

V tomhle směru jsem opravdu šťastná

za Kubu. A budu to omílat asi pořád dokola. Nastavili jsme si to tak, abych mohla

v klidu hrát. Ne bezstarostně. Chce, abych

věděla o všech těchto věcech, ale abych

díky navázané spolupráci s partnery

mohla podávat ty nejlepší výkony, kterých

jsem schopná. I díky tomu, že mám čistou hlavu. Vím o tom, jsem toho součástí,

ale nemusím si při hře říkat: ježíš, když

nedám teď tenhle pat, tak nepojedu na

příští turnaj. Tohle nehrozí.