Page 94
ROZHOVOR | Jakub Važanský
92
|
GOLF
ana jaře je zase vytáhne. Můžou sice
chodit vzimě na simulátor, ale většinou
jsou nastavení tak, že vzimě se lyžuje
nebo hraje hokej. Těch třicet procent, co
chodí dál, to jsou golfisti, co chtějí hrát
azlepšovat se.
Vy jste mezi golfovými trenéry tak
trochu úkaz, protože vaše další zá
-
liby jsou také docela zajímavé. Za-
čnu tím, že jezdíte automobilové
soutěže…
Přesněji řečeno autokros. Jezdím vces
-
tovním autě, tzv.plechovce.
Jak jste se kzávodění vautech
dostal?
Může to znít zvláštně, ale pro mě to je
proti golfu relax, změna prostředí. Prostě
úplně něco jiného. Motorsport jsem měl
vždycky rád aodjakživa mě lákal. Jenže
to bylo naprosto nedostupné afinančně
nemyslitelné. Iproto jsem začal hledat
nějakou levnější verzi motorsportu, tu
nejlevnější, což je právě autokros na té
-
hle hobby úrovni. Závody, které jezdím,
se jmenují „poslední jízda“. Původně to
bylo myšlené tak, že člověk vezme auto,
které je určené klikvidaci, aže při tom
závodě dojde ikfaktické likvidaci. Po
-
stupem času si ale jezdci začali svá auta
upravovat. Bylo jim líto peněz ačasu,
které do toho vrazili, atak si auta nechá
-
vají ajezdí vnic víc závodů.
Takže zposlední jízdy vznikl seriál
posledních jízd, které ani zdaleka
nejsou poslední…
Přesně tak. Už se jezdí podle mě tak
patnáctý ročník ajá sám jezdím šestou
sezonu.
Co prožívá člověk, když si poprvé
sedne za volant takového auta
vzávodě?
Byly to takové hodně smíšené pocity.
Když se poprvé připoutáte do sedačky,
nasadíte helmu, přijedete na start, tak
hlavou běží itakové to: mám jet, ne
-
mám jet, co když se něco stane… Za
mě je to nejen nejdostupnější závodění
vautě, ale inejbezpečnější, protože
jezdíme na uzavřených tratích. Samo
-
zřejmě se můžete otočit na střechu, ale
mám bezpečnostní rám, sedačku, šesti
-
bodové pásy, anavíc nedosahujeme tak
vysokých rychlostí, aby se něco stalo.
Samozřejmě se to stát může, ale prav
-
děpodobnost je menší. Pocity to jsou
zvláštní, ale všechno opadne, když se na
startu rozsvítí zelené světlo.
Vylepšujete své jezdecké umění?
Musím říct, že paradoxně nejúspěšnější
byla moje první sezona, kdy jsem skončil
na čtvrtém místě. Ale co se týče jezdec
-
kého umění, myslím, že je to lepší než na
začátku, ikdyž prostor pro trénink není
ajezdím jenom závody. Za rok odjedu
tak čtyři až pět závodů.
Zmínil jste, že je to pro vás relax.
Včem?
Dává mi to energii, kterou na golfu ne
-
můžu dostat. Apak iventil, kjejímu
vypuštění.
Vgolfu jste měl nějaké ambice, co
vzávodění?
Nemám žádné, protože kdyby ano, tak
by to stálo hrozně moc peněz. To, co
vydělám na golfu, by na to rozhodně
nestačilo.
Tak se sdovolením podíváme na
vaší další aktivitu. Včely. Přijde mi,
že odtrénujete golf, upustíte adre
-
nalin vautě apoté se uklidníte
uvčel…
Můj zájem ovčelaření vznikl tak, že jsme
se sjedním původně klientem aposléze
kamarádem bavili otom, že bychom
měli přírodě něco vrátit. Aon řekl: hele,
co třeba včely? Ašli jsme do toho. Zatím
máme tři včelstva, tři úly amám pocit,
že se to bude rozrůstat. Ikdyž na první
várku medu ještě čekáme. Ale baví mě to.
Co obavy ze žihadla?
Mám včelařský oblek, což riziko, že do
-
stanu žihadlo, omezuje, ale stejně úplně
neochrání. Už jsem dvě dostal, nepřišla
žádná alergická reakce, neotekl jsem,
takže jsem si řekl, dobrý, včely můžeme
mít. Ale netestoval jsem to tím, že bych
vrazil ruku do úlu… (smích) Je hezké vidět,
když úl otevřete akontrolujete rámeček,
jak celý proces probíhá ajak to má pří
-
roda zmáknuté. Když mám čas, vezmu
židli asleduju, jak včely nalétávají aco se
děje. Je to relax trochu jiného typu.
Abychom byli úplní, skočím kakti
-
vitě číslo čtyři. Týká se opět trenér-
ství, ale vjiném sportu. Váš syn se
Zastávám názor, že na to, aby si člověk golf dokázal
užít, se ho naučí hrát každý. Za celých patnáct let
se mi stalo tak dvakrát, že zájemce začal a chtěl
hrát golf, ale prostě to nešlo. Ale spíš proto, že
nebyl sám úplně přesvědčený, že golf hrát chce.
STRUČNÁ VIZITKA
JAKUB VAŽANSKÝ A GOLF STRUČNĚ
Nejlepší výsledek?
To bylo 73 ran ve Waidhofenu vprvní nebo druhé
sezoně u profíků. To hřiště už bohužel neexistuje.
Bylo příjemné. Škoda.
Hole-in-one?
Akorát na simulátoru. Reálně na něj stále čekám.
Myslím, že jestli ho zahraju, tak půjdu sám a nikdo
ho neuvidí.
Nejoblíbenější hřiště?
Samozřejmě Loreta Pyšely.
Vysněné hřiště?
Hodně se mi líbí hřiště ve Skotsku. Byli jsme
tam sklienty, ale nehráli jsme slavná Old Course
vSt.Andrews. Tak asi to.
Vysněný flight?
O tom jsem vlastně nikdy nepřemýšlel. Srodinou
askamarády.
Na Jakuba můžete narazit
ina autokrosových závodech.