GOLF

Časopis Golf vychází od roku 1993, nyní v nákladu 12 000 kusů. Zaměřuje se na informace o domácím i světovém golfu, reportáže, rozhovory a profily, testy vybavení, informace o novinkách a cestování za golfem. Spolupracuje s prestižním britským titulem Golf Monthly a je smluvním partnerem české Profesionální golfové asociace.

Page 96

ROZHOVOR | Jakub Važanský

94

|

GOLF

dal na hokej avy jste si přibral tré-

nování hokeje.

Když Matějovi byly čtyři roky, hrál si

sgolfovou holí jako shokejkou. Byli

jsme na náboru vBenešově azkusili

jsme hokej. Vypadalo to, že by ho to

mohlo bavit, ale bruslařsky na tom ne

-

byl nejlépe, tak jsme si řekli, že to nebu-

deme lámat přes koleno. Chtěl ale brus-

lit, atak jsme spolu chodili na bruslení

pro veřejnost, tam mu nevadilo, že zpo

-

čátku pořád padá. Když mu bylo šest,

tak mi řekl, že by to chtěl znovu zkusit.

Tím, že bruslil se mnou, se cítil líp aza

-

čal chodit na tréninky. Na jednom tré-

ninku jsem viděl, že je tam trenér sám

na dvacet dětí, tak jsem se mu nabídl,

že bych mu mohl nárazově pomáhat.

Řekl fajn, jestli se udržíte na bruslích.

Přišel jsem na jeden trénink, astalo se

ztoho pravidlo.

Ajak vypadalo pokračování?

Oslovil mě Vašek Eisselt, který hrával za

Spartu aznáme se izgolfu, že bude

trénovat druhou třídu ajestli bych mu

nechtěl dělat asistenta. Neuváženě jsem

řekl, že ano. Ale pravda je, že mě práce

sdětmi moc baví. Atak trochu jsem se

vrátil ktomu, sčím jsem sám jako dítě

začínal. Vztah khokeji mám pořád, dá se

říct, že láska kněmu přetrvala. Přihlásil

jsem se do kurzu na trenérskou licenci C

aje to pro mě další nová výzva. Tak tro

-

chu jsem napodobil svého tátu. Ten, když

kdysi trénoval přípravku, tak to šel dělat

na rok, maximálně dva, azůstal tam dva

-

náct let. Takže mám trenérský vzor.

Jak teď dělíte své priority mezi

všechny své záliby?

Tak golf je samozřejmě tím hlavním, tou

hlavní činností.

Co na to manželka azbytek rodiny?

Mám obrovské zastání vmanželce. Tím,

že trénuji isyna Matěje, tak je snazší vše

skloubit sprogramem rodiny. Ale hlavní

je, že manželka všechny mé koníčky sdílí

se mnou. Jezdí na závody aut se mnou,

připraví občerstvení, mám tam už svoje

známé, partu lidí. Khokeji nikdy neměla

vztah, ale teď ho začala víc sledovat

azačala tím trochu žít. Tak trochu jsem

ji navezl do toho, že bude dělat vedoucí

týmu. Pro komunikaci srodiči apo

-

dobně. To jen tak každý nemá. Pro mě je

to obrovské plus.

Vrátím se ještě ke golfu. Jak často si

vy sám zahrajete?

Strašně málo. Abych se tu atam dostal

na jiné hřiště než Loreta, začal jsem hrát

Teaching Tour. Je výhoda, že jsou to jed

-

nodenní turnaje ahraje se často kolem

Prahy. Pro mě ideální formát. Není to ni

-

jak daleko, je to vpondělí, vden, kdy ne-

máme dětskou akademii. Takže jednou

za měsíc jedno pondělí si jedu zahrát.

Ale abych sám ještě trénoval, na to mi

čas nezbývá.

Za rozhovor děkuje Alois Žatkuliak

Foto: Archiv Jakuba Važanského

Když se poprvé připoutáte do sedačky, nasadíte

helmu, přijedete na start, tak hlavou běží i takové

to: mám jet, nemám jet, co když se něco stane…

Za mě je to nejen nejdostupnější závodění vautě,

ale i nejbezpečnější, protože jezdíme na

uzavřených tratích.

K hokeji se vrátil díky synovi. Zcela náhodou se Jakub dostal i ke včelaření.