INSTRUKCE | Golf a spánek
Skřivánci a sovy v golfu
Jak hrát lépe díky spánkovému chronotypu
Když jsem v dětství začínal v potu tváře studovat angličtinu, vtloukal mi učitel do
hlavy pořekadlo: Early to bed and early to rise makes a man healthy, wealthy and
wise. Chodit brzy do postele a brzy vstávat činí muže zdravým, bohatým a moudrým. Později jsem zjistil, že tento výrok se připisuje americkému státníkovi a vynálezci Benjaminu Franklinovi.
Text: Ondřej Kašina
Mám k němu velký obdiv, ale v Čechách
se na druhou stranu na adresu „skřivánků“
říká, že „ptáci jsou po ránu rozespalí
a zblblí“. Kde je tedy pravda? Mají skřivani
nějaké přednosti ve srovnání se sovami?
Skutečně se rodíme s různými spánkovými hodinami? A jak naše genetická pří-
jejich přežití. Sama skutečnost, že jsou naprogramováni k nutnému spánku na úkor
shánění obživy a obrany, dokazuje nezvratně, že se jedná o potřebu vitální.
Vědecké studie prokázaly, že existují
vztahy mezi objektivním dostatkem a ne-
Problém nastává v situaci, kdy jsou jedinci
s vyhraněným chronotypem nuceni vstávat v době,
kdy na to není jejich tělo připraveno. Odborně se
tento fenomén nazývá sociální jet lag.
slušnost ke „skřivanům“ a „sovám“ ovlivňuje naše výkony v golfu?
Článek je věnován především rekreačním
golfistům, protože pracuje s předpokladem, že tato skupina golfistů si může volit hrací časy v závislosti na individuálním
spánkovém chronotypu. Ambiciózní amatéři a profesionálové musejí hrát tehdy,
kdy jim jsou přiděleny startovní časy
v turnajích.
CO JE NÁM SPOLEČNÉ
Věda říká, že průměrný člověk prospí
zhruba třetinu svého života. S naší skeptickou historickou zkušeností máme poněkud nedůvěru k průměrným datům na
základě povědomí, že když někdo sní dva
steaky a jiný nedostane žádný, pořád vychází v průměru jeden steak na osobu. Ale
budiž, mysleme jako obyvatelé rozvinutého
světa a věřme vědeckému statistickému
průměru.
Potřeba spánku je společným rysem všech
vyšších živočichů a je zcela nutná pro
W W W. C A S O P I S G O L F. C Z
dostatkem spánku, jež jsou společné pro
všechny lidské bytosti a ovlivňují jejich výkony v práci i ve sportu. Jinak řečeno, jak
skřivánci, tak i sovy reagují podobně na
extrémní nedostatek spánku.
Nedostatek spánku má navíc vliv i na
zvýšení takzvané inzulínové rezistence –
tkáně se stávají méně citlivé na hormon
inzulin. Tělo zpomalí doplňování zásob
glykogenu, který je hlavním hnacím motorem při vytrvalostní zátěži. (A golf je o vytrvalosti!) Už dlouho se ví, že nevyspalí lidé
dosahují mnohem horších výsledků také
v testech inteligence, paměti, pozornosti
a rychlosti reakce. (V golfu je nedostatkem
spánku zvláště postižena jemná motorika.)
Důležitá však není jen celková délka
spánku, ale jeho kvalita – právě ta je zodpovědná za syntézu růstového hormonu,
který zase ovlivňuje výstavbu svalové
tkáně. Je nejvíce vylučován během hlubokého a nepřerušovaného spánku.
Vědci například dokázali, že pokud budou sportovce budit každých 90 minut,
Potřeba spát se u různých lidí výrazně liší. Zatímco
bývalé britské premiérce Margaret Thatcherové si
stačilo zdřímnout čtyři hodiny za noc, Albert
Einstein musel prospat jedenáct hodin.
Výzkumy dokazují, že nedostatek spánku
jednoznačně ovlivňuje sportovní výkon.
Eve Van Cauterová z univerzity v Chicagu například uskutečnila experiment
se skupinou mladých mužů. Každý z nich
postupně absolvoval spánek o různé
délce – 4–12 hodin. V průběhu šesti
nocí, kdy mladíci spali v průměru 4 hodiny, u nich značně poklesla účinnost
metabolismu glukózy, a to až o závratných 40 %. To vede ke zhoršenému využívání energie při zátěži a tím pádem
i k poklesu výkonnosti.
oprava poškozených svalových vláken se
prakticky zastaví. Naopak pokud sportovec přidá hodinku spánku navíc, má to
na jeho svalová vlákna pozitivní vliv. Platí
jednoznačné pravidlo: Čím větší zátěž během dne absolvujete, tím déle byste měli
ve spánku odpočívat.
Akutní nedostatek spánku tedy jednoznačně poškodí výkon jakéhokoliv
sportovce, bez ohledu na to, zda se
geneticky řadí ke skřivánům, či sovám.
Zapomeňte na oblíbené heroické fámy
29