GOLF

Časopis Golf vychází od roku 1993, nyní v nákladu 12 000 kusů. Zaměřuje se na informace o domácím i světovém golfu, reportáže, rozhovory a profily, testy vybavení, informace o novinkách a cestování za golfem. Spolupracuje s prestižním britským titulem Golf Monthly a je smluvním partnerem české Profesionální golfové asociace.

Page 31

INSTRUKCE | Golf a spánek

WWW.CASOPISGOLF.CZ

29

Mám k němu velký obdiv, ale v Čechách

se na druhou stranu na adresu „skřivánků“

říká, že „ptáci jsou po ránu rozespalí

a zblblí“. Kde je tedy pravda? Mají skřivani

nějaké přednosti ve srovnání se sovami?

Skutečně se rodíme s různými spánko-

vými hodinami? A jak naše genetická pří-

slušnost ke „skřivanům“ a „sovám“ ovliv-

ňuje naše výkony v golfu?

Článek je věnován především rekreačním

golfi stům, protože pracuje s předpokla-

dem, že tato skupina golfi stů si může vo-

lit hrací časy v závislosti na individuálním

spánkovém chronotypu. Ambiciózní ama-

téři a profesionálové musejí hrát tehdy,

kdy jim jsou přiděleny startovní časy

v turnajích.

CO JE NÁM SPOLEČNÉ

Věda říká, že průměrný člověk prospí

zhruba třetinu svého života. S naší skep-

tickou historickou zkušeností máme po-

někud nedůvěru k průměrným datům na

základě povědomí, že když někdo sní dva

steaky a jiný nedostane žádný, pořád vy-

chází v průměru jeden steak na osobu. Ale

budiž, mysleme jako obyvatelé rozvinutého

světa a věřme vědeckému statistickému

průměru.

Potřeba spánku je společným rysem všech

vyšších živočichů a je zcela nutná pro

jejich přežití. Sama skutečnost, že jsou na-

programováni k nutnému spánku na úkor

shánění obživy a obrany, dokazuje ne-

zvratně, že se jedná o potřebu vitální.

Vědecké studie prokázaly, že existují

vztahy mezi objektivním dostatkem a ne-

dostatkem spánku, jež jsou společné pro

všechny lidské bytosti a ovlivňují jejich vý-

kony v práci i ve sportu. Jinak řečeno, jak

skřivánci, tak i sovy reagují podobně na

extrémní nedostatek spánku.

Výzkumy dokazují, že nedostatek spánku

jednoznačně ovlivňuje sportovní výkon.

Eve Van Cauterová z univerzity v Chi-

cagu například uskutečnila experiment

se skupinou mladých mužů. Každý z nich

postupně absolvoval spánek o různé

délce – 4–12 hodin. V průběhu šesti

nocí, kdy mladíci spali v průměru 4 ho-

diny, u nich značně poklesla účinnost

metabolismu glukózy, a to až o závrat-

ných 40 %. To vede ke zhoršenému vy-

užívání energie při zátěži a tím pádem

i k poklesu výkonnosti.

Nedostatek spánku má navíc vliv i na

zvýšení takzvané inzulínové rezistence –

tkáně se stávají méně citlivé na hormon

inzulin. Tělo zpomalí doplňování zásob

glykogenu, který je hlavním hnacím moto-

rem při vytrvalostní zátěži. (A golf je o vy-

trvalosti!) Už dlouho se ví, že nevyspalí lidé

dosahují mnohem horších výsledků také

v testech inteligence, paměti, pozornosti

a rychlosti reakce. (V golfu je nedostatkem

spánku zvláště postižena jemná motorika.)

Důležitá však není jen celková délka

spánku, ale jeho kvalita – právě ta je zod-

povědná za syntézu růstového hormonu,

který zase ovlivňuje výstavbu svalové

tkáně. Je nejvíce vylučován během hlubo-

kého a nepřerušovaného spánku.

Vědci například dokázali, že pokud bu-

dou sportovce budit každých 90 minut,

oprava poškozených svalových vláken se

prakticky zastaví. Naopak pokud sporto-

vec přidá hodinku spánku navíc, má to

na jeho svalová vlákna pozitivní vliv. Platí

jednoznačné pravidlo: Čím větší zátěž bě-

hem dne absolvujete, tím déle byste měli

ve spánku odpočívat.

Akutní nedostatek spánku tedy jed-

noznačně poškodí výkon jakéhokoliv

sportovce, bez ohledu na to, zda se

geneticky řadí ke skřivánům, či sovám.

Zapomeňte na oblíbené heroické fámy

Skřivánci a sovy v golfu

Jak hrát lépe díky spánkovému chronotypu

Když jsem v dětství začínal v potu tváře studovat angličtinu, vtloukal mi učitel do

hlavy pořekadlo: Early to bed and early to rise makes a man healthy, wealthy and

wise. Chodit brzy do postele a brzy vstávat činí muže zdravým, bohatým a moud-

rým. Později jsem zjistil, že tento výrok se připisuje americkému státníkovi a vynález-

ci Benjaminu Franklinovi.

Text: Ondřej Kašina

Problém nastává v situaci, kdy jsou jedinci

s vyhraněným chronotypem nuceni vstávat v době,

kdy na to není jejich tělo připraveno. Odborně se

tento fenomén nazývá sociální jet lag.

Potřeba spát se u různých lidí výrazně liší. Zatímco

bývalé britské premiérce Margaret Thatcherové si

stačilo zdřímnout čtyři hodiny za noc, Albert

Einstein musel prospat jedenáct hodin.