INSTRUKCE | Golf a spánek
jeho slavnějšího krajana Nicka Littlehalese,
který je momentálně nejuznávanějším
sportovním spánkovým koučem ve světě.
Radí například slavným fotbalovým týmům Manchester United a Real Madrid.
Barrett se snaží dále rozpracovat tyto
techniky. Je přesvědčen, že respektování
spánkových chronotypů zásadně ovlivňuje
lidskou motoriku během sportovních výkonů. Například cituje zkušenost bývalého
trenéra švýcarské ženské reprezentace ve
sjezdovém lyžování Gustava Chableho.
Ten byl přesvědčen, že ony setiny sekundy rozhodující o vítězstvích závisejí na
dostatku a kvalitě spánku a na respektování cirkadiánních preferencí.
Barrett popisuje příklady golfistů, které
vídá po ránu na prvním odpališti, a konstatuje, že většina z těch, co začínají hru
brzy po ránu, je ve zjevné nepohodě
zdřímnout čtyři hodiny za noc, Albert Einstein musel prospat jedenáct hodin.
KONEC VÍRY V NADŘAZENOST
SKŘIVANŮ
Další vědecké studie skoncovaly s pověrou, že skřivánci jsou výkonnější a úspěšnější. Tento politicky korektní konstrukt
se ukázal z hlediska vědy a statistiky jako
falešný. Například vědecká práce pod
názvem „Skřivánci a sovy – zdraví, bohatství a moudrost“ (C. Gale, Ch. Martyn,
Southhampton University) postavila na
hlavu pravidlo Benjamina Franklina zmíněné v úvodu.
Široký sociálně psychologický výzkum,
který uskutečnili vědci z britské Southhampton University, ukázal, že sovy jsou
v životě statisticky úspěšnější v materiální oblasti. Skřivánci v porovnání se sovami nevynikají ani žádným pozitivním
Jsem přesvědčen, že ve skutečnosti se většina z nás
rodí s předpokladem spíše nevyhraněného
chronotypu. Až pod tlakem společnosti
a vzdělávacího systému se většina nevyhraněných
raději přidá k politicky korektnímu „skřivanismu“.
psychické i fyzické. Jsou nedostatečně
probuzení a ztuhlí. Proto doporučuje, aby
si golfisté dopřáli dostatek času mezi probuzením a hrou.
Vědecké výzkumy prokázaly, že příslušnost ke skřivánkům a sovám je dána objektivně kombinací hormonů v našem
těle. Významná byla v tomto směru studie zveřejněna v roce 2013 v odborném
časopise Molecular Psychiatry. Výzkumu
se zúčastnilo 10 000 lidí z Orknejí, Nizozemska, Itálie, Estonska a Německa.
Všichni si měli zaznamenávat, jak spí během dnů, kdy mají volno a nemusejí vstávat do práce. Zároveň autorům studie
z mnichovské univerzity Ludvíka Maxmiliána a Edinburské univerzity poskytli vzorek krve k analýze DNA.
Když vědci výsledky analýzy DNA porovnali se záznamy o spánku, zjistili, že
lidé, kteří mají variace genu ABCC9, potřebují spát déle než průměrných osm
hodin. Nositelem genu „spáčů“ je pětina
Evropanů. Potřeba spát se u různých lidí
výrazně liší. Zatímco bývalé britské premiérce Margaret Thatcherové si stačilo
32 | GOLF
rozdílem v oblasti zdraví.
Psycholog R. D. Roberts z University of
Sydney uskutečnil testy inteligence zaměřené na porovnání výkonnosti dvou
odlišných spánkových chronotypů – skřivanů a sov. Výsledky prokázaly lepší výkonnost sov jak z hlediska rychlosti, tak
i v oblasti kognitivní a paměťové.
Baseballový klub San Francisco Giants
uskutečnil experiment zaměřený na
úspěšnost odpalů hráčů baseballu v závislosti na jejich chronotypech. Sovy byly
celkově v průměru úspěšnější. Jejich převaha byla ještě zřejmější v zápasech, které
se odehrávaly v pozdějších večerních hodinách, v komfortní zóně jejich aktivity.
Vždycky jsem se poněkud s podezřením
díval na zvyk naší země vstávat ještě před
skřivany. Někteří historici tvrdí, že ten divný
zvyk nám zůstal z dob říše Rakousko-Uherské, jejíž dlouholetý monarcha František Josef trpěl chronickou nespavostí a svolával si
kabinet na pátou hodinu ranní.
Vědecké výzkumy přinášejí stále více informací o tom, že skřivani nejsou výkonnější a že příliš časné zahájení ranní aktivity, které nedá organismu dost času na
potřebnou aktivaci, je kontraproduktivní.
Příliš brzy po ránu se špatně hraje golf
i pracuje. Povětšině při tom jak skřivani, tak
i sovy vypadají spíše jako „vyorané myši“
JAK SE PŘIZPŮSOBIT SVÉMU
CHRONOTYPU V GOLFU
Použiji sám sebe jako pokusný vzorek. Patřím k typům spíše nevyhraněným z hlediska spánkových chronotypů, a proto
mohu být dobrým pokusným materiálem.
I když jsem neutrální chronotyp, vybavilo
mne genetické dědictví spolu se sociálními
a historickými formativními vlivy nadprůměrně vysokou pracovní etikou a značnou
mírou zodpovědnosti. Pod vlivem těchto
vlastností jsem se po celý život až dosud
choval jako příkladný skřivan, pokud jde
o vstávání a docházku do pracovního procesu. Ale ve sportu – a v golfu zvláště –
tato politicky korektní přetvářka nefunguje.
Za 37 let golfu mám značné množství
velmi živých vzpomínek na to, jak mizerně
se mi vedlo v turnajích, kde bylo nutné,
abych startoval brzy ráno. Vždy jsem připomínal ony mátožné a dosud ztuhlé
zombie, které popisuje trenér Barrett.
Nesnáším ranní chlad, ranní vlhkost trávy.
Nemám rád situace, v nichž v rozporu
s vědeckými objevy musím jít na první odpaliště méně než tři nebo čtyři hodiny po
probuzení.
Nejhorší to se mnou vždy bylo v opravdu
chladných dnech, kdy jsem navíc viděl po
většinu času míček rozmazaně, jakoby
chlad časného rána nedovoloval mým
očím zaostřit na míček ani na cíl.
Před časem jsem pro časopis GOLF napsal
článek o levácích v golfu. Na základě podrobného studia různých podkladů a vědeckých studií jsem tehdy došel k závěru,
že podíl vyhraněných praváků a leváků
po narození je podstatně menší, než se
obecně věří. Ve skutečnosti je daleko více
rozšířena mezi dětmi v raném stadiu jejich
života ambidextrie či ambilateralita. Jinak
řečeno: většina lidí se rodí s předpokladem
být buďto levák, nebo pravák. Až pod tlakem společnosti a vzdělávacího systému
se významná část potenciálních leváků raději donutí být praváky.
Vidím velmi zajímavou paralelu mezi tímto
jevem a složením skupin lidí podle spánkových chronotypů. Jsem přesvědčen,
že ve skutečnosti se většina z nás rodí