ROZHOVOR | Jan Cafourek
něj mohl stoprocentně spolehnout. Měl
jsem manažera, který mi pomohl v začátku, ale pak jsem se potřeboval posunout dál a spolupráce už nefungovala.
Hledal jsem dál, potkal jsem spoustu lidí,
kteří mi říkali, že to dělám špatně, ale
jak to dělat dobře, to říct nedokázali.
Jo, takových chytráků jsem potkal dost.
Teď si to dělám sám, jak nejlépe umím.
Musím tomu věnovat hodně času, ale
zároveň mi to přinese mnohem víc klidu
i financí do sezony. Zbavil jsem se pochybností, jestli ty peníze na sezonu vů-
a bylo potřeba zaplatit členství, aniž byl
zveřejněný kalendář turnajů. Takže šlo
trochu o risk. Ale později jsem poznal lidi,
kteří to organizují, všechno fungovalo,
jak mělo. Je to zajímavá cesta, jak hrát
a přivydělat si nějakou korunu přes zimu.
Ještě by se mělo odehrát sedm turnajů
do konce dubna.
Takže počítáte s návratem do Saúdské Arábie?
Nebude se hrát jen tam. Hraje se například i v Egyptě nebo v Dubaji. Určitě ně-
Nevím, kdy přesně se uzavírá olympijská
kvalifikace, ale myslím, že k účasti by mohlo stačit
být někde pod 400. Tak to myslím bylo při
posledních hrách v Tokiu. Start v Paříži je pro mě
velké přání, motivace i výzva.
bec budu mít, jestli je manažer sežene.
Vím, na čem jsem a s čím mohu v sezoně pracovat.
jaké turnaje MENA Tour odehraju. Počítám
tak se čtyřmi. I proto, že Pro Golf Tour začne až druhý týden v březnu.
Přesto, není to hendikep? Měl byste
mít hlavu čistou, zaměřit se jen na
golf, a ne na shánění peněz.
Samozřejmě to není ideální varianta, ale
realita je jiná. Dělám to tak, jak nejlépe
umím. V tuhle chvíli je to cesta, kterou
jdu, a nehodlám na tom nic měnit.
Nakolik je pro vás zajímavé, že se
MENA Tour spojila s LIV Golf, sérií,
která způsobila na světové golfové
scéně doslova zemětřesení?
Vím o tom, ale žádné oficiální informace
k tomuhle spojení jsme nedostali. Nicméně mluví se o tom, že by třeba vítěz
mohl dostat nějakou kartu. Nic ovšem
není definitivní ani oficiální.
Nezaslechnete tu a tam také hlasy,
že už je vám 34 let a že je třeba se
poohlédnout spíš po něčem jiném?
Ať si každý říká, co chce. Je to můj život
a já si s ním můžu dělat, co chci. Navíc
v golfu není věk až tak rozhodující jako
v jiných sportech. Jediné, s čím je potřeba
se srovnat, je skutečnost, že jste pořád na
cestách. A jinak to dávají kluci, kterým je
25 let, jinak hráči v mém věku. Ale když je
chuť, tak proč ne.
Hrajete na Pro Golf Tour, občas na
pozvání Challenge Tour. Na konci
roku jste si ale vyzkoušel i další
cestu, kterou byla MENA Tour v Saúdské Arábii. A hned jste se tam
blýskl třetím místem. Je to pro vás
další rozšíření herních možností?
Je to především zajímavá tour a jsem
rád, že jsem se tam vydal a vyzkoušel ji.
I když zpočátku jsem trochu pochyboval, protože jsme neměli dost informací
22 | GOLF
Nabízí se ale zajímavý pohled na
žebříček Order of Merit MENA Tour.
Hemží se to v něm zajímavými jmény.
Po čtyřech turnajích vládl Brooks Koepka, vy jste figuroval na 53. místě,
jen sedm příček za Martinem Kaymerem. Asi příjemný pocit, ne?
Což o to, pocit to je příjemný, jen v těch
uhraných penězích byl trochu rozdíl. Je
to docela vtipné. Ty dva turnaje, na kterých hráli i ti nejlepší světoví golfisté, měly
takové prize money, že ani toho nejhoršího hráče LIV Golf nemůže dostihnout
ten nejlepší z MENA Tour, i kdyby vyhrál
všechny turnaje. Ani tak by neměl nárok.
Nicméně, může i šance zahrát si
s těmi nejlepšími být tou motivací
hrát MENA Tour?
Je to určitě lákavé. Ale můžu srovnávat
MENA Tour a Pro Golf Tour. Úrovní jsou si
dost podobné, když to však srovnám ekonomicky, tak Pro Golf Tour jasně ztrácí.
Tady za 50 dolarů můžete vyhrát 12 tisíc
dolarů, zatímco na Pro Golf Tour za 250
euro můžete vyhrát 5 000 euro. Matematika je prostě neúprosná. Na druhou
stranu – ohromnou devízou Pro Golf Tour
je, že z ní můžete někam postoupit, což
z MENA Tour ne. Zatím.
S dovolením poněkud odbočím od
golfu. Když jste hrál loni na Czech
Masters, měl jste u svého jména klubovou příslušnost Bordel z lesa. Můžete to vysvětlit?
To vzniklo spíš z hecu. Na začátku sezony
jsem musel vyplňovat nějaké hráčské papíry a byla tam klubová příslušnost. Někdo tam píše své sponzory a vlastně tam
člověk může napsat, co chce. Tak mě napadlo napsat tam Bordel z lesa, což je taková moje aktivita, a řekl jsem si, že tím ji
třeba o trochu víc dostanu do povědomí
veřejnosti. Myslím, že to byl dobrý tah.
Dost lidí si toho všimlo.
Jak vás to napadlo?
To už trvá dlouho. Chodím rád do přírody, do lesa. Sám, s rodinou. Máme to
rádi. A vždycky platilo, že když něco do
lesa přinesu, tak to taky donesu zpátky.
A že když v lese vidím nepořádek, není
ostuda to uklidit. Snažili jsme se jít lidem,
a především dětem příkladem. Nosil jsem
to v hlavě dlouho a během covidu na to
bylo víc času. Vyráželi jsme do lesa s lidmi
stejného ražení jako já za úklidem častěji.
Financoval jsem to z vlastní kapsy, protože uložení odpadu do sběrného dvora
není nic levného, když na místě nemáte
bydliště, případně už jste tam v daném
měsíci byl.
A jak vznikl název Bordel z lesa?
Chtěl jsem téhle aktivitě dát nějakou
štábní kulturu a sehnat na to i nějaké
peníze, abych to nemusel platit ze
svého. Vymyslel jsem proto značku a dal
projektu název Bordel z lesa. Slovo bordel jsem zvol il záměrně, aby to bylo
trochu do očí bijící a zdůraznění toho
nepořádku. Založil jsem sdružení. Nechal jsem udělat i nějaké reklamní předměty, trička, lahve na pití a jejich prodejem se snažím financovat úklidové
akce. Nápadů v hlavě mám mnohem