DOMÁCÍ HŘIŠTĚ | Česká Lípa

otevírá výhled na Lužické hory. U greenu

čtyřky narazíte na nejnovější přírůstek na

hřišti, kterým je předloni postavený rybník. A protože byl sedmým v pořadí na

místním hřišti, nese název Neděle.

Osmnáctijamkové hřiště je dítkem Zuzany a Ivana Solfronkových.

elektrického vedení. Prostě zasazení

hřiště do krajiny je jednoznačně jedním

z trumfů českolipské osmnáctky.

neplatí pro řadu českých golfových hřišť.

Čtyřparová jednička není nikterak dlouhá,

vede z kopce, s lesem po celé pravé

Startovací jamky se v České Lípě opravdu povedly.

Dvojka je zajímavý dogleg doprava, kde záleží

především na vámi zvolené strategii, a trojka třípar

hraný z vyvýšeného odpaliště, kdy se před vámi

otevírá výhled na Lužické hory.

Tím dalším trumfem, který ocení každý

golfista, je to, že vše potřebné je tady

takříkajíc doslova na pětníku. Z parkoviště jen pár kroků do klubovny, a to už

míjíte putting i chipping greeny. Dalších

pár kroků, a jste na drivingu. Vybrat si

můžete, zda využijete kryté stání, nebo

zůstanete na trávě bez střechy nad hlavou. A samozřejmě jen pár dalších kroků

to máte na odpaliště jedničky. Nebo desítky. To proto, že se každá z obou devítek vrací zpět ke klubovně.

A co vás na nich čeká? Skoro by se chtělo

říct, že obě devítky mají podobný rukopis. Úvodní jamky nezastírají tak trochu

intimní charakter, jsou spíš technické a nijak extra dlouhé, ale poté vystoupíte do

otevřené krajiny a ke slovu se dostanou

i ranaři na delších jamkách. Návrat ke klubovně se opět nese ve znamení jamek vyžadujících spíš přesnost než délkové metry. V každém případě ale vše dohromady

vytváří celek, který ladí náramně.

Už zahajovací jamka dokáže naladit golfisty do příjemného módu, což rozhodně

66 | GOLF

straně ferveje. Z toho vyplývá, že rána,

která ulétne doprava, může přece jen

přivodit problémy, a tudíž se žádné příjemné naladění na zbylých sedmnáct jamek nemusí konat.

Startovací jamky se v České Lípě opravdu

povedly. Dvojka je zajímavý dogleg doprava, kde záleží především na vámi zvolené strategii, a trojka třípar hraný z vyvýšeného odpaliště, kdy se před vámi

Jamky v otevřené krajině využívají mnohem víc nabízeného prostoru. Jsou jako

stvořené pro ranaře. Některé doslova

vybízejí k tomu, abyste předvedli, jaký

„bomber“ z týčka ve vás dřímá. Výzvou

je i čtyřparová patnáctka, dogleg doprava, kde dlouzí hráči mohou útočit

rovnou na green, ale s rizikem, že svůj

míček utopí, nebo nenávratně ztratí ve

vysokém roughu. Kratším hráčům nezbývá než jít pokorně cestou vytyčenou

architektem. Počítat musíte i s tím, že

většina jamek má i zajímavé převýšení,

tak trochu je hrajete nahoru a dolů. Ale

nic extrémního.

Pestrou škálu možností nabízejí všechny

čtyři třípary. Od hodně dlouhých až

po krátké. Od čtrnáctky měřící z bílých

220 metrů (ze žlutých 176 metrů) až

po sedmnáctku dlouhou jen 112 metrů.

Ale pozor, nic snadného to přesto není,

protože tuhle jamku hrajete přes vodu.

Stejně jako v závěru první devítky tříparovou osmičku. Takže nutné jsou jistá ruka,

přesné oko a pevné nervy.

Po osmnácti jamkách není nic příjemnějšího, než se na chvíli posadit v místní

restauraci a završit golfový zážitek tím

kulinářským. Na terase se můžete nejen

ještě jednou pokochat parádními pohledy na okolní krajinu, ale především si

dát něco dobrého na zub. Místní restaurace toho nabízí víc než dost.

Chloubou českolipského resortu jsou nepochybně skvěle udržované greeny.