Page 63
WWW.CASOPISGOLF.CZ
61
Na šestnáctce čeká poslední pětipar, s dél-
kou přes pět set metrů to chce tři solidní
rány na úzké jamkoviště střežené třemi
bankry. Na závěr dva čtyřpary a kolo mů-
žete dohrát v klubovně se starodávnými
dřevěnými skříňkami v šatnách a příjemně
domáckou atmosférou, tak těžko napodo-
bitelnou v dnešní moderní době.
Jméno architekta spojuje Old Course
s další osmnáctkou. Parkový
Pinhal, další
ze starších hřišť regionu, jehož layout se
rodil v polovině 70. let. O dekádu poz-
ději přizvali Roberta Trenta Jonese, aby jej
vylepšil. Díky tomu se řadí mezi několik
málo evropských hřišť s puncem renomo-
vaného amerického golfového architekta.
Jamky rozprostřeli do zvlněného terénu,
z nichž některé jsou hodně úzké, lemo-
vané vzrostlými borovicemi. Vodní pře-
kážky nabývající podoby potoků a malých
jezírek vstupují do hry na několika jam-
kách, nicméně nehrají dominantní roli.
Obě devítky se vracejí ke klubovně, kolem
nich vede rezidenční zástavba, borovice
lemující dráhy ale vytvářejí určitý předěl
a hráče zčásti izolují od vnějšího světa.
Už jen vstup do hry vás postaví do pozoru,
dva pětipary a dva náročnější čtyřpary. Pě-
tiparová jednička vůbec patří k nejpovede-
nějším, hrajete mírně z kopce na vyvýšený
green a touto jamkou je víceméně nasta-
vena laťka. Pasáž uzavře čtyřka, mírně sva-
žitý čtyřpar podél rybníčku, který přiléhá
ke greenu následujícího tříparu.
Oříšek k rozlousknutí je i tříparová os-
mička hraná přes vodu na dvoupatrový
green, chráněný čtyřmi bankry. Z druhé
devítky zasluhuje pozornost čtyřparová
jedenáctka v podobě levého doglegu,
kdy se fervej stáčí v pravém úhlu, a pro-
věří vás i dva třípary, dvanáctka a čtr-
náctka, svírající pětiparovou do kopce
jdoucí jamku, kde jak drajv, tak druhou
ránu hrajete naslepo.
Následuje čtyřpar s potokem napříč fer-
vejí asi padesát metrů od greenu, takže
ne vždy je dobré brát na odpališti drajvr.
Ztrátu snadno utrpíte na předposlední
jamce, bezmála pětisetmetrovém pěti-
paru s ostrým pravým doglem. Na útrapy
ovšem rychle zapomenete v klubovně.
Renovovali ji na přelomu tisíciletí a nabízí
ideální zázemí k odpočinku.
Předposlední z pětice hřiště –
Laguna –
má v datu narození rok 1990. Původní
záměr počítal se sedmadvaceti jamkami,
nakonec se ale jedna z devítek stala
součástí Millennia, takže je z Laguny
„čistokrevná“ osmnáctka, nesoucí pod-
pis amerického architekta Josepha Lee.
Vedle zmíněných devíti jamek předsta-
vuje pojítko mezi oběma hřišti ještě sdí-
lená klubovna.
Hřiště se rozprostírá v rovině, kde domi-
nantní prvky tvoří bankry, stromů není
mnoho, což vyvolává linksový nádech.
A právě tím se výrazně odlišuje do dalších
hřišť v okolí Vilamoury. Název se zjevně
nerodil náhodně, odkazuje totiž na četné
vodní nástrahy. Zejména ve větrném po-
časí jde o vcelku náročnou prověrku.
Millennium, jak jméno prozrazuje, ote-
vřeli v roce 2000, kdy Martin Hawtree
upravil již existující devítku a přidal k ní
stejnou porci jamek. Mnozí vnímají po-
dobnost se zdejším Old Course i s osm-
náctkou Pinhal, připravte se proto na
zúžené dopadové zóny, které vyžadují
přesnost. Pozornost přitahuje hlavně
Hřiště Laguna prodělalo četné úpravy vedoucí k výraznému zlepšení hracích povrchů.