Page 25
WWW.CASOPISGOLF.CZ
23
ROZHOVOR | Jan Cafourek
víc, ale limituje mě trochu čas, protože
golf ho sežere hodně. Plány ale mám.
Letos bych chtěl začít víc spolupracovat
se školami, oslovil jsem i nějaké fi rmy.
Povedla se mi parádní akce s extraligo-
vými hokejisty Pardubic, kdy jsme se sešli
s nimi a fanoušky a uklidili kus země ko-
lem Pardubic. Začíná z toho být hezká
tradice. Rád bych, aby jednou na golfu
byla pítka a zrušily se tím plastové lahve.
Ve světě už to funguje.
Děláte to sám, nebo na to máte už
tým lidí?
Ne, ne, ne. Dělám to sám. Pomáhá
mi s tím Štěpán Daněk (také profesio-
nální golfista, pozn. red.), kterého jsem
z legrace jmenoval CEO organizace.
Ale to není proto, že bychom si dělali
srandu z toho projektu, ale spíš z těch
funkcí. Štěpán je naladěný na podob-
nou notu. Stačí mu zavolat a zeptat se
ho, jestli se bude radši doma válet na
gauči, nebo jestli půjde uklidit kus lesa.
Vždycky jde.
Dokážete odhadnout, kolik odpadu
už jste odvezli?
Vůbec nemám představu. Ale během co-
vidové doby jsme na káře za auto o roz-
měrech zhruba třikrát dva metry odvezli
odpad asi třicetkrát. Takže docela dost.
Skočím opět ke golfu… Kam byste se
chtěl letos v golfu posunout?
Turnajový kalendář nemám ještě úplný,
pořád ho ještě skládám, ale cílem pro le-
tošek je nasbírat co nejvíc bodů do svě-
tového žebříčku a přiblížit se co nejvíc
startu na olympijských hrách. A když se
podaří získat kartu na Challenge Tour,
bude to skvělé.
Ve světovém žebříčku jste zatím byl
nejvýš na 771. místě. Kam až chcete
vystoupat?
Dostat se aspoň do pětistovky. Pak už by
tolik nescházelo k dalšímu cíli. Nevím, kdy
přesně se uzavírá olympijská kvalifi kace,
ale myslím, že k účasti by mohlo stačit
být někde pod 400. Tak to myslím bylo
při posledních hrách v Tokiu. Start v Paříži
je pro mě velké přání, motivace i výzva.
Jak vnímáte to, že v mezinárodní
konkurenci na velkých turnajích
zatím české golfi stky zastiňují
golfi sty?
Mám radost z toho, jak se jim daří, ale na
druhou stranu nijak neprožívám to, že nás
zastínily. Každý si šlape svou cestu a mně
dělá radost, když to přinese českému
golfu vyšší kvalitu a vylepší jeho jméno.
Čím lepší jméno a čím se o nás bude víc
vědět, tím větší podporu a více peněz by
to mohlo přinést do systému. A je jedno,
jestli bude přes holky nebo přes kluky.
Řekněte svůj pohled na to, proč
český mužský golf nemá stále
vítěze na DP World Tour a vlastně
ani pevně etablované hráče, kteří
by hráli první evropskou ligu
pravidelně?
Můj názor je, že je to celým výchovným
systémem a podporou profesionálů. Nebo
spíš nepodporou. Vidím to na sobě. Ještě
jde ufi nancovat jednu dvě sezony, ale se-
hnat pak peníze i na třetí a další, když se
nedaří, jak si to člověk maloval, tak to je
hodně těžké. Vidím to nejen u sebe, ale
i kolem podle toho, jak kluci končí s gol-
fem. A ten důvod je, že neměli za co jez-
dit a hrát turnaje. Samozřejmě si musí
každý sáhnout do svého svědomí, co
tomu obětoval, kolik energie a času tomu
dal. Protože ono to nefunguje tak, že mi
lidi budou jen tak sami dávat peníze.
Zkusme si zahrát na prognostiky…
Když se sejdeme za rok ve stejnou
dobu, s čím budete spokojený?
Golfově by se mi líbilo být v první pěti-
stovce na světě, abych mohl mluvit mi-
nimálně o jednom vítězství na některé
mezinárodní túře a třeba, abych se mohl
pochlubit kartou na DP World Tour.
Za rozhovor děkuje Alois Žatkuliak
Foto: Archiv Jana Cafourka
NEJLEPŠÍ SKÓRE NA KOLO?
Myslím, že ve Finsku na Challenge Tour 9 ran pod
par.
OBLÍBENÉ HŘIŠTĚ?
Crans Montana. Každý, kdo tam byl, ví proč. Mám
rád hory a tam všechny rány hrajete proti úžasným
masívům hor.
VYSNĚNÉ HŘIŠTĚ?
To nemám, co přijde, to beru.
VYSNĚNÝ FLIGHT?
Ten taky nemám, ale měl by být takový, aby v něm
byla legrace a pohoda.
Do svých mimogolfových aktivit vtáhl i dalšího profesionála Štěpána Daňka.