ROZHOVOR | Klára Kuchařová

To se mi stává každý týden. Pak si jdu

párkrát zahrát a řeknu si fajn, dobrý, pro

srandu, ale vrátím se k tomu, co mi jde

lépe. Samozřejmě hlavou někdy proběhne

takové to „co by kdyby“. Jenže pak vidím na tour hráčky, s jakou lehkostí hrají.

Mám teď svůj profesionální pracovní život

a golf šel stranou.

Klára Kuchařová s ředitelkou LETAS Anou Larranetou, s níž má sérii na starost.

Jaká je ve druhé evropské ženské

golfové lize vaše náplň práce?

Vždycky odpovídám, že všechno. Oficiálně je moje funkce tournament administrator, ale dělám všechno od členství hráček, komunikace s hráčkami přes přihlášky

na turnaje až po komunikaci s promotéry.

Zkrátka, aby vše fungovalo, jak má. Zase

jsem trochu ustoupila od psaní, teď je

to zase mnohem víc manažerská práce.

A musím říct, že mě to moc baví.

Co všechno máte takříkajíc na

triku? Řešíte třeba i ztráty golfové

bagáže?

Víceméně ano. Řešíme všechno možné,

co nastane. Holky se na nás obracejí skoro

se vším. Takže když některé hráčce nepřijdou hole, hledáme možnosti, jak ji zajistit náhradní, třeba z místního pro shopu.

Hráčky na nás koukají jako na instanci poslední záchrany.

Skoro by se chtělo říct, že jste se

stala takovou jejich mámou. To

ale vzhledem k vašemu věku moc

nesedí…

Spíš jsem taková jejich starší ségra, i když

některé hráčky jsou starší než já. Máme

ale hezký vztah. To spíš Ana je pro ně taková máma.

Zažila jste i atmosféru turnajů LET,

pracujete pro LETAS. Jak velký rozdíl

je mezi první a druhou ligou?

LET je elita, první liga. Tam už jsou

opravdu ty nejlepší hráčky, které si jdou

za jednou věcí. Na LETAS je to větší mix.

Jsou tam skvělé amatérky, které jsou

teprve na prahu kariéry a o profi dráze

34 | GOLF

teprve přemýšlejí. Jsou tam starší hráčky,

které se vrací třeba po zranění nebo mateřské. Líbí se mi být u toho, prožívat

s nimi jejich příběhy a být jim schopna

pomoci.

Jaké to je být první Češkou ve

vedení LETAS?

Vlastně mi to ale pořád ani nějak nedochází, že řídím všechny ty anglické,

španělské a další hráčky, které za mnou

chodí s žádostí o radu a o pomoc. Jo, je

to skvělé.

Měřeno golfovou proslulostí je

Česko pořád tak trochu spíš „rozvojovou“ zemí. Na druhou stranu už

máme vítězky na LET Kláru Spilkovou, Janu Melichovou nebo skvělou

Sáru Kouskovou, která ohromila loni

na LETAS. Získal díky tomu český

golf větší respekt?

Myslím, že ano. Nepřicházím sice s hráčkami na LET až tolik do kontaktu, ale

na LETAS se díky Sáře hodně lidí dozvědělo o tom, kde je Česko. Osobnost Sáry

k tomu hodně přispěla. A když se ptají,

jestli máme hráčky i na LET, říkám jo,

máme tam letos pět hráček s kartou. Sára

udělala českému golfu neuvěřitelnou reklamu a věřím, že na LET v tom bude pokračovat. Jsme vidět i z pohledu promotérů turnajů. Ten, který se hraje v Česku,

se řadí k těm lepším. Za posledních deset

let vidím změnu. Pozitivní. A je to příjemný pocit.

Sama jste golf dlouho hrála, nemáte

někdy svrbění rukou? Být radši na

hřišti než v kanceláři?

Jak dlouho musí člověk dilema, že

se vydá touhle cestou, a ne zrovna

touhle, v hlavě obracet?

To není o jednom rozhodnutí. Je to spíš

spojené jedno s druhým a záleží na životních situacích. To, že chci do zahraničí,

to už jsem věděla někdy ve 13 letech.

Tehdy jsem chtěla hrát golf. Pak mě ale

cesta vždy zavedla na nějakou křižovatku

a vlastně dovedla až sem. Na začátku

bych si sama určitě neřekla, že tohle bude

ten cíl. Spíš mě k němu ta cesta dovedla.

A musím říct, že k dobrým věcem.

Pro rok 2023 je už známý turnajový

kalendář LETAS. Kolik času strávíte

doma a kolik na cestách?

Máme letos oficiálně sedmnáct turnajů,

ale může se stát totéž co loni, a ještě nějaký turnaj přibyde. Ale sedmnáct turnajů

znamená sedmnáct týdnů mimo. Loni

jsem třeba nebyla na turnajích ve Švédsku, které si tamní federace organizovala

sama, ale snažíme se s šéfkou Anou, aby

naše stopa byla na všech turnajích. Takže

to bude letos asi trochu náročnější. Většinou letím den před cvičným kolem nebo

v den cvičného kola, pak je pro-am a tři

soutěžní kola. Takže pět až sedm dní

podle toho, jak to letí.

NEJLEPŠÍ VÝSLEDEK NA KOLO?

Bylo to v Americe, tuším ve Phoenixu. Byl to pouštní

golf. Zčistajasna jsem zahrála -4. Tehdy jsem hrála

jen individuální soutěž, takže se to nepočítalo do

týmových výsledků. Kouč z toho nebyl nadšený.

HŘIŠTĚ, KTERÉ VÁS UCHVÁTILO?

Asi Evian, i když jsem na něm nehrála. Je nádherné,

ale zároveň z něj jde strach. Ale máme krásná hřiště

i doma v Česku. Pro mě Černý Most, Karlštejn a také

Panorama Kácov, kde se letos bude hrát LETAS.

VYSNĚNÝ FLIGHT?

Myslím, že jeden flight by nestačil. Vždycky moc

ráda hraji s rodiči, ségrou a kamarády. Když ale zajdu

do profesionálních sfér, tak bych si ráda zahrála se

Sárou Kouskovou a sestrami Kordovými.