ROZHOVOR | Barbora Barcalová
Jak vypadá takový váš všední den?
Dělí se většinou na dny, kdy chodím cvičit a kdy ne. Když ano, tak to jsou ideální
dny. V osm ráno začnu cvičením s trenérem ve fitku, potom jedu do kanceláře,
nebo k soudu, něco udělám, rozdělím
úkoly a někdy kolem třetí jedu pro děti,
co se už dokážou samy o sebe postarat. Dovezu je na nějaký sport, na tenis,
na golf. Pak posbírám zbytek a jedeme
domů. Najíme se, pustíme televizi, ale
spíš jako relax. Nejsem už moc schopná
číst, což mě mrzí, ale vzhledem k mému
povolání, řeším problémy hodně lidí a nechci řešit další. Tak si radši pustím Ordinaci v růžové zahradě, abych to nehrotila.
Dřív jsem každé ráno otevírala Seznam,
ale to už taky nedělám. Abych se dočetla,
že si nezatopíme, někdo někoho napadl,
to už nechci. Moje míra stresu je už naplněná a nelze tam už nic přidat.
skočily semafory na křižovatce, a je problém. Pro někoho, kdo se mnou kdy spolupracoval, to mohlo být občas i těžké,
protože nemám ráda, když někdo přijde
pozdě.
Dá se říct, kolik času z denního rozvrhu zabírá práce, advokacie, golf
a rodina?
Teď je ve hře i syn, kterému je devět
let. Na toho jsem se teď zaměřila, protože jinak by měl tendenci celý den
hrát nějaké hry. Takže se snažím udělat
co nejdřív svou práci, a když to jde a je
počasí, vzít ho na golf. To platí všeobecně. Snažím se udělat svou práci do
dvou do tří odpoledne a potom něco
dělat s dětmi. Na golfu je dobré to, že
si jdeme zahrát všichni. Většinou chodíme ve čtyřech a skoro vždycky se
u toho pohádáme. Takže to není úplně
rodinná pohoda.
Na jak dlouho dopředu plánujete,
co budete dělat vy a vaše děti?
Jsem kozoroh, takže rozplánovaný mám
vlastně celý život. Dětem dělám turnajové plány na sezonu, podrobnější pak
dělám na měsíc, ještě podrobnější pak na
týden. Diář mám úplně plný. Někdy mám
tolik práce, že se do diáře zapomenu podívat. A pak si večer říkám: ajajaj. Naštěstí
máme dobrý tým v kanceláři. Tam máme
na všechno lhůty, které se kontrolují každý
večer, jestli vše odešlo, jak má. Zrovna teď,
když spolu mluvíme, řeším další tři úkony.
Na jedné akci mě zastupuje jedna kolegyně, na druhé druhá a na třetí pojedu.
Neočekávané věci jsou stresující a naplánovat dovolenou je někdy nemožné.
Na golfu a hádat se? O co?
Ne o co, ale spíš mám sklony být trochu
cholerická. To nepopírám. Když si pak
vezmu na golf nějaké zprávy z práce, nějaké starosti, které nepřidají na klidu, a dětem golf zrovna nejde, začneme na sebe
„štěkat“. Nebo když navrhnu, že budeme
hrát o peníze. Oni si vždycky chtějí nějak
přivydělat, ale na to, abych je ještě vozila někam na brigádu, aby si vydělali tisícovku, už nemám prostor. Tak někdy hrajeme o peníze. Nebo je motivuji třeba při
turnajích. Jenže často to je tak, že vyhrávám já, přestože oni už dneska hrají golf
lépe. Hlavně Miriam. Takže se stane, že
po třech jamkách vedu o tři stovky, což
ona neunáší, takže se začneme hádat.
Všech pět ratolestí pohromadě
Máte evidentně ráda výzvy. Vystudovat práva, hrát golf na špičkové
úrovni, vedle toho vychovávat děti,
pracovat v české PGA, k tomu je
potřeba hodně energie. Bez nějakého poklonkování, někomu by to,
co všechno stíháte, vystačilo na několik životů. Kde berete tu energii
a motivaci?
Z něčeho musím na prvním místě žít,
a tím je advokacie. Golf mě baví, takže
jsem od něj nechtěla úplně odejít. I proto
jsme s dalšími kolegy kandidovali do české
PGA a pracujeme pro český profesionální
golf. Proč to dělám? Baví mě to. Nemám
ráda něco jako volný čas. Když ho mám,
nevím, co dělat.
Jak náročné je všechno, co děláte,
naplánovat?
Musím se pochválit, jsem hodně dobrý
plánovač. Mám všechno v hlavě doslova
na minuty. Někdy stačí, aby mi špatně
30 | GOLF