ROZHOVOR | Barbora Barcalová

Při golfu?

To je podobné, jako když spolu jdou manželé nebo partneři. V mém případě jsou

to děti.

Bavíme se o vašich dětech, povězte

jejich jména, věk a jak na tom jsou

s golfem, abychom měli přehled?

Ester je 17 let, hraje za Hodkovičky a má

handicap 3. Nechci ji křivdit, ale z mého

pohledu nedává golfu a všemu kolem,

třeba fitness, tolik času a energie, aby

mohla hrát golf na profesionální úrovni. Má

golf víc jako koníček, ale i za to jsem ráda.

Miriam je patnáct a byla první rok v Americe na střední škole. Nevím, jestli tu ambici

mám jenom já, ale doufám, že i ona, aby

to jednou zkusila mezi profesionálkami. Juditě je dvanáct a golf nehraje. Gabrielovi je

devět. Neříkám, že ho golf nějak výrazně

baví, ale snad se k němu přehoupne. Elizabeth je teprve tři a půl roku, takže má ještě

čas. Ale už dokáže odpálit golfový míček.

Vzhledem k vaší práci v české PGA

máte přehled o stavu českého profesionálního golfu. Jak na tom je?

Máme v PGA dva směry – vzdělávat trenéry a potom máme hráče. Teaching Pro

a Playing Pro. Devadesát procent našich

členů jsou trenéři. Kdo chce hrát golf na

profesionální úrovni, musí do toho investovat velké peníze.

Jak těm, kteří golf chtějí hrát na

profesionální úrovni, může pomoci

PGAC?

Hospodaříme s necelými třemi miliony korun. To není žádná sláva. Naše příjmy jsou

výhradně příspěvky od členů a úhrady za

školné. Nemůžeme jakožto přidružený

subjekt České golfové federace čerpat

žádné dotace, takže nějaká výrazná finanční podpora jednoho dvou nejlepších

hráčů není možná. Snažíme se je podporovat různými benefity, turnaji, možností

hry zadarmo. Jdeme cestou pořádání turnajů, aby měli kde hrát a měli možnost si

něco přivydělat. Snažíme se držet turnaje

v rámci naší Czech PGA Tour, ať jednodenních nebo dvoudenních, aby si profesionálové zahráli o slušné peníze. Dobrá

zpráva je i to, že se u nás objevily nově

i open turnaje, které pořádá federace,

a i na nich si čeští profesionálové mohou

zahrát a uhrát nějaké peníze.

32 | GOLF

Český golf už má vítěze mezi ženami i na Ladies European Tour,

mezi muži zatím ale jen v nižších

sériích včetně Challenge Tour. Má

šanci někdo z českých golfistů vyhrát i v „první lize“?

Šanci má každý. Musí ale dřít a jít za tím.

Ondra Lieser je extrémně talentovaný

hráč, ale měl nějaká zranění. Přesto se

pak ke golfu dokázal vrátit a získat kartu

Jak často se dostanete na golf?

Většinou, když někam jedu, třeba i do

zahraničí přímo za golfem. Jako rodina

máme členství na Oaks Prague a letos

jsem tam odehrála jen několik osmnáctek. V devadesáti procentech jdu s nějakým ze svých dětí a hraju s ním. Loni jsem

ještě nosila synovi jeho dětský bag, letos

už má vozík, takže mě díky tomu tolik nebolí záda.

Šanci má každý. Musí ale dřít a jít za tím. Ondra

Lieser je extrémně talentovaný hráč, ale měl nějaká

zranění. Přesto se pak ke golfu dokázal vrátit

a získat kartu na European Tour. Golf je o hlavě,

o kvalitním zázemí. Když ale někdo jde za svým

cílem, není důvod, aby to někam nedotáhl.

na European Tour. Golf je o hlavě, o kvalitním zázemí. Když ale někdo jde za

svým cílem, není důvod, aby to někam

nedotáhl.

Když mluvíte o cílech, vy sama jste

přiznala, že jste se nechala ovlivnit okolím a nedala golfu úplně

všechno. Budete o to víc tlačit na

své děti?

Nebudu říkat, že ne. Byla bych ráda, aby

se jim podařilo naplnit to, co mně ne.

Neriskujete tím takové to „maminkovství“? To, že vás děti občas nebudou mít rády?

To se může stát. I proto, že jsou holky

v převaze. Vztah matka dcera je vždycky

složitý. I proto jsem chtěla, aby Miriam šla

na akademii, aby ji učil někdo jiný, aby s ní

trávil čas i někdo jiný. Když jsme spolu, tak

se stane, že nejde pro slovo daleko. Pak

slýchám takové to: co ty mně chceš radit?

Moje rada je vždycky špatná. (smích)

Jak řídíte svůj domácí tým? Nebo už

máte i svou pravou ruku?

To vůbec. Pomáhají mi snad jen pod pohrůžkou smrti nebo že budou o hladu. Jakožto děti dvou advokátů znají dobře svá

práva. I to, že je moje povinnost živit je.

To pochytili tak rychle?

To ano. To, co jde k jejich dobru, v tom

jsou obdivuhodně dobří, informovaní

a kovaní.

Vzpomenete na svůj nejlepší výkon

z poslední doby, který vás potěšil?

Mě nejvíc potěší, když mě u golfu nic nebolí. Oproti minulosti daleko víc cvičím,

ale ten pohyb je tak specifický, že když ho

neděláte aspoň pětkrát týdně, cítíte ho

na svém těle víc, než je zdrávo. Mně dělá

radost už jen to, že si jdu golf zahrát.

Co golf ve vašem životě znamená?

Demonstrovala bych to na jedné situaci naší rodiny, když jsem kdysi jednomu

z dětí říkala: cože, ty nemiluješ golf? Od

té doby si ze mě dělají srandu a tahle

hláška zazní minimálně jednou týdně.

Něco ve smyslu: hlavně neříkej mámě,

že nemiluješ golf. Protože já golf určitě

hodně miluji.

Co je na něm tak přitažlivého?

Když pominu fyzickou stránku, tak to,

že je to relativně zdravý sport, člověk při

něm chodí, je na vzduchu, může ho hrát

celá rodina, profík i dítě, můžou ho spolu

hrát chlapi i ženský a různé generace.

Když si půjdu zahrát tenis se stejně starým chlapem, nevyberu mu ani podání.

Golf je zkrátka geniální hra.

Za rozhovor děkuje Alois Žatkuliak

Foto: Archiv Barbory Barcalové,

Zdeněk Sluka