ROZHOVOR | Barbora Barcalová
Při golfu?
To je podobné, jako když spolu jdou manželé nebo partneři. V mém případě jsou
to děti.
Bavíme se o vašich dětech, povězte
jejich jména, věk a jak na tom jsou
s golfem, abychom měli přehled?
Ester je 17 let, hraje za Hodkovičky a má
handicap 3. Nechci ji křivdit, ale z mého
pohledu nedává golfu a všemu kolem,
třeba fitness, tolik času a energie, aby
mohla hrát golf na profesionální úrovni. Má
golf víc jako koníček, ale i za to jsem ráda.
Miriam je patnáct a byla první rok v Americe na střední škole. Nevím, jestli tu ambici
mám jenom já, ale doufám, že i ona, aby
to jednou zkusila mezi profesionálkami. Juditě je dvanáct a golf nehraje. Gabrielovi je
devět. Neříkám, že ho golf nějak výrazně
baví, ale snad se k němu přehoupne. Elizabeth je teprve tři a půl roku, takže má ještě
čas. Ale už dokáže odpálit golfový míček.
Vzhledem k vaší práci v české PGA
máte přehled o stavu českého profesionálního golfu. Jak na tom je?
Máme v PGA dva směry – vzdělávat trenéry a potom máme hráče. Teaching Pro
a Playing Pro. Devadesát procent našich
členů jsou trenéři. Kdo chce hrát golf na
profesionální úrovni, musí do toho investovat velké peníze.
Jak těm, kteří golf chtějí hrát na
profesionální úrovni, může pomoci
PGAC?
Hospodaříme s necelými třemi miliony korun. To není žádná sláva. Naše příjmy jsou
výhradně příspěvky od členů a úhrady za
školné. Nemůžeme jakožto přidružený
subjekt České golfové federace čerpat
žádné dotace, takže nějaká výrazná finanční podpora jednoho dvou nejlepších
hráčů není možná. Snažíme se je podporovat různými benefity, turnaji, možností
hry zadarmo. Jdeme cestou pořádání turnajů, aby měli kde hrát a měli možnost si
něco přivydělat. Snažíme se držet turnaje
v rámci naší Czech PGA Tour, ať jednodenních nebo dvoudenních, aby si profesionálové zahráli o slušné peníze. Dobrá
zpráva je i to, že se u nás objevily nově
i open turnaje, které pořádá federace,
a i na nich si čeští profesionálové mohou
zahrát a uhrát nějaké peníze.
32 | GOLF
Český golf už má vítěze mezi ženami i na Ladies European Tour,
mezi muži zatím ale jen v nižších
sériích včetně Challenge Tour. Má
šanci někdo z českých golfistů vyhrát i v „první lize“?
Šanci má každý. Musí ale dřít a jít za tím.
Ondra Lieser je extrémně talentovaný
hráč, ale měl nějaká zranění. Přesto se
pak ke golfu dokázal vrátit a získat kartu
Jak často se dostanete na golf?
Většinou, když někam jedu, třeba i do
zahraničí přímo za golfem. Jako rodina
máme členství na Oaks Prague a letos
jsem tam odehrála jen několik osmnáctek. V devadesáti procentech jdu s nějakým ze svých dětí a hraju s ním. Loni jsem
ještě nosila synovi jeho dětský bag, letos
už má vozík, takže mě díky tomu tolik nebolí záda.
Šanci má každý. Musí ale dřít a jít za tím. Ondra
Lieser je extrémně talentovaný hráč, ale měl nějaká
zranění. Přesto se pak ke golfu dokázal vrátit
a získat kartu na European Tour. Golf je o hlavě,
o kvalitním zázemí. Když ale někdo jde za svým
cílem, není důvod, aby to někam nedotáhl.
na European Tour. Golf je o hlavě, o kvalitním zázemí. Když ale někdo jde za
svým cílem, není důvod, aby to někam
nedotáhl.
Když mluvíte o cílech, vy sama jste
přiznala, že jste se nechala ovlivnit okolím a nedala golfu úplně
všechno. Budete o to víc tlačit na
své děti?
Nebudu říkat, že ne. Byla bych ráda, aby
se jim podařilo naplnit to, co mně ne.
Neriskujete tím takové to „maminkovství“? To, že vás děti občas nebudou mít rády?
To se může stát. I proto, že jsou holky
v převaze. Vztah matka dcera je vždycky
složitý. I proto jsem chtěla, aby Miriam šla
na akademii, aby ji učil někdo jiný, aby s ní
trávil čas i někdo jiný. Když jsme spolu, tak
se stane, že nejde pro slovo daleko. Pak
slýchám takové to: co ty mně chceš radit?
Moje rada je vždycky špatná. (smích)
Jak řídíte svůj domácí tým? Nebo už
máte i svou pravou ruku?
To vůbec. Pomáhají mi snad jen pod pohrůžkou smrti nebo že budou o hladu. Jakožto děti dvou advokátů znají dobře svá
práva. I to, že je moje povinnost živit je.
To pochytili tak rychle?
To ano. To, co jde k jejich dobru, v tom
jsou obdivuhodně dobří, informovaní
a kovaní.
Vzpomenete na svůj nejlepší výkon
z poslední doby, který vás potěšil?
Mě nejvíc potěší, když mě u golfu nic nebolí. Oproti minulosti daleko víc cvičím,
ale ten pohyb je tak specifický, že když ho
neděláte aspoň pětkrát týdně, cítíte ho
na svém těle víc, než je zdrávo. Mně dělá
radost už jen to, že si jdu golf zahrát.
Co golf ve vašem životě znamená?
Demonstrovala bych to na jedné situaci naší rodiny, když jsem kdysi jednomu
z dětí říkala: cože, ty nemiluješ golf? Od
té doby si ze mě dělají srandu a tahle
hláška zazní minimálně jednou týdně.
Něco ve smyslu: hlavně neříkej mámě,
že nemiluješ golf. Protože já golf určitě
hodně miluji.
Co je na něm tak přitažlivého?
Když pominu fyzickou stránku, tak to,
že je to relativně zdravý sport, člověk při
něm chodí, je na vzduchu, může ho hrát
celá rodina, profík i dítě, můžou ho spolu
hrát chlapi i ženský a různé generace.
Když si půjdu zahrát tenis se stejně starým chlapem, nevyberu mu ani podání.
Golf je zkrátka geniální hra.
Za rozhovor děkuje Alois Žatkuliak
Foto: Archiv Barbory Barcalové,
Zdeněk Sluka