DRIVING | Golf a studium

hodiny byly formou přednášky a za celý

semestr jsem vlastně během hodiny nepromluvil nahlas ani jednou. Největší

rozdíl byl v matice, kde jsme měli každé

úterý skupinové práce, po všech stěnách jsme měli tabule a ve skupinkách

po třech až pěti jsme řešili úlohy, což

mě hodně bavilo.

Jan Wdówka

pod par, takže jakmile hrajete jen průměrný golf, je velmi těžké se umístit.

Z hlediska zázemí, vybavení, přístupu ke kompenzaci a regeneraci,

je to srovnatelné s podmínkami

v ČR?

JW: Na této úrovni je to na univerzitě

srovnatelné s profesionálními podmínkami. Máme strašně moc vybavení od

školy – oblečení na léto, zimu, do deště,

spousta rukavic, bagy, míčky. Po turnaji

třeba jdeme všichni na společnou večeři i s rodiči dalších hráčů, a to je moc

příjemné. Potom máme k dispozici Health Center, kde pomůžou, kdykoliv je

problém. Nejčastěji se jenom válcuji

na rolleru, ale máme vířivky, ice bath,

fyzioterapeuty.

VT: Co se týče zázemí, je vidět, kolik peněz do sportu v USA jde. A to naše škola

zatím ani nepatří mezi ty největší. Vybavení v podobě oblečení, míčů, rukavic a čehokoliv, co je potřeba na golf, je

vždycky dost. Každý týden, někdy každý

den mezi turnaji chodím za naší fyzioterapeutkou, se kterou dělám různé cviky,

občas mi dá na záda masážní baňky

nebo jehly, a to jsou věci, které mi v ČR

hodně chybí.

Jak jste skloubili náročný program

tréninků a turnajů, cestování se studiem? Jak hodnotíte systém výuky

ve srovnání s ČR?

JW: Sice jsem nezažil vysokou školu

v ČR, tak nemůžu úplně porovnávat,

ale systém tady mi vyhovuje. Není tak

110 | GOLF

odlišný od střední školy. Každý den máte

nějaké povinnosti. Úkoly, eseje, projekty,

diskuze. Dopoledne jsem ve škole, odpoledne na tréninku a večer nebo jeden

den o víkendu mám prostor na úkoly.

Hodnocena je i aktivita v hodině, snažím se přispívat, kdykoliv můžu. Finální

zkoušky nejsou jako v ČR, že když ji neudělám, tak nejdu dál. Naopak sbírám

známky za projekty a úkoly postupně

a finální test nemá takovou procentuální

váhu. Ze začátku to bylo hodně těžké,

jiný jazyk a odlišný styl výuky, diskuze,

kdy jsem třeba o tématu nevěděl tolik.

Ale nakonec jsem skončil prvák s průměrem skoro 3,7. Obor jsem si zvolil business administration. Říká se, že prvák je

nejlehčí, tak jsem zvědavý, co bude dál.

VT: Mimo sezonu se škola dá zvládnout poměrně jednoduše, aspoň v prvním roce. V sezoně už si asi od příštích

let budu muset vyhranit i nějaký čas

během turnajů na plnění úkolů nebo

učení na testy. I tak ale asi na nic jiného

čas v sezoně nezbude. Známky jsem

si držel okolo A- až B+, takže nic zázračného, ale s tím, kolik jsem odehrál

turnajů, jsem spokojený. Zvolil jsem si

kvantitativní finance a matematiku, což

mi doporučil starší spoluhráč, kterého

taky matika baví. Systém je to různorodý, musel jsem si vzít například náboženství jako obecný předmět, kde nás

ve třídě bylo šest, každý týden jsme se

koukali jednou na nějaký film a části

hodin byly vždy zaměřené na diskuzi

o tom, co jsme právě probrali. Na ekonomii nás naopak bylo padesát, všechny

Měli jste prostor i na osobní vyžití

a studentský život? Jaký je váš nejhezčí mimosportovní zážitek?

JW: Během sezony jsem si užíval cestování na turnaje, člověk toho během

cesty hodně vidí a zažije. Nemám úplně

rád davy lidí, takže mi nejvíc vyhovuje

cestovat za konkrétním účelem a v mezičase vidět kousek Ameriky. Trenér mě

vzal k sobě do rodiny na svátky Díkůvzdání, což pro mě bylo také moc příjemné, zažít zvyky s tím spojené a být

v rodině, kde má trenér s manželkou

dvě malé děti. A dobré jídlo k tomu. Během týdne je čas nejvíc vyplněný tréninky a školou, ale občas se s kamarády

sejdeme na pivo nebo se jdeme podívat a zafandit dalším sportovcům z univerzity, teřba na baseballový zápas. Byl

jsem ale i v národním parku a zábavním

parku Six Flags. Z těch méně příjemných

zážitků pro mě bylo spuštění sirény a varování před tornádem v Alabamě a také

střelba v jednom sousedství. Američané

to vnímají jako běžnou součást života,

já jsem z toho byl hodně překvapený

a dostal jsem se i do diskuzí, které se

točí kolem legalizace zbraní a podobně.

Spousta Američanů ale nikdy nevycestovala mimo svou zemi a mají šílené názory, těšil jsem se tak už na léto do ČR.

VT: Na studentský život jsem se snažil si

udělat co nejvíce času, bohužel v sezoně

se mi to moc nedařilo. Skamarádil jsem

se s několika lidmi z koleje, s ostatními

sportovci jsme se občas setkávali ve studentské vesničce nebo v centru. Vycestovat se mi podařilo jen na Díkůvzdání, kdy

jsem strávil celé prázdniny u kamaráda

v New Yorku. To byl asi i zároveň nejlepší

mimoškolní zážitek za celý první rok.

Děkujeme za rozhovor a držíme palce

do dalšího roku a sezony!

Více informací na

www.usasportandstudy.com