INSTRUKCE | Lekce strategie

„Naučil jsem se učit se ze svých chyb.“

Brooks Koepka

Užitečné lekce z Oak Hill

Když napíšu, že hřiště Oak Hill Country Club v Rochesteru, kde se hrál letošní major PGA Championship, bylo

brutálně obtížné, vyzní to jako zjevné až banální. Podstatně objevnější už je můj závěr, že právě v takových

nejnáročnějších hracích podmínkách mohou rekreační

hráči golfu získat užitečné lekce při pozorování nejlepších profesionálů naší planety.

Text: Ondřej Kašina

Určitě už jste četli nebo slyšeli, že rekreační hráči by neměli mechanicky napodobovat špičkové světové profesionály z hlavních tour. Pro rekreační hráče,

a zvláště pro seniory se nehodí charakteristiky většiny vybavení, jež používá elita.

Rovněž strategii těch nejlepších golfistů

není vhodné v některých případech kopírovat. Zejména v případě turnajů, které

se konají na „vymanikúrovaných“ hřištích,

kde riziko se vyplácí. Profesionálové na

takových hřištích – řečeno aktuálním lidovým výrazem – jedou bomby z odpališť

a vždycky nějak míček odehrají z rafu. To

není cesta pro amatéry.

K ČEMU SLOUŽÍ MAPA PIN POZICÍ

Vždycky se musím usmívat, když na nějakém rekreačním turnaji pozoruji golfisty,

jak v recepci dostávají lístky s umístěním jamek pro dotyčné kolo. Zdá se mi komické,

když ještě dlouho před startem ti víkendoví golfisté pečlivě studují pin pozice.

K čemu tedy může být užitečná znalost

navrtání jamek rekreačnímu golfistovi? Měl

by s těmito informacemi zacházet přesně

stejně, jako to dělal Koepka při cestě k vítězství v PGA Championship na bestiálně

obtížném Oak Hill. Velmi pozorně sledoval

umístění každé jamky na greenu. Ale ne

proto, aby se ji za cenu vysokého rizika sna-

Zkuste pořádně zapracovat na technice patování

a zvýšit tak jistotu v této části hry. Když si budete

věřit v případě patů z delších vzdáleností a budete je

ve statisticky přijatelném počtu nechávat v bezpečné

vzdálenosti od jamky na druhý pat, potom nebudete

potřebovat nesmyslné riziko při hře na green.

Ovšem rekreační golfisté by měli zbystřit, když sledují přenosy z turnajů, jako

byl PGA Championship 2023. Hřiště Oak

Hill pro tento major mělo par snížený na

70 ran, takže bylo dlouhé i pro mnohé

profíky ze světové špičky. A k tomu brutální rafy, vody a další překážky. Tam

jsme se opravdu my, amatéři mohli poučit z chování profesionálů. Proč zrovna

tam? Protože pro nás je každé hřiště obtížné, jako byl pro ty nejlepší letošní major v Oak Hill.

58 | GOLF

žil atakovat. Nýbrž proto, aby mohl umístit

svoji ránu do nejbezpečnějšího místa na

greenu vzhledem k postavení, ze kterého

hrál. Nejčastěji právě dost daleko od jamky.

Koepka potvrdil to, co říkal před závěrečným kolem toho majoru: „Naučil jsem se

učit se ze svých chyb.“ A uplatnil strategii,

kterou používají ti nejchytřejší profesionálové na obtížných hřištích – od první rány

z odpaliště myslet na to, ze kterých míst

je bezpečnější hrát.

Není to novinka, už slavný Ben Hogan

vynikal ve schopnosti rozdělit si každou jamku chirurgicky na nejméně riskantní úseky a potom hrát z ideálních

pozic, jako by hřiště analyzoval z ptačí

perspektivy. Vyneslo mu to přezdívku

„Jestřáb“. Koepka udržel chladnou hlavu

a došel si s touto strategií pro pátý titul

z majorů.

Jen stručně dodám, že během zmíněného turnaje mohli rekreační hráči

mnohokrát spatřit největší hvězdy současného golfu, jak pokorně „vyklofnou“

míček z rafu do bezpečí na fervej a raději hrají konzervativně tam, kde by nejeden amatér uplatnil heroickou a současně sebevražednou odvahu.

KLÍČEM JE DŮVĚRA V PATR

V minulosti jsem se opakovaně snažil vysvětlovat různým rekreačním golfistům

tuto strategii. Že je statisticky podstatně

produktivnější zahrát míček na střed greenu a potom si s dvěma paty dojít pro

dobrý výsledek. Jenže skoro vždycky slýchám stejnou odpověď: „Já musím hrát

k fangli, protože si nevěřím na delší paty.“

Vážení a milí spolubratři a spolusestry

motyčkáři, buďme k sobě upřímní. Přece

nemůžete se zdravým rozumem věřit

strategii, jež se snaží kompenzovat bídné

patování riskantními ranami k fangli. To je

podobné, jako kdyby se nejistý řidič snažil překonat svoji neobratnost zvýšenou

rychlostí jízdy.

Zkuste pořádně zapracovat na technice patování a zvýšit tak jistotu v této

části hry. Když si budete věřit v případě

patů z delších vzdáleností a budete je

ve statisticky přijatelném počtu nechávat v bezpečné vzdálenosti od jamky na

druhý pat, potom nebudete potřebovat

nesmyslné riziko při hře na green. Prostě

si přihrajete jako Brooks Koepka třeba deset metrů od jamky, do toho nejbezpečnějšího místa na jamkovišti a potom to

v klidu dohrajete na dva paty.