Page 59
WWW.CASOPISGOLF.CZ
57
INSTRUKCE | Statistika a psychologie
Výše popsané je i můj případ. V prvních asi
tak dvaceti letech z mých více než čtyři-
ceti letech okolo golfu jsem opravdu od-
cházel na hřiště s cílem ne menším než
střídat pary s birdie a pokořit hřiště. Čas od
času jsem hrál dobře, ale většinou tahle vy-
soká očekávání vyústila v hořká zklamání.
Pak jsem se začal více zajímat o statistiky.
Když jsem poznal průměrné výsledky pro-
fesionálů z nejvyšších soutěží v USA a Ev-
ropě a porovnal to se statistikami amatérů,
postupně jsem se učil nic neočekávat, jen
se snažit neprodat kůži lacino. Nebo jinak
řečeno – naučil jsem se chodit na hřiště
bez přehnaných očekávání, pouze s vůlí
odevzdat to, co ve mně opravdu je. A chá-
pat a respektovat to, co ve mně není.
Když se i vy zamyslíte nad statistikami,
možná se rovněž naučíte hrát golf bez
přehnaných očekávání a s podstatně
menšími frustracemi.
TŘÍMETROVÉ PATY A JEJICH
ZÁLUDNÝ POTENCIÁL
ZKLAMÁVAT GOLFISTY
V americké golfové hantýrce jsou za nej-
proslulejší zdroje frustrace na greenech
považovány takzvané 10-footers, tedy
paty okolo 3 metrů. Myslím, že právem.
Je to taková magická vzdálenost, kdy se
zvláště rekreačním hráčům zdá, že po
zdařilé ráně je konečně na dosah birdie.
Třímetrové paty prostě budí v amaté-
rech naivní očekávání. Ale ve skutečnosti
jsou záludné. Podle zahraničního gol-
fového tisku profesionálové z PGA Tour
dokáží dát do jamky pouze 40 % patů
z této vzdálenosti.
Takže až zase jednou nedáte pat ze tří
metrů, zkuste se na to dívat realisticky.
Nejste profesionálové, a už vůbec ne ti
z PGA Tour. Nic od takového patu do-
předu neočekávejte, pouze se snažte co
nejlépe odhadnout rychlost míčku, aby
poté, co mine jamku, skončil za ní tak
blízko, že další pat je snadný. A někdy
vám tam ten míček náhodou spadne.
Vždy si však buďte vědomi, že ve vašem
případě to byla šťastná náhoda.
RÁNA ZE 137 METRŮ
V anglosaském golfovém tisku je často
zmiňována jako zdroj zbytečně přehna-
ného očekávání rána ze 150 yardů (ze
137 metrů). Z hlediska podvědomí re-
kreačních golfistů je to svým způsobem
obdoba třímetrového patu. Zdá se to
snadné, budí to očekávání a současně
to snadné není.
Podle mých oblíbených statistik ame-
rické fi rmy ARCCOS, která vyrábí různé
aplikace a čidla a sbírá data z golfu v řá-
dech desítek milionů vstupů, není rána
z téhle vzdálenosti snadná ani v pří-
padě těch nejlepších. Golfi sté s nulovým
HCP, tzv. scratch hráči, jsou v průměru
schopni zahrát míček ze vzdálenosti
137 metrů na místo někde mezi 11 až
12 metry od jamky. Hráči PGA Tour to
dokáží dostat v průměru na místo 7 me-
trů a 5 centimetrů od jamky.
Takže, až se vzdálenosti okolo 140 metrů
netrefíte green a váš míček zůstane ně-
kde v jeho blízkosti, nic si nevyčítejte. Pro-
stě jste jen naplnili zákonitosti statistiky.
NEBOJTE SE BANKRŮ, ALE BUĎTE
SKROMNÍ V OČEKÁVÁNÍ
Možná se někomu bude zdát, že má
snaha varovat rekreační golfi sty před utr-
pením přehnaných očekávání je svého
druhu defétismus neboli – řečeno mód-
ním výrazem současnosti – demotivující.
Takhle jsem to však v žádném případě ne-
myslel. Jsem hluboce přesvědčen, že lze
současně mít realistická očekávání a netr-
pět strachem. Dokonce si myslím, že rea-
listická očekávání strach z nedokonalého
výkonu snižují.
Obavy, nebo dokonce strach z nadchá-
zejícího úderu jsou v golfu fatální. A při
hře z písku snad nejvíce. Významnou část
špatných ran z bankrů lze v případě re-
kreačních golfi stů přičíst na vrub strachu,
protože jeho vinou úder nedokončí, jaksi
jej „vypustí“ v polovině, nechají zkolabo-
vat zápěstí a míček vystartuje ochable
a skončí znovu ve stejném bankru.
Určitě se proto snažte vytěsnit strach
před úderem z bankru a vstupujte do
písku s vírou, že tak či onak míček do-
stanete ven. Úder hrajte sebevědomě,
naplno, ale nebuďte zklamaní, když ne-
zachráníte par.
V profesionálních soutěžích, jako je ta
evropská nebo americká PGA Tour, se
podíl parů zachráněných z bankrů po-
hybuje okolo 50 %. Podle amerických
statistik dokáží amatérští golfi sté s HCP
vyšším než 10 zahrát po ráně z bankru
jednopat méně než v jednom z 10 pří-
padů. Takže – pokud vaše rána z bankru
skončí na greenu daleko od jamky nebo
dokonce z greenu trochu vyběhne, ne-
buďte zklamaní, vaše statistické šance
na následující jednopat jsou totiž menší
než 10 %.
NEBERTE SI DÉLKU
DRAJVU OSOBNĚ
Téma délky drajvů v případě rekreač-
ních hráčů je pro mne opravdu „osobní“.
Můj úplně první článek v časopise GOLF
v roce 2000 byl na toto téma a jmenoval
se „Nesnesitelná tíha délky“. Snažil jsem
se v něm rekreantům vysvětlit, aby se
nenechali stresovat zdánlivě nedostateč-
nou délkou svých ran.
Od roku 2000 se tlak délky na psychiku
rekreačních golfi stů nijak nezmenšil,
spíše naopak. Výrobci golfových holí rafi -
novaně vzbuzují v zákaznících naději na
mohutné přírůstky v délce ran. Je skuteč-
ností, že nové technologie přinášejí větší
toleranci, a v důsledku toho i trochu
délky navíc. Jenže reklamní očekávání
jsou větší než skutečnost.
Pokud po vašem nejlepším drajvu musíte
ještě hrát na paru 4 druhou ránu dře-
vem, nezoufejte. Nepatříte do starého
železa, jen prostě naplňujete statistiku.
Podle amerického golfového tisku je prů-
měr všech amatérských golfi stů při dra-
jvu 197,5 metru. Tato statistika zahrnuje
i mladé a fyzicky velmi zdatné amatéry,
jejichž drajvy létají daleko za hranici
250 metrů. Takže, pokud vaše drajvy
vadnou jen v délce 170 metrů, nejste
méněcenní. Osvoboďte svůj golf z ře-
tězů přehnaných očekávání a vyhněte se
tak zklamáním! V konci konců by to měla
být zdravá zábava.
Jsem hluboce přesvědčen, že lze současně mít
realistická očekávání a netrpět strachem.
Dokonce si myslím, že realistická očekávání strach
z nedokonalého výkonu snižují.