Page 62
60
|
GOLF
INSTRUKCE | Strategie
Když byl Hovland po vítězství tázán novi-
náři, v čem spočívalo tajemství jeho stra-
tegie, odpověděl: „Můj plán byl hrát co
nejnudnější golf. Jako to dělával poslední
den majorů Tiger Woods, když spolehlivě
zahrál 69 nebo 70 a odešel s titulem.“
Zdá se, že tahle strategie není zrovna v sy-
nergii s duchem doby, kdy lidé hledají stále
silnější prostředky zábavy, vzrušení a potě-
šení. Od přibývajících scén násilí ve fi lmech
až po „lajny“ bílého prášku. Jenže, co na-
plat, v našem starém dobrém golfu pořád
ještě platí pravidla a fungují v něm některé
staromilské postupy a metody. Prostě hrát
nudně a spolehlivě je jedna z nejlepších
cest v klasickém formátu hry na rány.
GOLF A DIPLOMACIE
Lidé, kteří častěji čtou moje články, již vědí,
že jsem od roku 1993 v české zahraniční
službě, že mojí profesí je diplomacie. Můj
první skutečný diplomatický „posting“ mne
zavedl v roce 1994 na ambasádu do Brasí-
lia. Byli jsme v těch „devadesátkách“ ještě
poněkud „revolučně“ naladění a mnozí
z nás si do nových časů přinesli dojem, že
je nutno reprezentovat naši malou zemi za
každou cenu originálně a neotřelým způ-
sobem, jak to velela doba nepolitické poli-
tiky a s dramatikem na Hradě.
Když jsem se začal setkávat jako začáteč-
ník se zkušenými „lišáky“ brazilské diplo-
macie, připadali mi ti strejcové zoufale
nudní. Žádná silná slova, žádná originální
prohlášení protkaná humanismem. Jen
šedý, perfektně uměřený diplomatický ja-
zyk, kde každé slovo je váženo na lékárnic-
kých vážkách. Ještě „nudnější“ diplomacii
jsem pak viděl například v Portugalsku.
Uteklo 30 let v diplomatických službách
a já teď vzpomínám na ty zdánlivě nudné
pány a tety, které jsem dříve v zahraničí
podceňoval. Teď už vím, že to byli dobří
profesionálové. V činnostech, které mo-
hou vést k nebezpečným důsledkům, je
opravdu lepší pečlivě vážit slova a roz-
hodnutí a zdánlivě nudný způsob jednání
má větší naději dospět k rozumnému,
smiřujícímu kompromisu.
Tohle všechno mi proběhlo myslí, když
jsem četl, jak Viktor Hovland popsal svoji
vítěznou strategii: hrát, pokud možno, co
nejnudnější golf. Vždy jsem spatřoval ur-
čité paralely mezi diplomacií a golfem, ale
tentokrát jsem si uvědomil, jak moc jsou
si ty vítězné strategie podobné.
ROZHODUJE FORMÁT
Abych byl přesný, dodám, že konzerva-
tivní či nudná strategie je nejvhodnější ve
hře na rány. Stále tento formát považuji
za nejtvrdší, avšak důležitý test kvality
golfi stů. Je v něm pravda o nás samých.
Kdysi, před desítkami let jsme hrávali
i o vylepšení HCP formátem hry na rány.
Mohu vás ujistit, že takto uhrané hendi-
kepy odpovídaly duchu Janova evangelia:
Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí!
Ve hře na jamky je samozřejmě nutné ob-
čas sáhnout k riskantním variantám, když
se soupeři podaří něco mimořádně dobře
a nemá už cenu hrát „při zdi“. Nyní u nás
převládají soutěže ve formátu stableford.
Nicméně i v časech dominance formátu
stableford byste neměli zapomínat na
možnost občas si prověřit svoji odolnost
a hrát klasiku na rány.
Je to velmi výchovné a pochopíte u toho,
jak chytrý kluk je Viktor Hovland. Není to
určitě krátký hráč, ale s drajvrem z odpa-
liště nehledá, jak oslnit davy, pouze se snaží
umístit míček do nejvýhodnějšího místa
pro další úder. A vím, že se budu opakovat,
když připomenu, jak moudré je neútočit
na jamky. Velcí předchůdci Hovlanda, jako
byl Ben Hogan nebo Jack Nicklaus, většinou
hledali nejbezpečnější místa na greenech.
Když to pak „nespadne“ při patu, odchází
takový „nudný hráč“ s parem.
A tak, až budete příště hrát, vzpomeňte
se na podobnost mezi golfem a diplo-
macií. Při činnostech, kdy jedno chybné
rozhodnutí vede k velkým ztrátám, není
radno projevovat příliš originality ani hr-
dinství. Nudná rána doprostřed ferveje
a další nudná rána doprostřed greenu je
svým způsobem obdobou metody zku-
šených diplomatů z dob, kdy ještě platila
znalost řemesla.
Hodně golfi stů má ještě v paměti skvělý
fi lm Zelený svět, kde za hrdinu je považo-
ván sebedestruktivně odvážný snílek Roy
McAvoy v podání Kevina Kostnera. Jako zlo-
duch a srab tam byl prezentován zkušený
profesionál David Simms, jehož strategií je
„nudně“ vyhrávat. Já vím, že srdce mnoha
z nás a sympatie budou spíše na straně
naivního riskujícího McAvoye, ale pokud
chcete vyhrávat v golfu, pak je nutno si
přiznat, že Simmsova strategie nebyla
zrovna sexy, ale statisticky má smysl. Dával
například přednost tomu hrát na pětipa-
rech spolehlivý „lay-up“ a říkával: „Strkej to
krátký a dojdi si pro svý prachy!“
Recept na vítězství = hrát nudně
Jednou z knih, která nejlépe popisuje dekadenci soudo-
bé společnosti, je dílo Neila Postmana „Ubavit se k smr-
ti“, kde autor analyzuje sílící potřebu lidí nechat se za
každou cenu bavit a rozptylovat. Pro takové typy touží-
cí „ubavit se k smrti“ asi nebylo zábavné vítězství nor-
ského golfi sty Viktora Hovlanda v letošním Tour Cham-
pionship a tím i ve FedEx Cup 2023.
Text: Ondřej Kašina
Při činnostech, kdy jedno chybné rozhodnutí vede
k velkým ztrátám, není radno projevovat příliš
originality ani hrdinství. Nudná rána doprostřed
ferveje a další nudná rána doprostřed greenu je
svým způsobem obdobou metody zkušených
diplomatů z dob, kdy ještě platila znalost řemesla.