DOMÁCÍ HŘIŠTĚ | Praha – Vinoř

logická a zcela pochopitelná, mnozí postrádají tzv. signature hole, s čímž do

určité míry souhlasím. S čím se naopak

nemohu ztotožnit, to je tvrzení, že je

hřiště nudné a ničím nezaujme nebo

že jsou jamky těžko zapamatovatelné…

Stejně tak nesouhlasím s názorem, že se

klubovna do zdejšího prostředí nehodí.

V mých očích naopak s otevřeným prostorem dobře souzní a v duchu mě přenáší na Britské ostrovy.

Než se detailněji rozvykládám o tom,

jaký dojem na mne vinořská osmnáctka

udělala, dám prostor marketinkové manažerce, která hřiště vidí následovně. „Vinoř má především vynikající design. Je to

hřiště pro chytrého hráče, který tu dokáže uplatnit znalost golfové strategie.

Někde se vyplatí útočit, jít do toho naplno

drajvrem – a pak jste i odměněni. Jinde je

zase potřeba se držet zpátky, hrát hlavou,

nejen mít srdce plné nadšení a odvahy.“

A co je podle ní silnou stránkou hřiště?

„Jeho herní pestrost, jamky mají zajímavý

rytmus a rozhodně nenudí. Jonathan

Gaunt odvedl skvělou práci a snad každý

už potřebujete disponovat jistou délkou.

Typickým příkladem této jamky je dvanáctka s velmi nepříjemnou waste zónou

po levé straně ferveje. Ne náhodou má index obtížnosti 2, kromě délky a nesnadné

cesty na green, který lemují bankry, je

waste area porostlá trsy trávy a také je tu

dost kamení… Předpokládám, že v průběhu dozrávání a ladění hřiště na tuto oblast ještě dojde.

Za třešinku na dortu považuji krátké

čtyřpary, neboť vás skutečně staví před

otázku, zda to nezkusit rovnou na green.

Z první devítky jde o pětku, bohatší je

však druhá devítka, kde k útoku vybízí

jedenáctka, a pak hlavně třináctka. Kdo

má pevné nervy a dlouhé drajvy, ten to

možná zkusí i na šestnáctce. Je to risk, ale

veškeré překážky vidíte, takže je na vás,

zda odvaze popustíte uzdu. Vaše rozhodnutí bezpochyby ovlivní i případný vítr,

který v otevřeným prostoru představuje

jeden ze zásadních faktorů.

„Charakterem se blíží britským linksovým hřištím – je zde málo stromů, terén

je výrazněji modelovaný do vlnek a dun,

Klubový dům tvoří výraznou dominantu.

hned, jakmile to bylo možné. A také jej

podrobili kritice. To všechno jen podněcovalo moji zvědavost. Názory návštěvníků

se lišily, nebojím se tvrdit, že se pohybovaly na obou stranách spektra spokojenosti, tedy od těch velmi pochvalných až

po takové, které nešetřily kritikou nejen

na hřiště, ale i na klubovnu.

Obecně by se výtky daly shrnout následovně – návštěvníci poukazovali na

syrovost hřiště, jež je však v začátku

W W W. C A S O P I S G O L F. C Z

hráč pozná či alespoň vycítí, že je to dílo

skutečného profesionála. Vytvořil hřiště

pro všechny – pro rekreační hráče s běžnou výkonností, pro hráče sportovní, ale

i ty špičkové.“

Zmínku o pestrosti jamek mohu jen potvrdit. Zejména čtyřpary nabízejí zajímavou skladbu, od středně dlouhých, kde

se jen s malou dávkou úsilí dostanete na

green v regulaci, přes pár delších, kde

oddělujících ferveje. Nechybí množství

pískových překážek – ty jsou umístěné

naprosto přesně. Ozdobou jsou rozlehlé

přírodní části s písčitým podložím, ponechané přirozenému vývoji, tzv. wastelands. A obecným kladem hřiště, respektive celého prostoru, je jeho volnost,

vzdušnost, otevřenost. Jsou odtud také

mimořádné výhledy, za jasného počasí

vidíte České středohoří, Ještěd, dokonce

i Krkonoše,“ doplňuje Hana Filipová.

89