ROZHOVOR | Louis Klein

vyhrál turnaj v Liberci v rámci Czech

Open Golf Tour jen přes železa, ale jindy

mu zase jde víc drajvr. Nemá vysloveně

jednu silnou stránku, máme jich víc, ale

má jednu hodně slabou, a to je patování.

Tam nás čeká ještě hodně práce.

Takže patování je to, na čem pracujete nejvíc?

Patování a občas i chipy. Tam si také

nejsem úplně nejjistější při ranách do

greenu. Vždycky mám nějaké období, kdy

patování stojí za prd a ostatní je tak trochu nahoru a dolů.

Během letošního Czech Masters oslavil Louis 14. narozeniny.

Máte ve svém věku recept na to,

jak na předchozí chyby rychle

zapomenout?

Jít hned na další jamku a chybu vypustit

z hlavy.

To je v golfu docela vzácná vlastnost. Funguje?

Klein starší: S dovolením to doplním.

Na tom musíme ještě hodně pracovat.

To říkám na rovinu. Louis je ještě ve věku

před pubertou, musí si jí projít, srovnat

se. V tomhle věku každý takový človíček

prochází těžkým obdobím. Tam se všichni

hledají. Doufám, že se najdeme i my.

Jestli dobře rozumím, tak to občas

mezi synem a otcem drhne?

Ano, občas to drhne. Ale to se asi děje

všude, je to asi normální.

Klein starší: Na rovinu říkám, že to tu

a tam zaskřípe. To je asi opravdu normální. Ale myslím, že to zvládáme zatím

oba dobře. Ponorka vždycky po nějaké

době přijde, to je zákonité. Prostě vztah

rodič a syn. A je jedno, jestli je to máma

nebo táta. Louis se hodně učí s maminkou a taky to tam občas zaskřípe. Jak je

na druhé straně rodič, je to někdy těžké.

Když něco řekne někdo cizí, bere to, ale

jak to řekne táta nebo máma, je zle.

Po někom to asi musím mít. (smích)

46 | GOLF

Loni při Czech Masters jste se setkal

s Ianem Poulterem. Co vám taková

setkání dají?

Dají mi hodně. Je to dobrý pocit mluvit

s člověkem, který toho v životě a v golfu

tolik dokázal. Potkat se s ním a popovídat

si je vždycky fajn.

Jaké setkání s golfovou hvězdou pro

vás bylo to nejúžasnější?

Mám asi taková dvě setkání. Jedno bylo

s Rory McIlroyem v Dubaji na Emirates

a potom s Tommy Fleetwoodem. Tommy

je ohromně příjemný člověk. A vlastně ještě

jedno s Adrianem Meronkem. S ním jsme

se potkali v Dubaji v Els Club na parkovišti

a zakecali jsme se tam na čtvrt hodiny.

Projít cutem ve druhé evropské lize

ve 13 letech, to je unikátní kousek.

Co se potom honí v hlavě?

Byl jsem nadšený a hrdý na to, co jsem

dokázal ve svém věku. Že jsem udělal

něco, co nikdo přede mnou. Bylo to neuvěřitelné. Byl to takový úkol, který jsem si

dal a potom si ho mohl odškrtnout. Prostě splněný úkol.

Co je vaše největší golfová zbraň:

Na co se můžete spolehnout?

Za mě asi drajvr.

Klein starší: Ne, ne. Neřekl bych, že

jen drajvr, ale spíš celková hra. Nedávno

Měl už jste někdy nutkání s golfem

seknout?

To ne. Rozhodně ne, že s tím seknu. Ale

když mi to hodně nešlo nebo trvá kolo na

golfu hodně dlouho, tak si říkám, že mě to

vlastně nebaví čekat na každou ránu deset

patnáct minut. To je hrůza. Já jsem typ,

který chodí a hraje rychle. Čekání dokáže

golf otrávit. A je to bohužel docela často.

Jaké máte plány do budoucna?

Kde byste chtěl být třeba za rok

či za deset let?

Za rok mi bude patnáct, tak bych chtěl

zase hrát na Czech Masters i na Czech

Open. A dál? Mám představu zůstat ještě

nějaký čas amatér, ale nechci jít na univerzitu. Chci vsadit na golf, takže vyzkouším nějaké Q-School a chci se vydat evropskou cestou. No a za deset let? To je

ještě moc daleko. Uvidíme. Hlavně chci

zůstat zdravý.

Za rozhovor děkuje Alois Žatkuliak

Foto: Archiv Louise Kleina

LOUIS KLEIN V KOSTCE

Nejoblíbenější hřiště: Albatross

Vysněné hřiště: Augusta National

Nejlepší kolo v turnaji: Asi letos v Berouně

na Czech Open -6. Už v deseti letech jsem ale na

Albatrossu z červených zahrál -7.

Nejlepší výsledek v turnaji: To je složitější,

někde se hraje jen tři dny. Na Ypsilonce jsem za

tři dny zahrál -10. Na mezinárodním mistrovství

Německa mužů za čtyři dny -10 na hřišti dlouhém

7 tisíc metrů.

Dosud nejcennější výsledek: To se obtížně

srovnává, ale třeba 4. místo na German Boys ve

12 letech, cut na Challenge Tour a letos 2. místo na

mistrovství Německa mužů. A vlastně i pozvánka na

Léglise Trophy, i když jsme ji nevyužili.