ROZHOVOR | Anna Dzurenda

Jít za svým snem

Přestože se v českém golfu zjevila jako neznámá kometa teprve před patnácti lety,

září poslední dobou tak intenzivně, že ji nelze přehlédnout. Když se navíc na sklonku

minulého roku objevila na pultech knihkupectví její prvotina, bylo jasné, co bude

předmětem našeho rozhovoru.

Jak se člověk stane po padesátce

spisovatelem?

Docela jednoduše. Můj život je protkán

natolik zajímavými událostmi, že když

jsem o nich vyprávěla svým kamarádkám

a známým, přesvědčovali mě, že něco

podobného není obvyklé, že jim často

až naskakuje husí kůže a že bych měla

své prožitky sepsat. Rozhodnutí chvíli

trvalo. Stejně jako většina ostatních, tak

i já si ze školy nesla ve svém povědomí

zakódované hodnocení, že neumím

18 | GOLF

psát, kreslit ani zpívat... Postupně jsem

si začala zapisovat poznámky a během

čtyř měsíců v zimě jsem knihu napsala.

Která ze zmiňovaných životních

událostí byla pro vznik knížky určující? Nepocházela náhodou z golfového prostředí?

Asi vás zklamu, nepocházela. I když

jedna z povídek zachycuje atmosféru

golfového šampionátu, který jsem dramatickým způsobem nakonec vyhrála,

byly určujícím impulsem pro vznik mé

první knížky dvě jiné situace, respektive dvě setkání s jedním buddhistickým

mnichem.

Prozradíte více?

Setkala jsem se s ním při jednom golfovém zájezdu do Číny. Když jsem ho

spatřila, měla jsem intenzivní touhu se

k němu rozběhnout a obejmout ho.

Zdálo se mi, jako bychom se už dávno

znali. On si mě všiml, podal mi ruku,