ROZHOVOR | Anna Dzurenda
Jít za svým snem
Přestože se v českém golfu zjevila jako neznámá kometa teprve před patnácti lety,
září poslední dobou tak intenzivně, že ji nelze přehlédnout. Když se navíc na sklonku
minulého roku objevila na pultech knihkupectví její prvotina, bylo jasné, co bude
předmětem našeho rozhovoru.
Jak se člověk stane po padesátce
spisovatelem?
Docela jednoduše. Můj život je protkán
natolik zajímavými událostmi, že když
jsem o nich vyprávěla svým kamarádkám
a známým, přesvědčovali mě, že něco
podobného není obvyklé, že jim často
až naskakuje husí kůže a že bych měla
své prožitky sepsat. Rozhodnutí chvíli
trvalo. Stejně jako většina ostatních, tak
i já si ze školy nesla ve svém povědomí
zakódované hodnocení, že neumím
18 | GOLF
psát, kreslit ani zpívat... Postupně jsem
si začala zapisovat poznámky a během
čtyř měsíců v zimě jsem knihu napsala.
Která ze zmiňovaných životních
událostí byla pro vznik knížky určující? Nepocházela náhodou z golfového prostředí?
Asi vás zklamu, nepocházela. I když
jedna z povídek zachycuje atmosféru
golfového šampionátu, který jsem dramatickým způsobem nakonec vyhrála,
byly určujícím impulsem pro vznik mé
první knížky dvě jiné situace, respektive dvě setkání s jedním buddhistickým
mnichem.
Prozradíte více?
Setkala jsem se s ním při jednom golfovém zájezdu do Číny. Když jsem ho
spatřila, měla jsem intenzivní touhu se
k němu rozběhnout a obejmout ho.
Zdálo se mi, jako bychom se už dávno
znali. On si mě všiml, podal mi ruku,