GOLF

VÝBAVA | Golfové míče

JAK TO BYLO V MINULOSTI

Před rokem 2000 byla technologie výroby golfových míčků z hlediska jejich optimalizace ve vztahu k charakteristikám

hráčů doslova „v pravěku“ ve srovnání

s dneškem, ale zavilí a hloubaví golﬁsté

už tehdy tušili, že existuje vztah mezi

vlastnostmi míčků, typem hráče a rychlostí jeho švihu.

V těch dobách existovala v podstatě duální, vzájemně se vylučující volba. Buďto

to létalo, nebo to stavělo. Buď byl míček

tvrdý a létal daleko a dobře i proti větru,

ale za to bylo těžké ho zastavit na greenu. Nebo byl měkký, bylo možno ho roztočit do pekelného backspinu, avšak nijak

zvlášť dobře nelétal s drajvrem do dálky.

Žili jsme tehdy rozpolcení například

mezi tvrdým míčkem Top Flight (ne nadarmo americkými golﬁsty přezdívaný

nejkvalitnějších míčků kategorie tour,

takže se hodí i pro hráče s nižší rychlostí

švihu. Kromě toho se již nahromadilo

větší množství zkušeností ohledně kategorie míčků pro seniory. To vše vede

k novým pohledům.

VÝSLEDKY POKUSŮ A OMYLŮ

Lidská bytost má sklony nechat se oslnit

něčím úplně novým, tím spíše, když to

má v sobě tolik vědy a výzkumu a nabízí

to za snesitelné peníze významně lepší

výsledky. Nejsem výjimkou z této svého

druhu naivity. Proto jsem v uplynulých

letech zkoušel míčky vhodné pro nižší

rychlosti švihu.

Jsem svou švihovou rychlostí průměrný

golﬁsta. Přinejmenším bych jím byl

v rámci golfové obce USA, kde podle

Před rokem 2000 byla technologie výroby

golfových míčků z hlediska jejich optimalizace ve

vztahu k charakteristikám hráčů doslova

„v pravěku“.

Rock Flight) a měkkými „profesionálními“

míčky s povrchem z balaty. Drahé míčky

z balaty se snadno poškodily hranou hole

a velmi málo vydržely.

CO SE ZDÁLO V ROCE 2014

V roce 2014, když jsem psal článek „Míčková magie“, se zdálo, že amatéři s nižší

rychlostí švihu a senioři mají již jednoduchou volbu díky dostupnosti míčků různých značek, jejichž společným rysem

bylo, že nabízely konstrukce poskytující

lepší výkony s nižšími rychlostmi švihu.

Byly to například míčky TaylorMade Project (a), Bridgestone Tour B330 RX a Callaway řady S (Speed Regime) v řadě

S1 a S2.

Od té doby se však mnohé změnilo.

Firma Callaway například, dle mého názoru poněkud neuváženě, zastavila výrobu míčků řady S, u které byl ﬁtting pro

rychlost švihu snadný. Míčky TaylorMade

Project (a), Bridgestone Tour B330 RX

zůstávají na trhu s průběžnými kosmetickými inovacemi, ale současně se vynořují noví kandidáti na optimální míčky

pro seniory.

Některé významné ﬁrmy, jako například Srixon, snížily kompresi svých

W W W. C A S O P I S G O L F. C Z

statistik ﬁrmy TRACKMAN je průměrná

rychlost mužů u drajvru v rámci jejich

golfové federace (USGA) 93,4 m/ph neboli 150,3 km/h. Vzhledem k tomu, že

v našich podmínkách jsem podobnou

statistiku nenašel, budu se tedy považovat za vhodného pokusného králíka pro

zkoumání míčků vhodných pro průměrné

a nižší rychlosti švihu.

V rámci mých experimentů s míčky určených pro golﬁsty, kteří si jsou vědomi, že

nejsou „ranaři“, jsem testoval mj. míčky

TaylorMade Project (a). Po mnoha kolech

golfu mohu zodpovědně říci, že jsme si

„nepadli do noty“.

Začnu obráceným směrem. Při patování

jsou tyto míčky měkké a velmi příjemné

na dotek. Rovněž jejich chování během

patu si příliš nezadá s míčky nejvyšší Tour

kategorie. Během přihrávek s wedžemi

je však dojem smíšený. Plná rána wedží

je doprovázena až překvapivě měkkým

pocitem, dobrou výškou i přesností. Je to

tím, že díky své speciﬁcké konstrukci dokáže míček vytvářet vysokou rotaci i při

seniorských rychlostech švihu. Krátké přihrávky wedžemi však jaksi postrádají odezvu při kontaktu a konsistenci.

Tento problém se projevuje rovněž při

hře s železy. Délka ran je u dlouhých

a středních želez jen průměrná a pocit

odezvy je rozpačitý, jaksi nekompletní.

Asi nejhorší jsou dojmy ze hry drajvrem.

Tam jsem měkkost pocitu během kontaktu cítil jako vyloženě rušivou a délky

byly jen průměrné. Je to těžké vyjádřit,

nejspíš bych řekl „chybí substance“.

Patrně jsem ještě nedospěl k dostatečně

nízké rychlosti švihu pro tento míček. Je

možné, že hráčky a hráči s opravdu pomalým švihem mají s tímto míčkem lepší

pocity a že si jej oblíbí.

V rámci objektivity jsem porovnával moje

herní zkušenosti s tímto míčkem s testy

různých nezávislých publicistů v zahraničí. Jejich závěr byl takový, že tento míček má kompresi jen 70 a je vhodný nejspíš pro golﬁstky a golﬁsty s rychlostmi

švihu okolo 80 m/ph (128 km/h s drajvrem) a méně.

Existuje však významná část golﬁstů s pomalejším švihem, kteří prostě mají rádi

upřímnější a citelnější odezvu při kontaktu s míčkem. A pro ně je komprese jádra TaylorMade Project (a) opravdu příliš

nízká.

TAYLORMADE PROJECT (A)

Jednou z hlavních chyb v politologii i ekonomické analýze bývá ahistorický pohled.

Proto musím úvodem říci, že kdyby byly

míčky TaylorMade Project (a) k dispozici

před rokem 2000 i nějaký čas poté, golﬁsté s pomalejším švihem by je přijímali

jako požehnání a užívali by s nimi mnoho

radosti. Dnes však existuje tak široká nabídka nových míčků splňujících lépe tato

kritéria, že TaylorMade Project (a) se mi

jeví svou celkovou charakteristikou jako

poněkud nekompletní.

Pro srovnání uvádím, že například populární míček Titleist ProV1 má kompresi

okolo 90 a ProV1x skoro 100.

(Tímto faktorem se budu zabývat v závěru a považuji jej za významný, protože patřím mezi ty, kdo raději něco

obětují výměnou za solidnější pocit při

zasažení míčku.)