ROZHOVOR | Filip Mrůzek

Jsem namotivovaný,

připravený a vyklidněný

V českém golfu je Filip Mrůzek stálicí. Během let posbíral na domácí scéně prakticky

vše, co se dalo – od turnajových vítězství až po triumf v celoročním žebříčku Order

of Merit. Prosadit se stejným způsobem i na mezinárodní scéně, to se golfovému profesionálovi, který letos oslaví třicítku, zatím nedaří, byť se tu a tam zablýskne na lepší časy. To touží letos změnit. Chce udělat další významný krok a posunout se výš.

Což pro něj znamená zisk plné karty na European Tour.

Filipe, o tom, že už řadu let patříte

stabilně do české golfové špičky,

není třeba diskutovat. Zatím se ale

nedaří prosadit se výrazněji na mezinárodní golfové scéně a loňský

rok na tom nic nezměnil…

Loňský rok byl v mnoha věcech jiný,

zvláštní. Vlastně jsem ani nemohl pořádně moc hrát. Kvůli covidovým omezením spousta turnajů odpadla, nemohlo se

cestovat. Vlastně jsem loni vůbec nehrál

Challenge Tour. Pro mě to byl rok nula,

rok v podstatě bez golfu.

Co letošní sezona? Bude jiná?

Doufám, že ano. Chci se posunout výš.

Každý u nás chce hrát na PGA Tour, ale

přiznávám, že mě Amerika až tolik neláká. Ze svého pohledu považuji za reálnou věc dostat se na evropskou tour. Dávám jí přednost. Líbí se mi na European

Tour to, že se hraje na různých hřištích,

každá země nabízí jinou strukturu hřišť,

hraje se v horku, v zimě, v dešti, na dlouhých či víc technických hřištích. Za tímhle

cílem si pořád jdu. A chtěl bych získat

plnou kartu, nejlépe kategorie 10 a víc,

abych se dostal na všechny turnaje včetně

těch ze série Rolex Series. Za tímhle svým

snem si jdu.

Máte už představu, jak bude vypadat jízdní řád vaší cesty za snem?

Nejspíš začnu dvěma turnaji Pro Golf

Tour v Egyptě na rozehrání. V dubnu už

W W W. C A S O P I S G O L F. C Z

začíná Challenge Tour a tam mám k dispozici nějakých osm pozvánek od pana

Dědka, plus bych měl odehrát nějaké

turnaje díky své kartě kategorie 19, kterou na letošek mám. To by mně mělo

dát dohromady tak 13 až 15 startů na

Challenge Tour. Viděli jsme u Ondry Liesera, co dokázal. A není nereálné něco

takového zopakovat.

I pro vás může být Ondrův úspěch

motivací?

Určitě ano. Ondra tím pomohl nejen mně,

ale i všem dalším českým hráčům. Měl ale

trochu smůlu, že konkurence nebyla taková a sezona kvůli covidovým opatřením

omezená, takže nezískal tu nejlepší kartu

na European Tour. Na jednu stranu jsem

to až tolik neřešil, na druhou stranu jsem

si mohl říct: hele, s tímhle klukem jsi hrál

mockrát a dokázal jsi ho i porážet. Vím,

že je výborným hráčem, a když to dokázal

on, tak proč ne někdo další. Ukázal nám,

že to jde. A proč taky ne? Máme u nás

dobré zázemí, špičková hřiště, kvalitní turnaje, hraje se tu i evropská série a tři podniky Challenge Tour. Určitě to jde a udělám

všechno pro to, abych to konečně zlomil.

Teď jste sám řekl „abych to konečně

zlomil“. Není to váš první pokus dostat se do „první evropské ligy“. Jak

dlouho to budete zkoušet?

Je jasné, že to asi nebudu zkoušet donekonečna. Ne, že bych přestal hrát, ale až

do čtyřiceti to asi zkoušet nebudu. Zapnu

a udělám, co budu moct. A nebude to

o tom, že se spokojím s nějakým výsledkem. Na každém turnaji půjdu za vítězstvím. Vím, že tam budou třeba i lepší

hráči než já, ale znám svůj golf a psychiku

a vím, že můžu hrát kdekoliv a s kýmkoliv. Důležité je mít takové to čisté sebevědomí, které musí mít každý sportovec.

Bez něj to nejde.

Když si nastavíte cíl, je to pro vás

spíš výzva, motivace, nebo naopak

něco, co může svazovat?

Pro mě je zásadní, abych se mohl spolehnout na to, co umím. Aby v mém golfu

bylo dobré to, co mi tak úplně nejde,

a to, co mi jde, bylo opravdu mega silné.

Abych měl konzistentnost v každém pohybu. Prostě mít takový návod, podle

kterého můžu vždycky postupovat a pokaždé mě dovede k úspěchu.

Měnil jste před sezonou něco

ve hře či technice?

Spíš jsem si řekl, že už golf nebudu tolik

řešit. Samozřejmě, jako všichni kolem, trénuji, cvičím, ale není to nic, co bych dělal

proti ostatním navíc. Trochu jsem zesílil,

pár kilo nahoru jsem přidal, ale to spíš kvůli

tomu, abych zlepšil výdrž. Přidalo mi to

trochu i na délce ran. Primárně ale šlo o to,

abych vydržel, když půjdu třeba čtyři turnaje za měsíc. Abych dokázal hrát šestnáct

kol opravdu naplno. Protože když odejde

21