GOLF

DRIVING | Zamyšlení Onřeje Kašiny

tichým bláznům, které před lety bylo

možno vidět shrbené v pramičce na Vltavě s nahozeným prutem a pláštěnkou

proti dešti. Jejich případné úlovky veřejnost nezajímaly, protože se ztráceli

kdesi v mlze.

Soudobí hledači grálu jsou již lépe vybaveni. Vždycky u nich najdete kvalitní měřič

délky, nejspíše laserový. Rovněž je pravděpodobné, že u nich spatříte dobré hole,

často spíše hráčského typu. Ti nejvíce

pravověrní se drží fyzikálního východiska,

že klasická železa blades říkají brutální

pravdu o každém úderu, a proto je nutné

projít touto zkouškou.

Ostatně v závěru roku 2020 se hrál krásný

turnaj vítězů majorů s rodinným příslušníkem, kde se Tiger Woods účastnil se svým

jedenáctiletým synem Charliem. Když se

Tigera novináři ptali, proč má klučík železa blades (žiletky) a nikoliv tolerantnější

železa, odpověděl Tiger lapidárně: „Mladý

golﬁsta se musí naučit, že je nutné zasahovat míček středem odrazové plochy.“

Kde hledače grálu najdete? Není to tak

těžké. Obvykle zaplňují nejčasnější ranní

hrací časy a časy poslední. Na driving

range bývají zamlklí, v ústranní a nikoho

neobtěžují. Nemají sklony vyprávět nevyžádané historky, jak a kde zahráli hole-inone a kde všude byli. Když vás s nimi osud

však svede na turnaji do jedné skupiny, obvykle bývají dobří partneři. Po chybné ráně

nikoho neobviňují, nenaříkají. Jen si pro

sebe tiše mumlají diagnózu své chyby.

Je obtížné najít je podle příspěvků na sociálních sítích. Důvod je prostý. Kolik lajků

by asi sklidil následující status: „Dnes jsem

po čtyřech hodinách tréninku pokročil

o kousek dál v odhalení úlohy více či méně

aktivní akce zápěstí u krátkých přihrávek

na green.“

VŠUDEHRÁLOVÉ

všudehrálům nespravedlivý. Proto uvedu

jejich ambice být soudci kvality našich

hřišť slovy z jejich stránky:

„Ke golfu patří poměřování výkonů neodmyslitelně. Tak proč nezhodnotit i kvalitu

a krásu golfových areálů v České republice? A kdo jiný než golﬁsta – člen Spolku

všudehrálů, který vyzkoušel už většinu

hřišť v Česku, by se měl vyjadřovat k jejich úrovni? Kriticky soudit může ten, kdo

poznal mnohé a má představu, jakých vrcholů či nížin může daná sféra dosáhnout.

Cílem Všudehrálského hodnocení je sestavit žebříček golfových hřišť v České republice a tím i napovědět všem golﬁstům, jak

si to které hřiště v očích běžných hráčů

stojí a co nabízí.“

Přiznaným záměrem tohoto fejetonu byl

humor. Takže nic ve zlém, ale zdá se mi,

že už jsem slyšel a četl několik skromnějších programů různých hnutí. V preambuli

jejich hodnocení vynikají zvláště formulace

„a kdo jiný by měl hodnotit“ a „kriticky

soudit může ten, kdo poznal mnohé“.

Připomíná mi to oblíbenou průpovídku

jednoho mého dávného známého, který

říkával: „Já jsem skromnej, i když bych nemusel bejt…“

Žebříček dle počtu navštívených hřišť

v rámci tohoto spolku za rok 2020 vedl

golﬁsta, který jich odehrál 112. Nejnižším

výkonem bylo 60 hřišť. Skláním se i před

posledním místem, protože i ten golﬁsta

úplně na konci žebříčku překonal můj výsledek za rok 2020 celkově o 59 hřišť.

Když se však dívám na hodnocení našich

hřišť za rok 2020, musím přiznat, že se

v některých názorech shodujeme. Tleskám

jim za poslední místo pro hřiště Terasy Ústí

nad Labem, protože to byl až dosud můj

nejhorší golfový zážitek v mé vlasti. Kombinace poměrně vysoké ceny s hororovým

designem hřiště a se skutečností, že jste

vlastně na skládce, to je těžko k překonání.

A v oblasti pozitivní mohu konstatovat, že

umístění dvou ikon našeho golfu – Karlovy

Vary a Mariánské Lázně – v první desítce

svědčí o tom, že kritéria hodnocení tohoto spolku jsou asi docela solidní.

Ve srovnání s hledači grálu jsou všudehrálové určitě více v synergii s naší dobou

a její tendencí extrovertním způsobem

sdělovat své zážitky a subjektivní hodnocení. Imperativem pro úspěšného člověka

naší doby je „být všude“. Třebaže nesjpíš

nikdo nedosáhne oné mety být všude, je

takový přístup „trendy“.

SOUŽITÍ HLEDAČŮ GRÁLU

A VŠUDEHRÁLŮ

I když jsem svojí podstatou z opačného

tábora hledačů grálu, nechci být vůči

Jednou z nejrozumnějších cest, jak žít

v míru s ostatními, je základní axiom, že

jsme různí a vyznáváme různé hodnoty.

W W W. C A S O P I S G O L F. C Z

V rámci této ﬁlozoﬁe jsem přesvědčen,

že v golfu je dostatek místa jak pro tiché

hledače grálu, tak i pro všudehrály, kteří

chtějí co nejvíce vidět a podat o tom

svoje svědectví.

Přemýšlím, nakolik jsou schopni golﬁsté

přecházet z jedné skupiny do druhé.

A vychází mi z toho, že existují hledači,

kteří se z nutnosti naučí střídat hřiště.

A rovněž, že jsou všudehrálové, kterým

hodně záleží na zlepšování jejich herní

techniky. Ale zdá se mi, že není příliš

pravděpodobná plnohodnotná konverze

z jedné skupiny do druhé. Zde mohu nabídnout vlastní zkušenost hledače grálu

s více než 40 lety praxe.

Jednou z důležitých charakteristik hledačů grálu je jejich složitý vztah k novým

hřištím, která naprosto neznají. V tomto

bodě osobně spatřují svou největší rozdílnost ve srovnání s všudehrály. Zatímco typický všudehrál je šťastný už jen

z toho, že natýčkoval na prvním odpališti

dosud neznámého hřiště, pak typický

hledač grálu přistupuje k neznámému

hřišti jako ostýchavý mladík k potenciální

milence, která mu připadá atraktivní, ale

v níž tuší mnohé nástrahy.

Opravdový hledač grálu si nikdy neužije

první hru na neznámém hřišti. Potřebuje to hřiště poznávat v detailech, objevovat, kde nabízí bezpečí a kde trestá.

Potřebuje si jej proměřit a dostat se mu

pod kůži. Proniknout do záměrů architekta a postupně, hru za hrou, přizpůsobit svoje technické a taktické schopnosti

onomu hřišti. Možná bude těžké pro některé čtenáře tomu uvěřit, ale pro pravověrného hledače grálu golfového švihu

by bylo velkým trestem, kdyby musel pokaždé hrát na novém a neznámém hřišti.

Možná, že my hledači máme v sobě

špetku jakéhosi autismu.

Nejdůležitější je, abychom se vzájemně

chápali a respektovali. V důležité eseji

„Unesený Západ neboli Tragédie střední

Evropy“ Milan Kundera v roce 1983 vystihl, že střední Evropu charakterizuje

„maximum rozdílnosti na minimu prostoru“. Jsme malá země s dosud malou

golfovou zkušeností. Zkusme dělat čest

naší podstatě Středoevropanů a respektovat maximum rozdílnosti na minimu prostoru.