DRIVING | Zamyšlení Onřeje Kašiny
tichým bláznům, které před lety bylo
možno vidět shrbené v pramičce na Vltavě s nahozeným prutem a pláštěnkou
proti dešti. Jejich případné úlovky veřejnost nezajímaly, protože se ztráceli
kdesi v mlze.
Soudobí hledači grálu jsou již lépe vybaveni. Vždycky u nich najdete kvalitní měřič
délky, nejspíše laserový. Rovněž je pravděpodobné, že u nich spatříte dobré hole,
často spíše hráčského typu. Ti nejvíce
pravověrní se drží fyzikálního východiska,
že klasická železa blades říkají brutální
pravdu o každém úderu, a proto je nutné
projít touto zkouškou.
Ostatně v závěru roku 2020 se hrál krásný
turnaj vítězů majorů s rodinným příslušníkem, kde se Tiger Woods účastnil se svým
jedenáctiletým synem Charliem. Když se
Tigera novináři ptali, proč má klučík železa blades (žiletky) a nikoliv tolerantnější
železa, odpověděl Tiger lapidárně: „Mladý
golfista se musí naučit, že je nutné zasahovat míček středem odrazové plochy.“
Kde hledače grálu najdete? Není to tak
těžké. Obvykle zaplňují nejčasnější ranní
hrací časy a časy poslední. Na driving
range bývají zamlklí, v ústranní a nikoho
neobtěžují. Nemají sklony vyprávět nevyžádané historky, jak a kde zahráli hole-inone a kde všude byli. Když vás s nimi osud
však svede na turnaji do jedné skupiny, obvykle bývají dobří partneři. Po chybné ráně
nikoho neobviňují, nenaříkají. Jen si pro
sebe tiše mumlají diagnózu své chyby.
Je obtížné najít je podle příspěvků na sociálních sítích. Důvod je prostý. Kolik lajků
by asi sklidil následující status: „Dnes jsem
po čtyřech hodinách tréninku pokročil
o kousek dál v odhalení úlohy více či méně
aktivní akce zápěstí u krátkých přihrávek
na green.“
VŠUDEHRÁLOVÉ
všudehrálům nespravedlivý. Proto uvedu
jejich ambice být soudci kvality našich
hřišť slovy z jejich stránky:
„Ke golfu patří poměřování výkonů neodmyslitelně. Tak proč nezhodnotit i kvalitu
a krásu golfových areálů v České republice? A kdo jiný než golfista – člen Spolku
všudehrálů, který vyzkoušel už většinu
hřišť v Česku, by se měl vyjadřovat k jejich úrovni? Kriticky soudit může ten, kdo
poznal mnohé a má představu, jakých vrcholů či nížin může daná sféra dosáhnout.
Cílem Všudehrálského hodnocení je sestavit žebříček golfových hřišť v České republice a tím i napovědět všem golfistům, jak
si to které hřiště v očích běžných hráčů
stojí a co nabízí.“
Přiznaným záměrem tohoto fejetonu byl
humor. Takže nic ve zlém, ale zdá se mi,
že už jsem slyšel a četl několik skromnějších programů různých hnutí. V preambuli
jejich hodnocení vynikají zvláště formulace
„a kdo jiný by měl hodnotit“ a „kriticky
soudit může ten, kdo poznal mnohé“.
Připomíná mi to oblíbenou průpovídku
jednoho mého dávného známého, který
říkával: „Já jsem skromnej, i když bych nemusel bejt…“
Žebříček dle počtu navštívených hřišť
v rámci tohoto spolku za rok 2020 vedl
golfista, který jich odehrál 112. Nejnižším
výkonem bylo 60 hřišť. Skláním se i před
posledním místem, protože i ten golfista
úplně na konci žebříčku překonal můj výsledek za rok 2020 celkově o 59 hřišť.
Když se však dívám na hodnocení našich
hřišť za rok 2020, musím přiznat, že se
v některých názorech shodujeme. Tleskám
jim za poslední místo pro hřiště Terasy Ústí
nad Labem, protože to byl až dosud můj
nejhorší golfový zážitek v mé vlasti. Kombinace poměrně vysoké ceny s hororovým
designem hřiště a se skutečností, že jste
vlastně na skládce, to je těžko k překonání.
A v oblasti pozitivní mohu konstatovat, že
umístění dvou ikon našeho golfu – Karlovy
Vary a Mariánské Lázně – v první desítce
svědčí o tom, že kritéria hodnocení tohoto spolku jsou asi docela solidní.
Ve srovnání s hledači grálu jsou všudehrálové určitě více v synergii s naší dobou
a její tendencí extrovertním způsobem
sdělovat své zážitky a subjektivní hodnocení. Imperativem pro úspěšného člověka
naší doby je „být všude“. Třebaže nesjpíš
nikdo nedosáhne oné mety být všude, je
takový přístup „trendy“.
SOUŽITÍ HLEDAČŮ GRÁLU
A VŠUDEHRÁLŮ
I když jsem svojí podstatou z opačného
tábora hledačů grálu, nechci být vůči
Jednou z nejrozumnějších cest, jak žít
v míru s ostatními, je základní axiom, že
jsme různí a vyznáváme různé hodnoty.
W W W. C A S O P I S G O L F. C Z
V rámci této filozofie jsem přesvědčen,
že v golfu je dostatek místa jak pro tiché
hledače grálu, tak i pro všudehrály, kteří
chtějí co nejvíce vidět a podat o tom
svoje svědectví.
Přemýšlím, nakolik jsou schopni golfisté
přecházet z jedné skupiny do druhé.
A vychází mi z toho, že existují hledači,
kteří se z nutnosti naučí střídat hřiště.
A rovněž, že jsou všudehrálové, kterým
hodně záleží na zlepšování jejich herní
techniky. Ale zdá se mi, že není příliš
pravděpodobná plnohodnotná konverze
z jedné skupiny do druhé. Zde mohu nabídnout vlastní zkušenost hledače grálu
s více než 40 lety praxe.
Jednou z důležitých charakteristik hledačů grálu je jejich složitý vztah k novým
hřištím, která naprosto neznají. V tomto
bodě osobně spatřují svou největší rozdílnost ve srovnání s všudehrály. Zatímco typický všudehrál je šťastný už jen
z toho, že natýčkoval na prvním odpališti
dosud neznámého hřiště, pak typický
hledač grálu přistupuje k neznámému
hřišti jako ostýchavý mladík k potenciální
milence, která mu připadá atraktivní, ale
v níž tuší mnohé nástrahy.
Opravdový hledač grálu si nikdy neužije
první hru na neznámém hřišti. Potřebuje to hřiště poznávat v detailech, objevovat, kde nabízí bezpečí a kde trestá.
Potřebuje si jej proměřit a dostat se mu
pod kůži. Proniknout do záměrů architekta a postupně, hru za hrou, přizpůsobit svoje technické a taktické schopnosti
onomu hřišti. Možná bude těžké pro některé čtenáře tomu uvěřit, ale pro pravověrného hledače grálu golfového švihu
by bylo velkým trestem, kdyby musel pokaždé hrát na novém a neznámém hřišti.
Možná, že my hledači máme v sobě
špetku jakéhosi autismu.
Nejdůležitější je, abychom se vzájemně
chápali a respektovali. V důležité eseji
„Unesený Západ neboli Tragédie střední
Evropy“ Milan Kundera v roce 1983 vystihl, že střední Evropu charakterizuje
„maximum rozdílnosti na minimu prostoru“. Jsme malá země s dosud malou
golfovou zkušeností. Zkusme dělat čest
naší podstatě Středoevropanů a respektovat maximum rozdílnosti na minimu prostoru.
87