INSTRUKCE | Golfové poučky
úderu i problémy mentální. Obvykle
kombinace obojího. Pokud to byly právě
míjené krátké paty, které zruinovaly
vaše kolo, pozdržte vás odjezd ze hřiště
a zajděte po skončení hry na cvičný
green. Zahrajte si pár desítek patů
z různých vzdáleností a zejména z těch,
kde jste selhali. Je pravděpodobné,
že dokážete najít správný rytmus
třeba 300 metrů. V takovém případě
je daleko důležitější si vybrat místo, ze
kterého je nejvýhodnější hrát další ránu,
zvážit vaši obvyklou stranovou křivku
letu míčku a dostat onen míček do zvoleného místa vůlí a intuicí.
A potom zbývá celá jedna velká množina
ran, pro které by byl vaším nejlepším
Najděte si v golfu svoji cestu. Je lhostejné, zda vám
vyhovuje sebevědomí a velké ambice nebo raději
dřete mlčky a nenápadně v ústraní. Každý si musí
najít svoji cestu a svoji strategii.
a opravíte si ten úder a vytáhnete kostlivce ze skříně.
Profesionální golfisté dělají takový rituál
„vynášení Morany“ po každém kole, protože si chtějí ověřit, proč udělali některé
chyby a obnovit si sebedůvěru. Taková
seance po odehrání kola však nesmí být
nad vaše fyzické možnosti, protože případné přepínání sil a trénink ve stavu
velké únavy jsou kontraproduktivní.
HRÁT INTUICÍ, NEBO
VĚDECKY PODLE DÉLEK?
Toto je téma, v jehož rámci
v současnosti potkáte fundamentalisty z obou táborů.
Nebylo tomu tak vždy, protože když začínala moje generace koncem 70. let minulého století,
tak jsme neměli ani nejmenší tušení,
že délky na golfu jednou bude možné
nějak změřit. Takže se hrálo pouze citem a nebylo nutné o tom diskutovat.
Nyní je měření délek tak běžné, že už
je možné, aby golfista dospěl do extrému, že se upne pouze na čísla a zapomene na intuici, na tvořivost a triky
z ní vyplývající.
Pokud lze tuto dualitu nějakým způsobem jednoduše vysvětlit, pak bych radil,
abyste hráli podle naměřených čísel většinu ran z ferveje, když jsou podmínky
více méně normální a když máte cíl
v možném dosahu.
Naopak, nepovažuji za přínosné ztrácet
čas a koncentraci měřením například na
paru číslo 5, kde hrajete druhou ránu
fervejovým dřevem a ke greenu zbývá
W W W. C A S O P I S G O L F. C Z
učitelem zesnulý Seve Ballesteros, známý
svými neuvěřitelnými křivkami a únikovými ranami. Je to prostě tak, že i velmi
dobří golfisté často musejí hrát pod větvemi, přes stromy, okolo stromů a s pomocí stranových křivek. Tyto rány nelze
všechny natrénovat. Takové tvůrčí trikové
záchrany lze hrát pouze s využitím veškeré vaší kreativity a schopností představit si dráhu letu míčku. V tom nám většinou pomůže více fantazie a intuice než
měřicí technika.
A – v neposlední řadě – nejdůležitějším kritériem pro výběr hole je vždy
poloha míčku, a nikoliv vzdálenost od
jamky. Například i na ferveji může být
z 200 metrů chytřejší volbou sedmička
železo nežli trojka dřevo, pokud míček
leží v řízku (divotu) nebo je v jakékoliv
jiné situaci, která napovídá, že je lepší
upřednostnit záchranu bogey a vyhnout
se velkým číslům na kartě.
K DOBRÝM VÝSLEDKŮM
VEDE JEN MAXIMÁLNÍ
MOTIVACE A SILNÉ
AMBICE
Stejně jako mnozí z vás jsem
již znechucen a unaven lacinými radami motivačních
kouček a koučů. V souvislosti s jejich
líbivými, ale v důsledku falešnými produkty zdůrazňujícími ambice a sebevědomí mne napadá citát z Evangelia
podle Matouše: „Mějte se na pozoru
před nepravými proroky: přicházejí
k vám převlečeni za ovce, ale uvnitř
jsou draví vlci. Poznáte je po jejich
ovoci. Copak se sklízejí z trní hrozny
nebo z bodláků fíky?“
Zcela určitě nelze naordinovat všem
golfistkám a golfistům koňskou dávku
ambicí a sebevědomí, nafouknout jim
ega a očekávat, že jim to automaticky
pomůže k lepším výsledkům a větší radosti ze hry. Některým to prospívá,
jiným škodí. Golfisté mohou být neuvěřitelně odlišní ve vztahu k tréninku
a ambicím a současně zůstat vynikajícími v žáru soutěže.
Pokusím se to vysvětlit na příkladu absolutní rozdílnosti Waltera Hagena a Bena
Hogana. Walter Hagen byl v podstatě
zakladatel profesionálního golfu a vyhrál
11 majorů (třetí za Nicklausem a Woodsem v historických análech). Byl známý
velkým egem a svojí zálibou v rychlých
autech, krásných ženách a drahých likérech. Ověřený je jeho výrok dokumentující vztah k tréninku: „Proč plýtvat dobrými ranami na driving range, když je
člověk potřebuje v turnaji.“
Byl to muž zářící charismatem, provokativní, sebevědomý a současně okouzlující. Když hrál důležitý turnaj nebo duel
o velké peníze dokázal se řídit vlastní
poučkou, podle které jedna hrozná
rána, jedna průměrná, jedna dobrá
a jedna skvělá – pořád ještě dělají par.
Hřešil na svůj talent a na své osobní
kouzlo a vycházelo mu to.
Naprostým opakem byl Ben Hogan,
který je na čtvrté příčce historických
tabulek. Drobný introvert, který nebyl
oblíbený kvůli své zamlklosti, soustředěnosti a pedantské povaze. Rozdíral
si v ústraní driving range ruce do krve
nesčetnými hodinami tréninku a řídil
se zásadou, že den, kdy tvrdě netrénujete, vás vzdaluje o jeden den od dosažení herního mistrovství. Walter Hagen
špatné rány přijímal jako část hry, Ben
Hogan obsesivně hledal dokonalost. Ale
také on byl obdivuhodný, pouze jiným
způsobem.
Najděte si v golfu svoji cestu. Je lhostejné, zda vám vyhovuje sebevědomí
a velké ambice nebo raději dřete mlčky
a nenápadně v ústraní. Každý si musí
najít svoji cestu a svoji strategii.
41