INSTRUKCE | Výživa a zdraví
Buďme nenormální
Po létech relativního klidu nás zastihla turbulentní doba. Historikové by jen s nadhledem přikyvovali, neboť nic netrvá věčně, vše je v pohybu a turbulence dřív nebo později v lidské historii nastávají, a to už v různých podobách. Faktem je, že pokud se
mělo něco udát, tak ještě není tak zle. Otázka je, jak se k tomu všemu postavíme
a jaké máme stran fyzické odolnosti možnosti, případně zda vůbec nějaké máme.
Text: Magda Jochmanová
Nemoci jsou souputníky lidského bytí.
Někdo jich má více, někdo méně, někdo
dokonce žádné. Co myslíte, jaká kategorie by v současnosti vyhrála? Jistě mi dáte
za pravdu, že odpověď osciluje někde
mezi „více“ a „méně“, ale vlastně z toho
vyplývá, že být nemocný je normální.
A od tohoto paradigmatu se vše odvíjí.
Namísto toho, aby nám byla jakákoli odchylka od zdravého stavu výstražným
podnětem, přecházíme to, a navíc si
„lupneme“ pilulku, která hravě varovné
signály potlačí. Tohle chování je bohužel
vnímáno jako normální.
by v tomhle myšlenkovém ovzduší společnost fungovala. Kdyby tedy někdo
onemocněl, nemávl by nad tím rukou,
ale bral by to jako výzvu, jako varování,
že dělá něco špatně a že je třeba vystoupit z komfortní zóny a svůj stav dostat
do normálu, nenechat ho vybujet v něco
zhoubnějšího. Nebylo by nám všem lépe?
Naše tělesná schránka je odrazem toho,
jak žijeme. Nejen životní styl, ale třeba
i nadváha nebo podvýživa řetězově způsobuje další onemocnění. I přesto, že je
v této době pozornost upírána především
k jednomu onemocnění, stále více se, co
do počtu, umírá na kardiovaskulární onemocnění či rakovinu. To je opravdu na
pováženou. Nesmíme zapomínat na životní mantru, a to že své zdraví máme ve
vlastních rukou.
Pak do života vstoupí nějaká nová „turbulence“ a mimo jiné prověří nejen systém,
ve kterém žijeme, ale i nás jako jednotlivce. Hodnocení celé té situace nechám
na druhých, i když i v tomhle ohledu
platí, že po bitvě je každý geZdraví máme ve vlastních rukou.
nerál, ale co je opravdu nezbytné, je být připravený
i v době tzv. míru. Čeho se
můžeme dočkat, když čekáme
s nataženou rukou o pomoc
systému, ke kterému stejně
nemáme stoprocentní důvěru
a který nikdy nemůže pokrýt
skutečné potřeby jedince?
Z výše uvedeného plyne, že
budování zdraví, imunity, budování zdravého životního
stylu by nemělo být zlehčováno a že by se tyto aspekty
měly překlopit do stavu „normálnosti“. Čím dříve, tím lépe
pro všechny.
A naopak, to že je někdo nemocný, na to by se mělo začít
pohlížet jako na něco nenormálního. Jen si představte, že
36 | GOLF
Návodů, jak zlepšit své zdraví, je hodně.
Pojďme si připomenout něco málo z těch,
na které se někdy tak trochu zapomíná:
• Být vděčný za život, za vše dobré, co se
mi v životě děje, a učit se z každodenních situací.
• Poznávat sebe sama a občas i něco
vylepšit.
• Nebát se. Strach není dobrý rádce. Nebát
se být nenormální. Nebát se otevřít své
nitro, když to situace vyžaduje.
• Užívat si běžných životních okamžiků –
carpe diem. Vybarvený východ či západ
slunce ohromí každého, ale obdivovat
déšť a plískanice, to dělá málokdo. Avšak
i běžné věci v sobě skrývají klenoty, které
můžeme odhalovat a radovat se z nich.
• Objevovat nové duchovní rozměry, nelpět na věcech a neočekávat.
• Vážit si dosaženého a být za to vděčný.
Vždyť nic není samozřejmé. Člověk je tvor, který je neustále hnán
vnitřní silou kupředu, přesto občas zapomene na vděk. A právě
vděk nám pomáhá se na chvíli zastavit a ledacos si uvědomit, a tak
se pak na stezce života dobře nasměrovat, aniž bychom povrchně
klouzali po různých metách.
A závěrem samozřejmě golf,
který jako takový zdraví hodně
prospívá. Jeho součástí je
i spousta krásných lidských vlastností, které při hře můžeme nechat „probublat“, čímž prospějeme svému duševnímu rozvoji,
a na druhou stranu se můžeme
naučit, jak krotit své emoce nebo
špatné vlastnosti, které se na
golfu „nenosí“. Vypadá to, že golf
vlastně může být výborný trenažér pro život – a to se počítá!