Page 13
WWW.CASOPISGOLF.CZ
11
Pracuji pro golf a jeho rozvoj aktivně přes dvanáct let. Koníčkem se mi stal před
téměř čtvrtstoletím. Byla to láska na první pohled. Stačil k tomu míček od babičky,
který jí „cvrknul do nosu“ v Las Vegas v roce 1995. Tento dárek zpočátku nezname-
nal příliš. Jako aktivní sportovec jsem měl hlavu jinde. Golf jako sport? No to par-
don, to nemyslíte vážně... jsem si tehdy myslel.
Text a foto: Kamil Balga
Hmm, jenže golfový míček Spalding 492
si v klidu seděl na poličce a věděl, co při-
jde. Míčky fascinují svým tvarem, povr-
chem, barvou. A tím, co skrývají a není
vidět na první pohled. Historii, tradici,
napětí, soutěžení, posedlost, peníze,
moc, umění, zdraví, vášeň, fandění, čísla
a čísla a zase čísla. Míček se dočkal. Vě-
děl, co přijde. Nákaza golfem propukla
a přešla ve vášeň a touhu vědět víc a víc
a ještě víc. Začal jsem pátrat a vyhledá-
vat cokoli o golfu.
Nakonec po herních a rozhodcovských
krocích jsem začal naplno pracovat pro
rozvoj golfu na národní golfové aso-
ciaci Slovenska a v menší míře v klubu
v Břeclavi. Po mnoha letech „za oponou“
a zkušenostech z jednání s R&A, Evrop-
skou golfovou asociací, Mezinárodní gol-
fovou federací, návštěvách turnajů The
Open a pátrání v jeho historii, DP World
Tour a PGA Tour, setkávání s tour hráči
a hráčkami jsem měl za to, že mě málo
co překvapí. Jenže ono se to stalo. Letos
v Augustě. Po mnoha letech nasazení
a sportovní diplomacie získalo Sloven-
sko ofi ciální pozvánku od Augusta Natio-
nal Golf Clubu.
The Masters? Přestože jde o třetí nejstarší
major, snoubí v sobě všechna tajemství,
výzvy a krásy golfu s uměním být u toho
a slavit. A pěkně vám je naservíruje. Míra
všeho je až fascinující. Začíná rozlehlostí
parkovacích ploch, disciplínou návštěv-
níků při vstupu a průchodu detektory,
zanecháním mobilních telefonů doma,
v autě nebo v domečku za tunelem jako
v divadelní šatně. Večer vám ho zase
vrátí. Denně takto odbaví údajně kolem
2 500 přístrojů. Minimum v porovnání
s desítkami tisíc návštěvníků. Nepro-
nesete nápoje, svačiny. Pro pořádek si
ještě naskenují vaši vstupenku a můžete
vyrazit do útrob areálu. Minete obří tis-
kové centrum vlevo, míjíte zázemí pro
administraci turnaje vpravo. Na horizontu
si všimnete dlouhatánské, nekonečné
řady pro vstup do Masters shopu.
Doba čekání minimálně jedna hodina.
Uvnitř zažijete „úl a kobylky.“ Doporu-
čuji mít předem jasno, po čem vaše a va-
šich přátel golfová srdce touží. Nejlépe
na lístku. Nikde jinde nekoupíte suvenýry
lépe než tady. I proto tady dosahují bě-
hem týdne rekordní obraty. Lidé věci ku-
pují jak na památku, že zde byli, tak na
další prodej na internetu těm, kteří se na
tento spektákl nedostali. Jo a zapomeňte
na hotovost. Cokoli platíte v celém are-
álu, pouze kartou.
Vlevo od cesty s řadou nakupujících ne-
dočkavců švihají hráči na drivingu svůj
warm-up. Dlouhou i krátkou hru a v rohu
dole obklopení diváky patují. Je fajn sed-
nout si za hráče na vyvýšenou tribunu
a sledovat, jak se svými kouči a týmy
pracují těsně před hrou. Nejvíce svítí ve
svém růžovém kardiganu Sean Folley,
když ladí Byeonga Hun Ana. Kousek vedle
pohodový Scottie Scheffl er.
Od pondělí do středy můžete fotit tré-
ninková kola a tříparovou soutěž kolem
rybníků, kde soutěží hráči s rodinnými
realizačními týmy. Záběry a videa rozto-
milých prcků a jejich maminek v legen-
dárních bílých overalech zná celý golfový
svět. Dostat se dolů k rybníkům je nad-
lidský úkol. Přišel jsem pozdě, odstupuji
ze hry udělat záběry přímo dole, udělám
pár makro záběrů a poslouchám řev
davů, když padne eso. Je tu totálně na-
bito a řev z kotle je ohlušující.
Pozor. Fotit můžete pouze a jenom na
fotoaparáty. Mobily jsou „out of bounds“
po celý týden. Všiml jsem si, že výjimku
mají hráči a členové klubu. Členy klubu
poznáte podle zelených sak. Jejich původ
byl čistě praktický. Členové se od prvního
ročníku 1934 (tehdy a po prvních pět let
jako Augusta National Invitation Tour-
nament) podíleli na organizaci turnaje.
Diváci je nepoznali. Od roku 1937 tak za-
čali nosit zelená saka, aby byli rozezna-
telní v davu a diváci se na ně mohli obrá-
tit jako na spolehlivý zdroj informací.
Prvním vítězem, který obdržel zelené
sako jako trofej byl Sam Snead v roce
1949. Augusta National nicméně udělila
zpětně zelená saka všem předchozím
šampionům. Rekordmanem se šesti saky
je Jack Nicklaus, následovaný Tigerem
Woodsem se čtyřmi. Vítězové je mohou
nosit po dobu jednoho roku. Pak je uloží
v šatně klubu a mohou je nosit pouze
na území klubu.
Největším překvapením je členitost
hřiště. Televizní obrazovky zprostřed-
kují jenom část profilů jamek. Po opa-
kovaném průchodu hřiště křížem krá-
žem vzdávám hold a skláním se před
výsledky, které hráči podávají. Terén,
kde se kdysi rozprostíraly ovocné sady,
Přestože jde o třetí nejstarší major, snoubí v sobě
všechna tajemství, výzvy a krásy golfu s uměním
být u toho a slavit. A pěkně vám je naservíruje.
Míra všeho je až fascinující. Začíná rozlehlostí
parkovacích ploch, disciplínou návštěvníků při
vstupu a průchodu detektory, zanecháním
mobilních telefonů doma, v autě nebo v domečku
za tunelem jako v divadelní šatně.