GOLF

Časopis Golf vychází od roku 1993, nyní v nákladu 12 000 kusů. Zaměřuje se na informace o domácím i světovém golfu, reportáže, rozhovory a profily, testy vybavení, informace o novinkách a cestování za golfem. Spolupracuje s prestižním britským titulem Golf Monthly a je smluvním partnerem české Profesionální golfové asociace.

Page 36

34
|
GOLF
ROZHOVOR | Karel Skopový
pořád dokola. Běhy, nákopy, třicet kluků
na dva týmy a jeden míč. Prostě o ni-
čem. Zkoušel hrát i ping pong, až přišlo
rozhodnutí: Budeš se mnou chodit tré-
novat golf. Už tam se mnou chodil dřív,
ale hrál si jen u klubovny. Teď začal zkou-
šet i odpaly. Tím to začalo. Nevěděl jsem
tehdy nic o pravácích a levácích, protože
byly jen jedny hole. Napravo. Kája je při-
tom levák. Bylo mu tehdy 9 let a neměl
to se mnou jednoduché. Byl jsem asi až
moc tvrdý. U druhého syna, Péti, to už
bylo jiné. Teď už vím, jak bych měl po-
stupovat, ale tehdy všechny bouře mezi
námi utišovala manželka.
Jak jsem se stal opravdu trenérem?
Káju trénink po půl roce přesval bavit,
protože tam byl z dětí sám. Došlo mi, že
k tomu, aby mohl růst, potřebuje konku-
renci a kamarády do tréninků. Dali jsme
dohromady s Jardou Dietlů pár kluků
a začal jsem je učit na společných trénin-
cích. Přelouskal jsem kdejaké metodické
dopisy, koukal na televizi, ale v podstatě
jsem byl vlastně takový samouk. Ale ku-
podivu se začalo dařit. Po ce republice
se rozjížděla práce s mládeží. Ostrava,
Praha, Poděbrady, Motol, Mariánky. Vary
měly tehdy trochu náskok. Psaly se deva-
desátky. To už jsem měl za sebou i spo-
luzaložení české PGA, tři roky jako trenér
v Německu a mnohem víc posbíraných
informací. Vypracoval jsem systém, který
se líbil tehdejšímu prezidentovi ČGF
Hanuši Goldscheiderovi. Zkrátím to…
V roce 2003 byl můj projekt Juniorský
golf – Tréninková centra mládeže přijat
jako ofi ciální metodický materiál. A slouží
dodnes. Později, v roce 2012, jsem vy-
pracoval projekt Golf do škol, který jsem
dva roky i vedl. Dnes projekt spravuje
ČGF pod názvem Se školou na golf.
Kdy a proč jsem se začal specializo-
vat na výuku mládeže?
Ta „specializace“ přišla tak nějak samo
sebou. Po úspěšném startu začalo při-
cházet stále víc dětí, a tak jsem u toho
zůstal. U dětí jsem se naučil vnímat, co
a jak které informace způsobí. Děti jsou
neposkvrněné všemožnými radami, jak
to mají hrát, takže začínají úplně od
nuly. A to je přes ono. Když se jim
podá správná rada na začátku, může dál
dobře pokračovat, prote se nemusí
nic napravovat. Mozek nás naučil jíst,
pít, chodit a další činnosti, až se z toho
staly automatismy. Jen to chce stále dá-
vat stejnou informaci. Člověk potřebuje
asi 1 600 opakování, aby se mu pohyb
dostal do podvědomí a vznikla jakási
pohybová paměť. A průběžné s fyzic-
kým růstem a mentálním rozvojem se
hra vylepšuje. Potom je možné přidá-
vat další informace v různých golfových
disciplínách. Velké nebezpečí tkví v ro-
dičích. Jsou velmi netrpěliví. Dítě nezná
fyziku a oni by chtěli, aby už sestrojilo
raketový motor. To se roky sledová
Dnešní výuka je více sjednocená, zaměřená na
racionalitu, fyzickou kondici, převádění informací
z radarových či jiných pomůcek do pocitů. Možnost
získávat potřebné informace je daleko snadnější
a rychlejší. Ano, to vše se mění. Co ale stále zůstává,
je hráč, který golf hraje.
Specializace na mládež přišla podle Karla Skopového tak nějak samo sebou.
GOLF